Krok do tmy
A Step Into the Dark
Režie:
Miloslav LutherKamera:
Igor LutherHudba:
Ivan MartonHrají:
Marko Igonda, Monika Haasová, Kristýna Boková, Miroslav Donutil, Peter Nádasdi, Marián Geišberg, Lucia Jašková, Ady Hajdu, Attila Mokos, Alfréd Swan (více)Obsahy(1)
Dobové drama o mladém lékaři, který se neumí vyrovnat se svojí krvavou minulostí. Počas války musel vynést krutý rozsudek. Po letech se brání příjmout nabízenou kariéru a propadá vášni v mimomanželském vztahu. Jeho kroky vedou k nečekaným následkům. Je bývalý partizánský velitel Martin Dubovský hrdina nebo vrah? Jeho manželka Eva je obětí nebo přisluhovaškou totalitní moci? A jeho milenka Soňa je jen kariéristka nebo osudem zkoušená svobodná matka? Pohnuté osudy našich nehrdinů z doby nástupu komunismu jsou příběhy o násilí a vzdoru, slabosti a odvaze. Takové, jaké se odehrávají i dnes. (Mirius FD)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Nebejt některých herců, tak bych u tohodle filmu asi po pár minutách zvadnul. Přitom námět se tváří i poměrně zajímavě. Horší je ale zpracování, který je neuvěřitelně nudný, sterilní a nezajímavý. Každopádně klobouk dolů nad tím, jak do sebe Slováci šli. Takhle tvrdí na sebe nejsme snad ani my, Češi. Těšil jsem se na poválečnou atmosféru rozbouřené země a tu jsem bohužel nedostal. Každopádně i tak si cením snahy. ()
Ďalší podpriemerný slovenský "paškvil" scén z obdobia od druhej svetovej vojny po nástup komunizmu. Postavy vykreslené len veľmi povrchným spôsobom a celý dej chaoticky zmotaný do jedného nesúrodého kĺbka. Herecké výkony celkom fajn, ale zase nikto nejako nevyčnieval z davu, čo len potvrdzuje, že ide len o veľmi priemerný snímok. Slabé. 45 % ()
Líbilo! Asi bych škrtnul jeden nebo dva motivy, protože se to slušně plete jedno přes druhé. Partyzánské flashbacky nevadily, měly své místo ve vykreslení postav, ale trochu zjednodušit scénář by nevadilo, Igonda s Haasovou a Bokovou by utáhli celý film. Donutilem si nejsem jistý, jeho pořád nasraná póza je už dávno prokouknutá a tady působila nechtěně komicky, o to víc, že atmosféru doby budování socialismu zvládl Luther na výbornou a u sledování filmu se budete dusit tou bezvýslednou šedí (prostě průser- za války běháte po kopcích, střílíte nácky a riskujete krk, aby za pár let přišly rudý kurvy a otočily proti člověku i to, co by si ani fašisti netroufli. Monika Haasová velká kočka už v Konec velkých prázdnin. ()
Jsou tu a žijí tu mezi námi. Už asi nepřijdu na to, proč se k sobě vlastně mnozí lidé dobrovolně nechovají vstřícně, navzájem se podvádějí a obelhávají, a to i v úzkém okruhu rodiny a přátel. Balamutí sebe i ostatní a v začarovaném kruhu jen vrší pohádky a výmluvy, aby se i po takových činech mohli cítit dobře jak sami před sebou, tak před ostatními. V tomhle řetězci není nikdo k nikomu upřímný, druzí se cítí špatně kvůli prvním, jeden způsobuje zlo druhému a tak je to pořád dokola. Nakonec se všichni cítí mizerně, a tak se navzájem obviňují, že za vše může někdo druhý. Stačilo by s tím vším přestat, ale takoví se snad dobře ani mít nechtějí. Odkryl on by se totiž pod tím zlověstným nánosem záští a závistí vůbec nějaký smysl života, když by z těch osob náhle ta krusta zla spadla? A tak kdo nic neumí, a nemůže či neumí prožívat radost a potěšení ani z božího dne, krásy kolem či ze své vlastní činnosti, vymýšlí si a tvoří zlo. Je jistě pozoruhodné, jak velmi je tento typ chování i v prostoru intimních bližních rozšířený právě v našem středoevropském prostoru. Nikoli události jsou zdrojem tohoto chování, toto chování je zdrojem událostí, ke kterým u nás dochází. Tento film nepomáhá takové chování objasnit, ale precizně, realisticky a v detailní kresbě je ukazuje. Podmanivá režie i kamera spojuje momentální etické lapsy s historií, s níž se postavy nedokáží vyrovnat, mafiánský druh nekonečné pomsty a následky čistě zištného jednání pak doběhnou jednoho každého ze zúčastněných. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (2)
