Sucker Punch

Zack se má! Už v pětačtyřiceti letech mu studio dovolilo přenést na plátno své pubertální masturbační fantazie a navíc v orgastickém vizuálu. Partička ohyzdných, nezletilých bloncek s řasami tak dlouhými a tučnými, že každé frenetické mrknutí jim zanechává na čele podlitiny, bojuje v kožených minisukních katanami s draky, nemrtvými Němci a androidy. Prostě Savcův punč! No, Japonci se z toho poserou a obnošené, vakuově balené kalhotky hlavních hrdinek zajisté na Tokijské aukci zatáhnou celý rozpočet. Pokud by mi někdo nedefloroval dvaceticentimetrovou jehlou čelní mozkový lalok, tak bych nad tím za normálních okolností bez mrknutí oka zavřel poklop a spláchl. Avšak tato "Snyderova Fontána" je natočena tak, že boří hranici běžné mentální perverze a nutí jednoho uvěřit, že linie mezi totální pičovinou a zneuznanou genialitou je opravdu tenká. Nevím, jak k tomu došlo, ale ač bych se bezesporu raději nabořil do Carly Gugino, přistoupil jsem na Zackovu hru a pustil péro z ruky až po stodeseti minutách úchylného fantazírování o nesympatických šestnáctkách. (20.06.2011)

Vlastne sa mi to páčilo, aj keď nie som rozhodne cieľovka (vekom ani pohlavím). S poslednou vetou (resp. záverečným monológom) spätne jednotlivé zložky filmu do seba zapadnú a v mojicj očiach potierajú kritiku filmu v rovine "onanistického audiovizuálneho besnenia v kontraste s príbehovou a charatkerovou prázdnotou". Je pravda, že ak separujeme akčné segmenty veľmi rýchlo sa dostaneme k počítaniu Snyderových inšpirácií - tak z vlastnej predchádzajúcej tvorby, ako aj z bohatej knižnice videohier, anime, mangy, sci-fi&fantasy (a nie, nekorešpondujú so žiadnym vlhkým snom z mojej mladosti). V kombinácii so zvyškom však výborne zapadajú do zvoleného štýlu a celý film pôsobí prekvapivo kompaktne, čo je bezpochyby podmienené aj faktom, že ide rýdzo o prvý Snyderov autorský počin na poli scenára. Očividne úmyselná prostoduchosť deja (aj napriek existencii viacerých rovín príbehu), postáv a záverečného odkazu je zábavnejšou multiplikáciou Twilight zamerania na určitú divácku základňu. Btw....najzábavnejšímm momentom filmu bol pre mňa spodok tanečného úboru Babydoll....tie "modre plavky" totiž nedali nespomenúť na staré dobré komunistické časy, kedy spolužiačky na základke na hodinách telocviku nosili takmer identické "modré čudo"... :) (30.03.2011)

A je zle... Sucker Punch by si hrozně moc přál být cool, sexy a promyšlená fantasy pohádka pro dospělé. Jenže není. Je nedomyšlený, prvoplánový a hloupý, až to bolí. K postavám není možné vybudovat si jakoukoliv citovou vazbu nad rámec "Wow, sexy nožky", jakákoliv (alespoň zpětná) logika dění chybí a zůstává jen vizuálně opulentní, avšak gradaci postrádající akce, která sice má pár zajímavých prvků okoukaných z japonské kinematografie a kultury (videoherní kinetika i choreografie bitek, děvčata mají velká kukadla a jejich kostýmy jsou jasně anime, hloubka ostrosti ve snech takřka neexistuje a navrch je jeden z obřích samurajů, s nimiž se Babydoll utká, evidentně Tengu, bůh neplechy), ale po druhé bitce (v zákopech) začne těžce nudit. Snyder natočil sterilní, nezajímavý a paradoxně docela i nudný film, svůj možná nejosobnější, ale především suverénně nejhorší... Na podruhé o hvězdu výše. Při důkladném zkoumání alespoň ty fikční světy zpětně mají jakous takous logiku. Ostatní výtky ale zůstávají a potřetí proběhne až s režisérskou verzí... (28.03.2011)

Totální shit, který ukazuje budoucnost filmu? Doufám, že ne. Pokud se celý smysl filmu poddá laciné "vizuální orgii", kterou stejně díky počítačovému looku nezažijete, tak proč film vlastně vniknul? Logiku v tomto filmu nehledejte, uchylný scénárista po nocích masturboval nad fantasií sexy vraždícího feministického komanda, připojil k tomu roboty, draky a pětimetrové japonské bojovníky, dodal k tomu tři roviny světů a podsvětů v mysli hlavní hrdinky a vzniknul Sucker Punch. Totální chaotický shit, který ve výsledku nechápali ani samotní herci když ho natáčeli. Největší prdel je samotný závěr, ta strojená trapnost, že to vlastně všechno mělo logiku a zapadlo to do sebe! Snyder stále klesá. 10% (05.07.2011)

„We are the main attraction.“ Ženské (a) zbraně aneb Jedna za všechny, všechny za jednu. Sucker Punch je nečekaně záludný film s více vrstvami, než kolik nám jich je skutečně odhaleno. Namísto klasického požitku z žánrové podívané (z dívání se, zejména mužského, jež je v dialozích přímo zmiňováno a zvýrazňováno divadelním „orámováním“) nabízí Sucker Punch podobné vyžití jako videohry, jenže nás nejen zbavuje moci nad hrou, ale v závěru navíc radikálně mění princip, na němž hry stojí. Čtvrtá mise není splněná, resp. je, ale podle jiných pravidel než mise předchozí, což by u videohry znamenalo osvojit si za běhu nový herní mechanismus. Nemluvě o změně hráče/avatara, vycházející ovšem ze struktury vyprávění a podložené indiciemi v mizanscéně (plakát s nápisem My Dream is Yours). Sucker Punch nevyužívá videoherního vyprávění jenom na třetí ze svých rovin (kde jsou kromě úvodního brífinku přítomny i finální cutscény, během nichž hráč ztrácí kontrolu nad ovládanou postavou; některé pohyby hrdinek a úhly kamery se během akčních scén stejně jako ve hrách opakují; za pozornost též stojí, že dívky mají během akce na hlavách headsety, jako kdyby byly zároveň herními charaktery i hráčkami). Silně ovlivněné videohrami je vyprávění od začátku (deadline, tutoriál a čtyři mise s cílem získat čtyři objekty) a jeho struktura s několika prostupnými levely je velmi inspirativní pro všemožné interpretace. Teprve během druhého zhlédnutí mě trklo, že Babydoll vlastně plní jenom funkci interface, prostředku k interakci s herním světem. Videohrami nasáklý film ale zároveň dochází k závěru, že nelze neustále unikat do stále méně reálných světů (v tom třetí není žádná krev a nejvíc se blyští). Radost ze sledování našlapaného bijáku s křehkými lolitkami a obřími monstry se tak pádem mísí s lehce provinilými pocity. Abych si konečně udělal jasno, nakolik drzý/odvážný, nebo naopak nedomyšlený/chaotický film to je, budu jej zřejmě muset vidět potřetí. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, imf, kiddo, JFL, Botič, selviskhed, Nautila (03.04.2011)