Xanadu
Xanadu
Režie:
Robert GreenwaldKamera:
Victor J. KemperHudba:
Barry De VorzonHrají:
Olivia Newton-John, Gene Kelly, Michael Beck, James Sloyan, Dimitra Arliss, Katie Hanley, Sandahl Bergman, Aharon Ipalé, Wilfrid Hyde-White, Renn Woods (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Olivia Newton-Johnová ako neodolateľná múza umelca v romantickom muzikáli si získala srdcia miliónov mužov na celom svete. Príbeh lásky medzi nebeskou krásavicou a mladým pozemšťanom dokáže vyčarovať z opustenej stavby na periférii, za pomoci starého tanečného majstra, v podaní Gena Kellyho, najúžasnejšie miesto zábavy, spevu a tanca na kolieskových korčuliach. Sonny Malone (Michael Beck), nadaný maliar, sa snaží osamostatniť a konečne túži po práci, ktorá by ho napĺňala. Napriek tomu, že sa takmer celú svoju profesionálnu kariéru musel iba niekomu pripôsobovať a maľovať, čo si iní priali, je nútený opäť zvážiť ponuku svojho bývalého zamestnávateľa, pretože má priveľké finančné výdavky. Majiteľ propagačnej firmy ho okamžite prijme, pretože pracuje rýchlo a kvalitne. Sonny jedného dňa stretne neznámu blondínku na kolieskových korčuliach a tá ho pobozká. Od tej chvíle na ňu nevie zabudnúť. Očarujúcu krásku by veľmi rád spoznal, ale neprezradila mu ani svoje meno. Mladík sa ju snaží nájsť prostredníctvom bilboardu, na ktorom je zvečnená, ale nikto si na ňu nedokáže spomenúť. Od toho dňa sa mu Kira (Olivia Newton-Johnová) ešte niekoľkokrát zjaví, ale vzápätí zmizne. Sonny sa náhodne zoznámi s Dannym McGureom (Gene Kelly), známym hudobníkom na dôchodku. Obaja muži sa čoskoro spriatelia a Danny mu navrhne realizáciu spoločného projektu. Rozhodnú sa otvoriť si vlastný hudobný klub. Sonny sa hľadaním priestorov dlho netrápi, pretože jeho múza Kira ho vyláka na miesto, ktoré bude ideálne pre ich zámer... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Acidová muzikálová jazda pre yupíkov, ktorým ešte nevymäkol mozog (ale ako tak pozerám na komentáre, takéto štýlové jazdy, pokiaľ neprebehli kolektívnou všeobecnou vlnou prijatia, sa doceniť veľmi nevedia). Skvostná romanca novej éry s víziami tvorenými túžbou po tom svojom hudobnom klube, obsahujúcom to najlepšie zo starej aj prichádzajúcej muziky. Len treba mať chuť diktovanú pobozkaním múzy. Staré cigary, staré tance. Nový dizajn prinesený novými drogami - acidmi a amfetamínmi. Tie sa síce vo filme nespomenú, no z kostýmovo/architektonicko/iluminačnej stránky diela sú zrejmé. Skvelá práca. ()
Gene Kelly je dokonalý, šarmantní a ve formě, jenže právě to dělá z filmu takovou tragédii. Představitel hlavní mužské role je děsný - neumí mluvit, natož hrát, takže slyšet ho, jak rozmlouvá s Kellym, který má skvělou výslovnost, rve uši. A dívat se na Newton-John jak vlaje jako hadr na tyči vedle Kellyho při stepování (je to krásně vidět na práci rukou), taky dost naštve. I Sonnyho kolegy z práce snad vytáhl kompars z nějakého pornofilmu - tak amaterské herectví se jen tak nevidí. A hlavně ten film NENÍ muzikál, ale připomíná spíše osmdesátkové televizní estrády typu Ein Kessel Buntes (viz jazz-disco vize klubu v půli filmu a finále) doplněné několika videoklipy (animace či neonové nebe).Chápu Kellyho, který chtěl po chabých sedmdesátých letech muzikál znovu postavit na nohy, ale amaterismus Xanadu překračuje všechny meze. ()