- Snímek odehrávající se v padesátých letech, ale ohlížející se i za vzdálenější minulostí, vznikl na motivy novely Alfonze Bednára „Rozestavěný dům“, která měla poprvé vyjít v roce 1956, ale neprošla přes tehdejší cenzuru. Ke čtenářům se poprvé dostala až v šedesátých letech. Scenáristé zachovali postavy a základní osu příběhu, zároveň ovšem příběh upravili tak, jak by jej autor předlohy hypoteticky mohl napsat ve svobodnějších podmínkách. (Letní filmová škola)
- Film sa natáčal v okolí Uhrovca a na Jankovom vŕšku a tiež blízko Bratislavy v dedine Šenkvice. Interiérové scény sa takisto nakrúcali v bratislavskom Študentskom domove Svoradov. (BathoryMan)
Znova som naivne dúfal, že práve táto snímka by sa (spomedzi tej hŕstky nových slovenských, ktorých počet za posledné roky našťastie začína stúpať pomerne rýchlo) mohla akosi vryť do pamäte tunajších divákov, že by mohla zapôsobiť, zaujať, potešiť. Ostatne zvolená silná téma o začiatkoch budovania socializmu u nás, prevracanie kabátov viacerých zúčastnených a akési vnútorné vyrovnávanie postáv s traumami z povstavania, tá bola nepochybne dobrým signálom a ohlasovala niečo (snáď) veľkolepé. To sa - žiaľ - nepodarilo stopercentne naplniť, opäť to podľa mňa zlyhávalo na tých, pre slovenskú kinematografiu, už klasických veciach, na ktorých už stroskotali viaceré tuzemské snímky. Nemám síce žiadne informácie o rozpočte tohto počinu, avšak miestami mi to pripadalo lacné, čo nepochybne len a len uškodilo. Jasné, žiadnu výpravnú a megalomanskú sľasť pre oči sa ani čakať nedalo, to by človek musel byť naivný, lenže čosi solídne by sa hádam patrilo - i keď to v rámci vizuálu nebolo úplne najhoršie, kvôli tej téme by si to predsa len zaslúžilo čosi viac (či chcem alebo nie, v tomto smere sa mi opäť núka porovnanie s mojim asi obľúbeným slovenským filmom, a to Nedodržaný sľub , ktorý aj po vizuálnej stránke vyzeral viac než dobre). Prejavilo sa to najmä pri retrospektívnych záberoch z povstania, ktoré boli na môj vkus až príliš tmavé a tým pádom často aj zmätočné. Ale aby som neopakoval vkuse len jedno a to isté, prejdem radšej k obsahovej stránke - scenár síce taktiež nebol úplne najhorší ale opäť musím zopakovať, že keď už sa tvorcovia rozhodli ťažiť z pozadia takejto silnej témy, predsalen by si to zaslúžilo o čosi viac. Trochu slabšia a nedotiahnutá mi pripadala aj tá milostná zápletka, s ktorou si mohli dať viac námahy, ak už mala byť jedným z hlavných motívov. A aby som to uzavrel, prejdem aspoň stručne k obsadeniu - u Marka Igondu sa mi v poslednom čase čím ďalej, tým viac začína potvrdzovať, že patrí k najvýraznejším slovenským hercom spomedzi tej mladšej generácie, čo rozhodne potvrdzuje aj fakt, že dostáva nepochybne najviac úloh v slovenských filmoch a to prevažne hlavných. Nečudo, je jedným z mála takých, ktorí mi spomedzi nich vo filme nepripadajú komicky a nemám ho zaškatuľkovaného len ako seriálového herca. Čiže on bol vcelku obstojný, skvelý bol vo vedľajšej roli Donutil, ženské duo Haasová & Boková tiež neboli až tak zlé (i keď nejak veľa priestoru teda nedostali, hlavne prvá spomínaná), Vlado Hajdu prekvapivo taktiež ukázal, že aj teraz ešte vcelku zvláda takéto vážnejšie úlohy, lenže kto mi vadil, to bol rozhodne záporák Peter Nádasdi - netuším, či to bolo spôsobené tým jeho hlasom alebo celkovo hereckým prejavom, no proste mi tam prekážal. Ale celkovo bolo obsadenie, aspoň na naše pomery, celkom fajn a dalo sa to vydržať. Škoda len tých nevyužitých možností, ktoré tu bez pochýb boli, mohla z toho byť naozaj slušná záležitosť. Takto to podľa mňa pomerne rýchlo upadne do zabudnutia, nestane sa z toho nič, čo by výraznejšie vybočovalo z radu. Chvíľu som sa prikláňal aj ku trom, no nakoniec dávam predsalen iba tie dve s tým, že ak si to zaslúži viac, určite ma to ešte niekedy zláka na opakované pozretie, no a potom sa uvidí. 2/5 () (méně) (více)