Čtvrtý druh

Hodne znepokojujici zalezitost a nad ocekavani dobrej film. Mame tu normalni filmy, pak filmy, ktery tvrdi, ze jsou podle skutecnejch udalosti a pak filmy, ktery se tvari jako nalezeny zaznam rucni kamerou. Tohle je znacne originalni mix mezi vsim, takze tu jsou jak dokumentarni zabery, tak dokumentarni overvoice a herci jsou predstavovani jako herci hrajici postavy a prehravajici udalosti ziskane behem rozhovoru a ze zaznamu. Samozrejme se muzem dohadovat, jak verohodne to pusobi, nektery dokumentarni zabery moc nevysli, ale proste to filmu hodne pridava. Ten se totiz rozjizdi pomalu, ale postupne pritvrzuje a stale graduje mysteriozni atmosferu a ke konci to zacne mit lehkej nadech hororu. Je az s podivem, jakou atmosferu dokazal vytahnou Osunsanmi vlastne jen z hromady "dokumentarnich" zaberu a rozhovoru, obcas pod hypnozou. Ve vysledku to je ale proste hodne pusobivy a Milla si zas po case strihla neakcni roli a je perfektni. (15.01.2010)

„Človek neprestane byť šialený len tak, keď sa mu zachce. Je to s ním už nastálo.“ Najradšej by som tomuto klamstvu (z produkcie Joea Carnahana) dal kopanec medzi nohy a nie až 40%. Nie preto, že ma klame, ale preto, že ma klame veľmi amatérsky (tvorcovia si nevedeli - alebo im to bolo jedno? - overiť ani základné informácie, napr v Nome nemajú šerifa). Navyše v dnešnej dobe found footage rozširovať "normálne nakrútené" scény ako dokumentárne scény , tak to už je ozaj troška naivné. Atmosféra je v kombinácii s alajšskou výpravou celkom fajn strašidelná, vrátane pár scén, ale inak je to veľká bieda s nie príliš zaujímavým scenárom. Korunku tomu nasadzujú mizerné herecké výkony. Millu Jovovich som rešpektoval, kým sa na nič nehrala, ale teraz mi jej herecké scény (smiešny plač) pripadali až odpudivo. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/agresivne-ufo/416-stvrty-druh-4o- (10.11.2010)

Nejhorší na tomto filmu je, že kvůli zoufalé snaze vyvolávat dojem reality se v závěrečných titulcích dostalo uznání hercům, kteří předvedli mizerné výkony (v čele s režisérem, který v záběrech rozhovoru s doktorkou vypadá jak někdo, kdo ve čtyři ráno v zaplivaném nonstopu lavíruje na hranici opilosti a doléhajícího spánku, ale ještě v pošetilé snaze sbalit tu buchtu na baru finguje zaujetí jejími řečmi), zatímco skvěle zneklidňující představitelka "reálné" doktorky zůstala nejmenována. Angažování Mily Jovovich naznačuje, že půjde o hystericky vypjatý film, a v tomto ohledu tvůrci nezklamali. Dalším vodítkem kvality je fakt, že se snímek natáčel v Kanadě a jihovýchodní Evropě, což ho přiřazuje do kategorie laciných videobraků s pány Van Damme, Lundgren a Seagal. Stejně jako tyto fláky se ani "Čtvrtý druh" nepokouší zahrát za málo peněz hodně muziky, jako to dělají produkčně nuzné horory ambiciózních fanoušků i profesionálů. Vyvolávání dojmu reality zde není užito jako omluva pro minimální prostředky při natáčení či formální rámec pro nápadité uchopení žánrové premisy, ale prostě jen plytká snaha svézt se na aktuálním trendu. Narozdíl od "Záhady Blair Witch" či "Cloverfieldu", "REC" i "Paranormal Activity" film po odhalení faktu, že je jen vykonstruovaná fikce, nemá už co nabídnout. A co se týče tématu únosů lidí mimozemšťany, "Čtvrtý druh" nesahá ani po prach na podrážkách mrazivě naléhavému snímku "Oheň v oblacích" (1993). Více v recenzi na Aktuálně.cz. (24.01.2010)

Režisér Olatunde Osunsanmi kráčí moderní a superlevnou cestou, kterou mu vyšlapali slavní kolegové. To ve výsledku znamená dokumentární formu vyprávění, pyšnící se nálepkou „podle skutečných událostí“ a nedovysvětlený závěr. Ne že by si to filmový trh vyloženě žádal, ale pokud chcete dneska na sebe upozornit a vydělat tuny prachů, taková volba vám při troše štěstí může vyjít. Nesmíte ale zapomenout na důležitou věc a tou je samotný příběh, protože ten zde tentokrát chybí. Přestože se nejedná o zázračné dílo s kdovíjak znepokojujícím tématem (žánrově spřízněný seriál Akta X mi byl bližší), tak alespoň nepostrádá cit pro vyvolání napětí ve správný okamžik, a nechybí mu ani depresivní atmosféra, kterou zapříčinilo hlavně chladné prostředí Aljašky. Svůj účel - a to pobavit - splnil tedy docela dobře, ale nehrozí, že bych kvůli němu trpěl nespavostí. (11.02.2010)

Pravda v tomhle filmu prý podle studia Universal není. Ale je jen na nás, jak tenhle film pochopíme a pochopit ho můžeme skutečně všelijak. Ve skutečnosti přesně ten příběh, co se odehrál v tomhle filmu, realita není. Autoři to všechno geniálně vymysleli. Zakomponovali dohromady skutečný horor a třesoucí se šílenost a la Záhada Blair Witch do jednoho takovým stylem, že se tomu věřit prostě musí. A pokud do toho filmu jdete s tím, že chcete vidět zajímavý, originální přběh a o něm toho příliš nevíte, tak si ho užijete. I když ten začátek se nezdá, později se to rozjede. Nutno dodat, že ne všecko na filmu je lež. Když Milla Jovovich tvrdí, že deset milionů lidí na světě má zkušenosti se setkáním s mimozemšťany. Je třeba si uvědomit, že ten film vůbec nemusí být lež. Už se stalo, že pár sci-fi bylo natočeno a pár let na to přišel nějaký vyvrhel vědec z Oblasti 51 v rozhovoru, že ten film vlastně žádná fikce není. Nedivil bych se, kdyby tohle byl jeden z těch utajených případů, o kterém nějaký jiný vědec bude za pár let mluvit jako o dobře zakamuflované realitě. Jen by mě zajímalo, jak autory napadlo použít jako komunikační jazyk mimozemšťanů právě summerštinu. Zajímavý nápad, nebo spíš jen čerpali ze skutečných faktů? Bůhví. (30.01.2010)