Lovec vodního ticha

Velkou část tohoto počinu tvoří záběry, jak vystřižené z přírodopisného dokumentu o hnízdištích vzácných druhů vodního ptactva v podunajské deltě se zaměřením na výskyt Bukače velkého (Botaurus stellaris). Časté záběry šustícího rákosí a brodícího ornitologa však neruší ani monotónní komentář, na jaký jsme z podobných dokumentů zvyklí. Přírodní idylku ruší jen jakási na pozadí běžící zápletka, která má být dle distributora thrillerem a kterou se zdráhá zdravý rozum většiny uživatelů, včetně mne pochopit. Omluvou pro mne není ani standardní výkon Ondřeje Vetchého, jehož herectví si vážím, protože bych od něj očekával, že dokáže odhalit nevyrovnaný vztah Körner - Cieslar a roli se ctí odmítnout. (08.12.2008)

Tušil jsem, že to bude špatný. Ale že to bude takhle strašný, to jsem si představit nedokázal. Vydržel jsem přesně 40 minut a nadával jak špaček. Chudák Vetchý. Chudák Nesvačilová. Nejde mi do hlavy, že "režisér" Milan Cieslar, od začátku své kariéry neschopný fušer, dostává další a další zakázky. A že ještě někdo bere vážně Körnerovy ultraklišovité, antisemitské, misogynské slátaniny. (07.12.2008)

podle mě tento film upadá do průměru, ale proč? Nesmírně zajímavé téma je pojato velice stroze a suše..místy děj skoro chybí a zmatenost celého filmu podtrhuje už i tak značanou nedotaženost filmu. Ale dejme si pár filozofických otázek. Ale tyto otázky si můžou položit pouze ti, co se dívali až do konce. Na konci zajímavýc prostřih pár živelnými katastrofami. Autor tím pradvěpodobně chěl říci, že příroda je stejně mocná dnes jako včera. Herecké výkony bohužel tento film nezachránil a to, i když se Vetchý s Nesvačilovou snažili jak nejvíce mohli. (07.12.2008)

Körnerovsky laděné, apokalyptické. Jen dobro a zlo nejsou zasazeny do středověku, nebo konce druhé světové války, ale do dnešní doby. Mně to celkem smysl dávalo: zarámování velkou vodou, ať v podobě povodňové smrště, nebo čisté přírody, kde našlapovat po bublajícím bahně je jako jít přímo do pekla. Využití smyslů: sluchu, zraku, hmatu. Kritika sektářství, zdravotnictví. Symbolická jména Kristka (Ondřej Vetchý) a sebeironická Milka (Petra Nesvačilová). Velmi dobré dialogy, pěkná kamera. Vnímáno alegoricky, celkem jímavé pro druhou adventní neděli. Do odpadu to má rozhodně daleko, stojí za zhlédnutí! (07.12.2008)

Mě se to líbilo... Přišlo mi to dost reálné, někdy sice až moc schizofrení a depresivní, ale zachránil to Vetchý svým přirozeným projevem. Novým českým filmům moc nefandím, ale tohle bylo docela zajímavě ztvárněné a Nesvačilová mě mile překvapila, zahrála to fakt přesvědčivě. A tak dávám 60%, nebylo to vůbec špatný... (07.12.2008)