Král Drozdí brada

Budovatelská pohádka o tom, že práce šlechtí: příživníci zaslouží leda opovržení a do tepláků nebo vykopat za hranice. Pokud je ovšem příživníkem hezká, rozmazlená princezna, která splaší hormon pohlednému aristokratovi, pak má dotyčná naději, že se jí dostane důkladné terapie a ještě z ní bude ochotný, pilný, skromný, zkrátka ukázkově platný člen socialistického království. Zdejší souhrné hodnocení 65% sedne jak macatá prdel na trůn. (01.10.2012)

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Nejkrásnější slovenská pohádka a jedna z nejkrásnějších československých vůbec, kde pro slovenskou pohádkovou tvorbu obvyklé depresivní prostředí občas prosvítí radost, smích a pozitivní nadšení. Dále mistrné využití toho, co bych nazval zkratkou a snad ani jedna scéna není navíc. Doufám, že svoje děti jednou dokážu vychovat nebo naučit tak, aby se na tuto pohádku mohly dívat v původním slovenském znění. Český dabing je totiž neuvěřitelně otřesný, je úplnou žumpou českého dabingu. (19.05.2011)

Chápem, že mnohí diváci môžu a mohli mať problémy s týmito koprodukčnými rozprávkovými projektami, ale mne to bolo ako dieťaťu úplne šuma fuk a vážne som si nepotreboval vtedy čítať komentáre o dôvodoch, prečo to raz funguje a raz nie. Mne stačilo, že tu bola krásna princezná, v podaní Adriany Tarábkovej obzvlášť nežná, takže som mohol byť dve hodiny platonicky zaľúbený. S mojimi hypotetickými deťmi si to raz určite ešte na Vianoce pozriem. VIDENÉ ZNOVA: Príbeh, koncipovaný ako divadelná hra s hercami, je myslím na pomery slovenských, ale aj českých rozprávok geniálny. Povinná vianočná klasika, postavená na kvalitnom scenári a výbornej chémii medzi Vaculíkom a Tarábkovou. (24.12.2012)

Na pomery rozprávok veľmi vyspelý počin. I napriek tomu, že v centre príbehu ostáva morálne ponaučenie o náprave namyslenej a bezcitnej princezny je svet v ktorom sa dej odohráva špinavý a tvrdý. Čerti a iné nadprirodzené bytosti majú vstup zakázaný, držíme sa pekne pri zemi. Toto je dôkaz, že k rozprávaniu kvalitného rozprávkového príbehu nie sú potrebné žiadne kúzla a čary. Príjemné prekvapenie. 7+/10 (27.12.2019)