Pošta pro tebe

Je smutné, jaký osud některé lidi potkává. Ale ještě smutnější je, že se rozhodnou své trable řešit veřejnou cestou. Ne, počkejte; nejsmutnější je možná skutečnost, že se na to nemalý počet jedinců dívá. Jeden si u toho říká "tvoje starosti na mou hlavu", druhý zase "uf, nejsem největší nebožák pod Sluncem." Máme neustálou potřebu srovnávat se s druhými lidmi, pozorovat jejich životní cesty, máme sklon přát jim smůlu a závidět štěstí. Hodnotíme pořady, jako je tento, odpady nebo jednou hvězdou, a přitom jsme se všichni alespoň na jeden celý díl podívali. Tak o co tady jde? O hledání ztracených lidí? Spolupracuje snad pošťák Ondra s federály, že jediný on dokáže dohledat pohřešovanou osobu? Cožpak fenomén facebook nevznikl proto, aby si všichni lidi byli mocinky blizoučko a mohli do sebe kdykoli šťouchnout? Tak na co Poštu pro tebe? Kdepak, jsou věci mezi nebem a zemí... (09.08.2011)

Nechápu ty lidi, proč mají potřebu řešit svoje problémy v televizi před celým národem!?! Neříkejte mi, že tento pořad je pro ně tou poslední šancí... Ano, nejedno oko důchodkyň nezůstane během vysílání suché, ale u mě se to blíží k odpadu, nespadne to k němu jen díky některým památným okamžikům z tohoto pořadu (viz. komentář od havLorda). (25.11.2008)

Čau, Alfonsi....To jsem já...ty si mě vážně nepoznal?! Před 50 lety jsme oba dostali průjem a parádně jsme se oba na cimře posrali. A já na to nemůžu zapomenout, a tak jsem tě nechal vyhledat prostřednictvím Pošty pro tebe. Opravdu vrcholem všeho je zkroušený pohled moderátorky, která si jistě o účastnících ve studiu myslí svoje. A já si myslím, že další stupid pořad je na světě. (23.02.2009)

Dívim se že to tak špatně hodnotíte. Je to obyčejný pořad jak se potkat s tím koho jtse léta neviděli a nemáte možnost se sním sejít a nebo nemáte odvahu sami za ním jít. Někdy je to velice dojemné ,ale i smutné. Mnohdy jiná možnost není než to řešit přes tv pořad.Né že bych to nák sledoval ,ale sem tam něco vidím. Pořád má své opodstatnění. Teda až na děsnýho poštáka Ondru. (02.12.2008)

V Japonsku tuším v polovici 90-tých rokov spustili niečo podobné a z pôvodne komerčne plánovanej dvojhodinovky sa stala celonárodná udalosť, trvajúca cez dva dni. Tisíce ľudí prostredníctvom TV hľadali (a mnohí našli) dávno stratených príbuzných (pozostatky vojny). Pošta pre teba je malý lokálny komerčný (!) odvar a zároveň to nie je nič, na čo by som sa dokázal dobrovoľne pozerať. Ale za myšlienku, tam aj cez oceán sĺz nemôžem nasadiť nič blízke odpadu! Hrané citové vydieranie neznesiem, to skutočné minimálne pochopím. (27.10.2008)