Anvil! The Story of Anvil

neskutocna cesta od slubnych pociatkov metalistov v zlatych rokoch heavy metalu az k trpkemu koncu v dnesnych rokoch. je to smutne a miestami az k neuvereniu ze je to skutocny pribeh a ziadny rockument typu spinal tap... pred zaverecnym koncertom som mal skoro slzy na krajicku a chalanom som drzal palce aby im konecne nieco v zivote vyslo... (19.12.2010)

Přiznám se, že tenhle dokument bych neobjevila, kdyby nebylo Trenta Reznora z NIN a jeho vychvalování. Takže jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám a koukla na to. Sice metal neposlouchám, ale rozhodně nelituju. Je to hlavně o oddanosti k hudbě a nepřestávající víře, že se těm dvěma chlapíkům splní i po padesátce velký hudební sen. (07.11.2009)

V létě 1984 jedou největší rockové kapely společně na světové turné. SCORPIONS, WHITESNAKE, BON JOVI... Všechny prodají miliony desek. Až na jednu..... Pochvalná slova od Larse Ulrycha, strach ANTRAX – vše je minulost. ANVIL hráli TRASH už rok před velkou čtyřkou a album Metal on Metal mělo být tím nejzákladnějším ze všech HM nahrávek. Dnes? Hrají (protože to milují) pro stovku lidí v baru a posranej sen, který je pronásleduje tolik let - BEJT ROCKOVÁ HVĚZDA se ne a ne splnit. Je tu však malá naděje... ROCKOVÁ ,,TRUE STORY“, která má v sobě víc emocí, než kdejakej podělanej thriller. POKUD VE VAŠEM TĚLE BIJE OCELOVÝ SRDCE! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám ocelové srdce. 2.) Znám ANVIL a jejich ,,Metal on Metal“ je mojí hymnou. 3.) Jsem začínající hudebník a chci se poučit z jejich chyb. 4.) Dokázali s kapelou nejvíc vyjebat v Praze? 5.)Obdivuji kapely, které spolu vydrží 30 let. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * Víte že? Posoudit, jestli se jejich sen splnil můžete sami? Stačí poslechnout album z roku 2007 This Is Thirteen! (14.04.2010)

Vynikající dokument o skupině Anvil, jež měla kdysi parametry zapsat se do hudební historie nesmazatelným písmem. Bohužel okolnosti byly proti a na padesátileté chlapíky z Anvilu si dnes málokdo vzpomene. Je opravdu až neuvěřitelně s jakou neprofesionalitou se musí potýkat (koncert v Praze, čekání na nádraží...) a člověk neví jestli brečet nebo se smát. Nevím čím to je, že na neúspěch jiných se tak dobře kouká, ale tím co si Anvil musí protrpět se stává dokument zajímavější a zajímavější. Držím "klukům" palce (i když podle mého dnes už trochu zaspali dobu a potřebovali by jiný zvuk) a doufám, že tenhle dokument jim alespoň pár peněz a prodaných show přinese, protože kdyby nic, za těch 30 let si to zaslouží. Protože jak říkal Slash - kolik skupin spolu vydrží hrát 30 roků? Family's important shit, man. (03.01.2010)

Kapelu Anvil som objavil niekedy v polovici 80tych rokov ešte ako mladý soplák a poctivo som s ich albumom Metal On Metal istú dobu trápil hlavy svojho prehrávača Emgeton. Postupom času a prílevom nových štýlov v 90tych rokoch, som ich ale akosi prestal sledovať, takže moje prekvapenie zo situácie, v ktorej sa momentálne nachádzajú, po zhliadnutí tohoto mierne pesimistického dokumentu bolo značné. Tak akosi automaticky som predpokladal, že si užívajú minimálne vypredané športové haly a razia si svoj heavík naďalej. Nejakou súhrou okolností títo sympatickí Kanaďania bohužial nedosiahli taký úspech, ako ich súputníci a o to smutnejšie sa mi dívalo, ako na turné hrajú pred piatimi divákmi, alebo ako Lips hákuje v nejakej cateringovej firme a je pekne zaradený v systéme. Sympatické ale je, že svojho sna sa nevzdáva ani už ako 50 ročný rocker a do albumu "This is Thirteen" sa opreli naozaj poctivo a nedali sa zlomiť ani dementným postojom nahrávacích spoločností. Ako doba ukázala, ľudia o ich hudbu stoja, takže borci "Keep on rockin" (till you die) metal je proste underground a nikdy nebude o vystúpeniach na firemných večierkoch za tisíce dolárov, ale heavy fanúšikovia tu stále sú a Anvil myslím stále má čo povedať. Minimálne svojim sympaticky tvrdohlavým postojom. (01.03.2013)