Irčan

Na film jsem se skutečně těšil od konečného potvrzení produkce. To obsazení prostě nemohlo zklamat a beru to jako jedno obrovské rozloučení za gangsterskou ságou, kterou Scorsese (a nejen on) se svými dvorními herci točil v minulém století. Zklamaný nicméně jsem, hlavně v tom kontextu, že jsem před pár týdny koukal na Tenkrát v Americe a tam zkrátka Irčan není. Pomlaskával jsem si při oznámení tři a půl hodinové stopáže a plně chápu, že si to lidi uměle rozdělili, k nelibosti slavného režiséra, na více částí...ostatně jsem to tak udělal také a věnoval tak tomuto filmu dva víkendové večery, protože jsem se zkrátka občas nudil a nevydržel jsem to. Pravděpodobně to bylo zapříčiněno pouze mým momentálním rozpoložením, ale zkrátka jsem čekal něco jiného. Aniž bych chtěl ve svém krátkém komentáři nějak dále rozvíjet De Nirovu, Pacinovu, Pesciho a Keitelovu spolupráci více, než pouhým konstatováním, že je zkrátka radost sledovat tyto zasloužilé matadory světové kinematografie pohromadě, nejde se nezmínit o jejich tolik propíraném omlazování, díky němuž se film rozpočtově vyšplhal do astronomických rozměrů a i gigantovi typu Netflixu pomůže film ospravedlnit až případné oscarové ocenění. Omlazování je vskutku zvláštní. A to do té míry, že jsem krom vyložených flashbacků měl problém poznat, co je CGI a co divně spravená maska, hlavně Robert De Niro vypadá strašně zvláštně. Ale nic co by kazilo můj zážitek, což je asi největší pozitivum, v jaké tvůrci a odborníci od počítačů doufali..dle ohlasů ale soudím, že to je značně individuální a jelikož je to hrozně provařená informace (datum uveřejnění tolikrát odsouvalo), že se na to diváci budou o to více soustředit. Irishman je zkrátka film, který budí emoce a pravděpodobně si jej v budoucnu budu chtít zopakovat. Pokud si tedy radši znovu nepustím Příběh z Bronxu nebo Casino. (02.12.2019)

Během sledování jsem měl pocit, že jsem zestárl asi o 10 let. Tak dokonale gerontokraticky na mě Irčan zapůsobil. Běžně americké filmy jsou ustrojené na publikum, které je ochotné přijít do kina, tzn. na mladou generaci, tohle cílí spíš na pamětníky, kteří mají nakoukanou Scorseseho mafiánskou klasiku. I když mám celou tu hereckou partu, kterou doufám naposledy Scorsese shromáždil, rád, mám pocit, že tenhle pomníček už nebyl třeba. Jak poznamenal už můj oblíbený noriaki, je to rozvleklé, umělé a málo rafinované. Přidávám se k tomu hlasu. Až na to nepřirozené omlazování, které stejně funguje jen z poloviny, protože chůze i gestikulace leccos prozrazují, na tom snímku není nic vyloženě špatně, ale zároveň tam není nic, co byste konkrétně ve Scorseseho tvorbě neviděli už dávno v mnohem lepší formě. Kladné ohlasy filmu minimálně zčásti po mém soudu vyplývají z fenoménu "Oscara za celoživotní tvorbu". Zhlédnuto bez nadšení a nadvakrát, protože napoprvé jsem to po 30 minutách unavěně vzdal. Ale dvě hvězdičky by přece jen byly málo, na to je Scorsese příliš dobrý filmař. A i v té šílené stopáži se sem tam dá najít zajímavý filmový moment. Celkový dojem: 50 %. (14.11.2020)

Ač gangsterky miluji, tak s Irishmanem příliš spokojený nejsem. Scorcese se vrací k žánru, který jej proslavil a sestavil dohromady herecké mafiánské legendy, ale vůbec se mu nepodařilo mě vtáhnout do děje. Bavilo mě to první hodinu, kde De Niro se dostává do gangsterského podsvětí jako nájemný vrah, ale jakmile se objevil Al Pacino, tak film přestal být uplně zajímavý. Mrzelo mě, že se zde nestrhne žádná přestřelka a i těch pár vražd vypadá dost nepřirozeně. Dějově mě to tedy příliš nezajímalo, dialogy nemají čím zaujmout, napínavé ani vypjaté to není taktéž, takže opravdu nevím, kde hledat plusové body. Raději bych si pustil znova Scarface, ale alespoň jsem netrpěl jako u nové Tarantinovky. 6/10. (01.12.2019)

║Rozpočet $159miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $961,224▐ Herecky veľmi dobre poskladané a aj snaživo zahrané ale na danej ploche mi to príde dosť prázdne, bez skutočne silnejších momentov, ktoré by držali skutočne v napätí, priniesli by hlboké emócie, smútok,... proste prišlo mi to dosť ploché na danej obrovskej ploche, kľudne by to mohlo mať dve hodiny a o nič závažné by sme až tak neprišli. Scorsese to tak trochu prepálil. /60%/ (31.01.2020)

Odbory vs. vláda v Americe 70. let, to mě zrovna nebere. Svižností vyprávění a poutavým zobrazením mafiánského světa je to ale téměř taková pecka jako Goodfellas. Navíc se zde pohybujeme mnohem výš, mezi nejvyššími šaržemi americké mafie v Americe daného období. De Niro to má s umělou mladou tváří se starýma očima nejtěžší, v první polovině je potřeba si na digitalizaci zvyknout. Svého zabijáka hraje v tradičním pojetí, jak ho máme z podobných rolí vžitého. Pacino je originálnější, Hoffu stělesňuje excentricky, s politickým entuziasmem, obrovskou hrdostí a morálně nejčistšími úmysly z celé party. Nejvýraznější herecký výkon filmu. Pro mě největším potěšením byl ovšem Pesci, tichá voda která o životech rozhoduje. Z apatického šílence s nožem v ruce (Goodfellas) k megavlivnému hráči s citem pro mafiánské šachy, na kterého se můžou spolehnout všechny strany. Bravurní v každé scéně. Keitel dostává minimum prostoru, zato v postavě jednoho z nejrespektovanějších kápů dané doby. Režijní trademarky, které ještě více vyniknou při opakovaném shlédnutí. Vrcholní scéna, u které tuhne krev v žilách, podkreslena ne napínavou hudbou, ale absurdním dialogem o rybách. Stopáž vůbec nevadí, tato “road-movie” je o nostalgickém potěšením z Martiho unikátního stylu a legendární herecké interakce, jak je už v dalším filmu nezažijeme. (30.11.2019)