Dluh

Kdo lže, ten krade (místo na výsluní). A kdo krade, musí nakonec i zabít.. Madden se zaráz ponořil do psychologického dramatu, lovestory i thrilleru, ovšem ve všech vodách nechal šnorchl nad hladinou, což vzhledem k tomu, že daná tématika nabízí filmařům Mariánský příkop, zamrzí. Stejně jako skutečnost, že agenti Mosadu moc nectí profesionalitu a odpovědnost - pracovat tímhle stylem ve skutečnosti, pohřbili by nakonec věkem sešlého Adolfa Eichmanna v dresu Messiho.. Jinak když pominu Worthingtona (do krbu s ním, větší poleno aby člověk v Hollywoodu pohledal), herecky velmi konkurenceschopné. Přesvědčivá J.Chastain, H.Mirren patřičně ponořená do emocí spojených s holocaustem, či J.Christensen, jenž jako monstrum v lidském těle ukradl všechny scény svým hereckým kolegům. Teda, až na ten závěrečný geronto-souboj o to, kdo vylije bažanta dávných hříchů - ten byl zase ukradený mně.. (23.01.2013)

Přemýšlím, jestli jsem někdy viděla film o zpětném chytání nacistů a žádný mě nenapadá, takže "Dluh" pro mě představuje dosud neobjevené vody. Relativně milý postarší muž pracuje jako doktor, pomáhá ženám k miminkům, má milující manželku a žije si svůj život. Jo, a pár let zpátky byl tzv. Chirurgem z Birkenau.;-) Odporné, ale pekelně silné retro s několika zajímavými zvraty a kvalitními hereckými výkony. (16.02.2022)

Chcete li chytit rybu, musíte jí předhodit návnadu. Chcete li chytit řezníka z Birkenau, který po úspěšné atestaci v lágru tají svou identitu jako východoberlinský vaginář, musíte mu předhodit rybu jako návnadu. A tady přichází chvíle pro perfektně vycvičenou, všehoschopnou agentku, která je ochotna jít s rybou na trh. Holka je to drsná, skvěle připravená, její Krav maga je lepší, než u ostatních krav, akorát asi zrovna ležela doma s příjicí, když instruktoři Mossadu na hodinách vysvětlovali, že by si raději neměla při akcích pouštět kundu na špacír! A tak se nevybouřená kikina nechá opylovat vším, co ji pípne na radaru a obřezaná část komanda má o zábavu postaráno! Ne jako divák, který pak musí půl filmu čumět na nehtykousající melodrámu. Klavírní sonáty pro čtyři ruce, smutné oči agenta, který je zrovna na střídačce a tklivé trampoty milostného trojúhelníku, u něhož si přepona není jistá, který z odvěsen má pravý úhel. Ach jo! A to je přitom ta druhá půlka filmu, kterou nenapsala Rosamunde Pilcherová, docela napínavá, až by jeden i přimhouřil oči nad tím, že když se rozdávala logika, stál zrovna scénárista frontu na Ramba a při psaní jej pak potkávalo chvilkové pominutí syslů. No, dva a půl, ať nežeru! (24.11.2011)

Tematika 2.svetova vojna, Nacisti, Mossad, hladanie spravodlivosti... O ano, to je moje... Da sa vobec tato tema pokazit? Mozno ano, ale v tomto pripade sa fiasko rozhodne nekona. Ako uz mnohi predo mnou napisali, zabudnite na koniec. Ten je ako keby z ineho nepodareneho filmu, ale to, co mu predchadza, je naopak velmi, velmi podarene. Na platne sledujete dve obdobia, dva pribehy, tri zivotne osudy troch mladych ludi. Dvakrat je vo filme pouzita veta: Co ak by sa dal vratit cas... Zmenili by sme nieco? Tuto otazku si kladieme mnohokrat aj my, a preto ma tento film tak velmi blizko k nam beznym ludom a je tak lahucko pochopitelny. Pretoze sa v postavach svojim sposobom vidime. A scena pri klaviri, kedy hra Mesacna sonata je absolutne existencialna a uchvatne vyjadruje emocne rozpolozenie vsetkych troch hlavnych postav... No dobre, dost uz bolo reci, proste si to pozrite a urcite neobanujete. (15.11.2011)

Jakožto individuum, dlouhodobě obývající tento prolhaný svět, beru se shovívavým úsměvem snímek, v němž se někdo stydí za to, že kdysi nesdělil nadřízeným čistou pravdu. Navíc mi dělá jisté potíže litovat ty čestné kluky a holky z Mossadu, takže nemohu jít s hodnocením výš ani kdyby mi to můj filmový nevkus laskavě dovolil. (10.07.2012)