Dluh

Mnichov trošku z jiného soudku. Bohužel akce je málo ale ta jedna scéna spojená s Vogelovým únosem stojí za pozornost. Ve filmu se vyskytují trošku hlušší místa ale také dechberoucí napínavé scény. V titulkách zaujme jméno Matthew Vaughna. Helen Mirren bych chtěl mít za babičku. Sam Worthington nemastný neslaný. Nejzajímavější pasáže mají na svědomí mladší verze hrdinů. Nevím čím to je, ale John Madden nedokáže solidně rozpracované filmy tak nějak lépe uzavřít. 60% (22.12.2011)

Mám-li být upřímný, čekal jsem od tohoto filmu poněkud víc, než jsem nakonec dostal, ale stáhle je to velmi dobrá podívaná s několika opravdu napínavými thrillerovými scénami. Zbytek snímku bych už označil spíš jen jako lepší drama se slušným obsazením a nepříliž optimistickou zápletkou a vyvrcholením. Není to už tak dobrý zážitek, jako u Spielbergova Mnichova, ale stojí to za to. Rozhodoval jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec se přikloním k lepšímu, jelikož jsou filmy, které mne bavily méně a stále byly na čtyřech hvězdách. (10.01.2012)

Jakožto individuum, dlouhodobě obývající tento prolhaný svět, beru se shovívavým úsměvem snímek, v němž se někdo stydí za to, že kdysi nesdělil nadřízeným čistou pravdu. Navíc mi dělá jisté potíže litovat ty čestné kluky a holky z Mossadu, takže nemohu jít s hodnocením výš ani kdyby mi to můj filmový nevkus laskavě dovolil. (10.07.2012)

Zvláštní film, který není ani akční, ani psychologický, ani historický, dokonce není jasné, zdá má být prožidovský, nebo si naopak dělá ze židovské tajné organizace Mossad legraci... Dcera slavné židovské bojovnice proti nacistům infiltrovaným v soudobé společnosti vydala knihu o hrdinských činech své matky a jejích dvou kolegů. Ale už od začátku tušíme, že ne vše je tak, jak má být. Nakonec se vypravíme do 60. let a podíváme se, že ne vše bylo, jak se tvrdilo, že stateční bojovníci nebyli tak stateční, a že dokonce s řezníkem z Birkenau, nyní gynekologem, sympatizovali. Že se akce nějak zvrtla, je jasné od začátku - agentka Rachel se na oslavě knihy její dcery chová podivně a nervózně, její bývalý komplic provede nečekané rozhodnutí. Takže brzy se film jen stává čekáním na onu konečnou situaci, abychom zjistili, jak skutečně proběhla na rozdíl od propagandy, resp. utajované lži. Mezitím jsme svědky pár logických kopanců (kdy se třeba špičkově vycvičení agenti Mossadu opijí a ve východním Berlíně roku 1965 prozpěvují anglicky s hebrejským přízvukem). Největším kopancem je pak samotný závěr filmu, kdy každý soudný člověk musí jen vrtět nechápavě hlavou a přemýšlet, zda to tvůrci skutečně mysleli vážně, nebo si z nás jen dělají legraci. Nejen díky tomu, že šlo o zpackanou akci a agenti se chovají poněkud ne-mossadsky vyznívá film nelichotivě k židovskému odboji. Zazní zde totiž i takové věty, jako že jen čtyři nacističtí vojáci odváděli do plynových komor tisíce židů, a ani jeden neměl sílu se vzepřít. čímž vyvstává další otázka, kterou film klade - totiž, co je pravda, a co lež. Co jsou oficiální prohlášení a tvrzení, a jaká je skutečnost? Ve světle toho, jak film vyznívá, se docela divím, že proti němu nejsou vedeny demonstrace a že není zakázáno jeho promítání v Izraeli. Což je ale - pokud se filmu z filmového pohledu týče - jedno. Filmařsky jde totiž o slušně nakousnutý příběh, který se však brzy začne potápět do stereotypu, nudy a nelogického chování postav, a který je navíc zcela postaven na hlavu gerontologickým akčním koncem, jenž by se hodil možná do Žhavých výstřelů, ale ne do vážně myšleného dramatu. (11.03.2012)

Takové to chytré zamyšlení nad tím, co je v životě opravdu důležité a co je jen shit, který ve své podstatě opravdu nic neznamená, no v dnešní zkažené konzumní společnosti převládá nad danou podstatou a zatemňuje lidem mozek, ehm. The Debt jako óda na to gro, na které se dnes zapomíná, ehm. Víc takovýchhle vět nesvedu, neskutečně mne z toho bolí hlava a ještě ten čas, který zabiju dvěma větami, no ty krááávo... 6/10. No Helen mě v závěru patřičně nasrala. (04.11.2011)