The Hunchback of Notre Dame
Režie:
William DieterleKamera:
Joseph H. AugustHudba:
Alfred NewmanHrají:
Charles Laughton, Cedric Hardwicke, Thomas Mitchell, Maureen O'Hara, Edmond O'Brien, Alan Marshal, Walter Hampden, Harry Davenport, Katharine Alexander (více)Obsahy(1)
Do Paříže přichází tlupa potulných cikánů, aby si na tržišti přivydělali peníze ke svému kočovnému životu. Krásná Esmeralda tančí k potěše především pánské části přihlížejících, a líbí se nejen kapitánu lučištníku Phoebovi, ale i herci Grengoirovi, který se marně snaží svou hrou zaujmout diváky. Jenomže cikáni nejsou ve městě žádoucí a vojáci se je snaží vyhnat z města. Esmeralda se uchýlí do kostela matky boží a prosí pannu Marii o slitování se svým národem. Zde jí zastihne vysoký církevní hodnostář Frollo, který při pohledu na ní pocítí touhu a chce Esmeraldu získat. Dívka mu uteče. V městě je již tma a nebezpečno. Frollo totiž posílá za Esmeraldou svého služebníka hluchého a znetvořeného hrbáče Quasimoda. Tomu se sice podaří dívku chytit, ale únosu zabrání Grengoire, který přivolává pomoc a vojáci hrbáče zatýkají s tím, že bude druhý den pranýřován, za únos. Esmeralda je odvedena ke králi podsvětí a současně s ní je sem nedobrovolně odveden i Grengoire, kterého považují za špeha a chtějí jej pověsit. Esmeralda ho zachraňuje, a stává se podle nepsaného zákona pařížské spodiny jeho ženou…… (marťan)
(více)Recenze (40)
Pro mě osobně v podstatě stejně úmorné a nesnesitelné jako starší verze z roku 1923, a to primárně z toho důvodu, že literárně opovrhuji Hugovou předlohou. Ten příběh je úplně debilní, a ve filmu to podle mě vynikne ještě víc, když scénář z knihy vypreparuje jen to "zfilmovatelné" a vše ostatní je nemilosrdně vypuštěno. Kromě všech románových nedějových vsuvek - které, řekněme si to na rovinu, byly beznadějně zastaralé už v době vzniku filmu, natož dnes - tato filmová adaptace ale kupříkladu také zcela opomíjí postavu Esmeraldiny matky (podobně jako je zde radikálně upozaděna i její kozička, a kupodivu i Phoebus je zde víceméně nedůležitou postavou, která sotva stihne Esmeraldu letmo zaujmout, zatímco v románu by za něj ta chuděra dala život); jinak mi ale celkově tato adaptace přišla vůči předloze o něco věrnější než zmiňovaná starší verze a snad i filmařsky o něco zdařilejší. Ani zde si však filmoví tvůrci neodpustili radikálně pozměnit závěr - zatímco v románu je Esmeralda popravena a Quasimodo hyne žalem po jejím boku, zde je jí v závěru udělena královská milost (na základě Gringoirových tištěných letáků!), a kamera ji sleduje odjíždět spokojeně v doprovodu Gringoira (!), zatímco chudák Quasimodo si ve finálním záběru zoufá, opírajíc tvář o kamenné rameno chrliče, proč i on nebyl stvořen z kamene (což je mimochodem replika převzatá z románu, jen zasazená do jiného kontextu). Celkově podle mě neexistuje důvod, proč ten film chtít ještě dnes vidět (podobně jako nechápu zdroje popularity předlohy, kterou osobně řadím mezi nejpřeceňovanější knihy, co znám). Mimochodem Maureen O'Hara mi coby Esmeralda nepřišla vůbec hezká a nechápal jsem, co na ní kdo vidí, podobně jako mi maska Quasimoda přišla lepší v té starší verzi. ()
V pořadí asi pátá z bezpočtu adaptací Hugova románu, pro mne ovšem číslo 1. Velmi napínavé i když znáte konec, kvalitní obsazení a řada vyloženě hororových, stále vcelku děsivých scén. Středověk jednoduše nebyl pěknej. Až tady mi taky došla ta podobnost mezi osudem Quasimoda a Střihorukého Edwarda. 85% ()
Já vím, že Hollywood původní román vykostil, semlel do hamburgru a dochutil happyendem. Leč ty romantizované reálie, pitoreskní kostýmy, skvělé davové scény, věrná kopie průčelí Notre Dame, to úžasné světlo a šerosvit v chrámu, to vše ve mně vyvolává mou dávnou představu středověku ve stylu ilustrací Gustava Doré. K tomu ten úžasný Quasimodo, studeně krutý Frollo, nadzemsky krásná Esmeralda a působivý hudební motiv. Je to prostě podívaná, která tak apeluje na mé pocity a city, že si odpustím nějaké kritické rýpání. Takže si užívám scény svátku bláznů, záchrany Esmeraldy z popravište (za něž by se nestyděl ani Tarzan) a obrany chrámu před útokem chudiny křepčícím Quasimodem . A ten konec, kdy opuštěný Quasimodo sedí vedle kamenné příšery na fasádě chrámu, kamera se vzdaluje, takže nakonec sám vypadá jako další gotický chrlič. ()
Charles Laughton je ako Quasimodo skvelý a Maureen O´Hara je dostatočne krásna na to aby sa do nej na prvý pohľad zamilovali štyria (!!!) chlapi.Príbeh (aj keď všemožne poupravovaný a oklieštený) je overený časom,je to výpravné, atmosféru to má výbornú ale bohužiaľ sa pod veľa scén až príliš podpísal zub času, takže sa film občas nepríjemne vlečie. A ten zbabelý happy end tiež moc nepotešil 8/10 ()
Priznávam, nie som schopná úplne oceniť tento film, z ktorého občas sála nepríjemne nudná atmosféra. Očarila ma však dobrácka Esmeralda, nakláňajúca sa s láskavým úsmevom k uväznenému Quasimodovi s pohárom vody, odzbrojil ma romantický kontrast znetvorenej tváre a krásnej duše, získal si ma povýšenecký Frollo, upevňujúci celý život potrebnú morálku a nakoniec schopný klesnúť na dno priepasti pre jeden povznášajúci, no preňho zakázaný ľudský cit. Milujem tú scénu predostretia hĺbky Quasimodovho srdca, jeho chvíľkový prejav slabosti a nadľudskej dobroty. Nedokážem pomenovať svoje dojmy. Čakala som niečo iné, no dostala som ľudskosť prelínajúcu sa s pokrytectvom. Som dojatá, aj keď vlastne neviem, prečo. 70% ()
Reklama