Bledý jezdec

Některý slabší chvilky jako např. trochu přihlouplý souboje, určitá strojenost a nepřirozenost, jsou zase vyvážený řadou zajímavých dialogů, krásnýma záběrama přírody a výbornou prací se světlem a stínem. Průměrnej western povýšenej Eastwoodovým charismatem a několika silnýma momentama, v něčem mi vzdáleně připomínal Kurosawovo Yojimbo, Sedm samurajů či Sanjuro. (26.01.2008)

Začiatok má veľa zbytočných chýb(vypchatý pes/nedobré prestrihy medzi pokojným životom v usadlosti a jazdou pištoľníkov), a celkovo strihač mohol odviesť lepšiu prácu, lebo v určitých miestach aj vo finále je veľmi rozvláčny. Na druhú stranu ale Eastwood buduje svoj mýtus tajomného cudzina( čo už dokonale využil Leone vo svojej trilógií) a necháva okolo seba rozohrávať vierotvornú vzťahovú drámu. Či už sa jedná o dobrosrdečného Hulla alebo Sarah s Megan. Hlavne Megan ako 14 ročné dievča zamilované do Kňaza v Eastwoodovom podaní patrí svojou úprimnosťou a čistotou k najsilnejšej zložke celého filmu. Finále je dokonalé a prostredie hôr a kopcov občas pokrytých snehom, inokedy len žiariacich zeleňou vytvára príjemnú atmosféru a zasaďuje tento western do pomerne netradičného ale o to viac funkčného prostredia. Aj napriek svojim chybám som si film užil a nevadí mi streliť plný počet, hoci objektívne je to o jednu hviezdu menej. Veľmi ma to ako fanúšika potešilo. (18.02.2017)

Kolik stojí čisté svědomí? Vynikající Clintův western o záhadném kazateli, který přijíždí do zlatokopnického městečka, kde brání skupinu domorodců před bohatým tyranem. Eastwood se tímto filmem rozhodl vrátit k westernovému žánru, který byl považován od roku 1979 a smrti Johna Waynea, definitivně za mrtvý. Všechny pochybnosti však svým temným filmem vyvrátil a pomohl oprášit ryze americkému žánru zašlou slávu. Úspěch a kladné ohlasy byly značné a i když ta pravá a poslední westernová jízda měla přijít až o sedm let později, tak tohle je skvělá generálka. (17.11.2009)

Bledý jezdec, přestože jako žánrový zástupce nepřináší nic nového, je filmem, ke kterému chovám respekt i srdečně vřelý vztah. Od mala jsem ho s oblibou sledoval, Clint Eastwood byl hrdinou mého dětství a často jsem si na něj hrál. Ze všech jeho filmů - konkrétně westernů - jsem dlouhou dobu měl nejraději právě Bledého jezdce. Postava bezejmenného kazatele, který přijíždí na pomoc utlačovaným zlatokopům představuje z hlediska westernové mytologie klasického (anti)hrdinu a hrdinu Eastwoodových westernů obecně, a to již od dob "Dolarové trilogie" Sergia Leoneho z 60. let. Veškeré další westerny v režii Clinta Eastwooda pracují prakticky na stejném dějovém půdorysu. Od Tuláka z širých plání přes Bledého jezdce až k Nesmiřitelným, kterými Eastwood svou westernovou etapu mistrovsky uzavřel. V Bledém jezdci, jakkoli je prototypem standardního eastwoodovského díla v čele s typickým (anti)hrdinou, se dají nalézt jak pro jeho tvorbu specifické prvky tajemna (viz. Tulák z širých plání), tak postavení hlavního hrdiny - kazatele před závažnou otázku, kdy je sledem okolností nucen sáhnout zpět hluboko do své minulosti a naposledy vzít zbraň do ruky. Tento "akt" lidského jednání Clint Eastwood dále rozvíjí a podrobněji a o něco přirozeněji se jím zabývá v Nesmiřitelných. Přesto je nutno podotknout, že děj, silná hlavní postava a specifická atmosféra Bledého jezdce (doplněná hudbou Lennieho Niehause) dělají z tohoto westernu doslova mýtickou záležitost. Vždy si tento westernový, pro mě v mnoha ohledech revoluční snímek pustím, a považuji ho za jeden z nejlepších zástupců westernového žánru vůbec. (11.03.2017)

Žádné překvapení, žádné experimenty, je to starý poctivý westernový příběh. Na hlavním hrdinovi i na prostředí, ve kterém se film odehrává, je vidět, že Eastwood se vyučil na spagetti westernech. A vyučil se dobře. Film mě chytil už prvními záběry a když se pak objevil tajemný cizinec, polil vodou jednoho z přisluhovačů hlavního padoucha a pronesl svá první slova "sirky nejsou na hraní", věděl jsem, že to bude solidní westernový zážitek. A byl. (09.07.2008)