Viděno asi po 10 letech a stejně jsem si pamatovala skoro každý pohyb z dob, kdy jsem na to koukala jako malá. Je to tak strašně 80' až to bolí, ale je to krásný. Barvičky, hudba, šílenost a ty pohyby. Hlavně Gene Kelly. Ta jeho taneční scéna s O. N. John je jedna z mých nejobíbenějších snad ze všech muzikálů. Tentokrát jsem to poprvé viděla v originále a můžu říct jedno. Dabing prokázal Michael Beckovi laskavost, protože skryl fakt, že to není vůbec dobrý herec :D Ale jinak krása, krása, krása. 5* ()
Asi se v každém, kdo viděl tenhle "mjůzikýl" v kině v době prvního uvedení u nás, pere nostalgie se střízlivým pohledem na věc. Nehledě na to, že je třeba nasadit filtr osmdesátek, protože z pozice dnešního (a nezasaženého) diváka je to záležitost už trochu dřevní a vyčichlá. Olivia je tu sice kočka a skupina ELO byla na uměleckém vrcholu, ale tak je třeba to také přijmout. Protože příběh - pohádka, a kromě hudby už asi nic. Jooo, a ještě Gene Kelly........a pak už nic. U mě: soundtrack vlastním, film už bych nemusel. Dvě hvězdy s trochou sebezapření.......škoda. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (2)
- Vůbec první Zlatou malinu pro nejhoršího režiséra si v roce 1981 za tento snímek odnesl Robert Greenwald. (Terva)
Kam bychom se poděli bez múz? Jak by náš svět vypadal kdyby umělci neměli nápady? Když jedna taková zaletí políbit znuděného malíře, musícího tvořit kvůli živobytí všechno jen ne umění, dá se očekávat zajímavá zápletka. A když je tou múzou Olivia Newton-John, dá se očekávat i zápletka muzikální... A tak tu máme základní obrysy muzikálu. Ještě je třeba jeviště a jelikož osmdesátky byly disco, barevné, neonové, lesklé, zářivé leckdy až kýčovité, vzniknul nám tu opravdu povuhodný koktejl neočekávaných chutí. Já jsem osmdesátkami vždy naprosto pohrdal. Sice jsem v nich vyrůstal, ale když člověk vidí jen tu módu, účesy, je to psycho. Ještě větší psycho byly ty naše osmdesátky, kdy jsme se snažili v rámci možností podobat se západu což lecos ještě samo o sobě karikovalo již tak šílené věci... Stejné to se mnou bylo s hudbou. Jenže, nikdy neříkej nikdy. Přes Beatles a následnou sólo tvorbu Hariisona a Travelling Wilburys jsem se postupně dostal k brýlatému fousáči jménem Jeff Lyne a jeho smyčcovo-syntetickému bandu ELO. No a pak už to s tím pohrdáním máte těžké :-). Xanadu to je hudba Jeffa zpívaná Olivií. nevím zda byl kalkul udělat muzikál pro širší vrstvy než pro disco mládež, ale nějak se jim podařilo do něj vintegrovat i Geene Kellyho, který tomu dal charismatický a svým způsobem nostalgický rozměr. Nicméně i on do dějevé linky zapadá, i on kdysi poslouchal múzu... A tak nám muzikál z divokých osmdesátech co chvilku sklouzává kamsi na konec války, kdy parketům vládly bigbandy, kdy elegance byla nezbytností a tvořila noblesu té doby. Filmaři se snažili aby byl film plný světelných efektů a musím uznat, že na svoji trikovou archaičnost lecos i dnes v HD na velké obrazovce působilo zajímavě a nikterak směšně. Ano děj je opravdu jednoduchý. Ale proč ne? Písničky byly krásné, stejně tak Olivia a to jí bylo ve filmu už 32 let. Dnes by se řeklo, sakra dobrá milfka :-). Ona hodně dělala i její perfektní fugura a všeliké ty rozparky oděvů sahající proklatě vysoko. Geene také překvapil. Nejen svojí účastí, kterou jsem nečekal, ale i svým pohybovým rozsahem v těch svých 68 letech ! Ono už jen ta jistota na bruslích. Já bych vyjel hned v první zatáčce a crashnul to někam za rešiséra... Písničky byly fajn, ale jestli něco zaslouží vyzdvihnout je ten závěr jehož píseň se stala hitem. Mně fascinovala všechna ta světla a hlavně to množství lidí v pohybu. Tu píseň jsem si pustil 3x a sledoval jen všechen ten cvrkot kolem. Fakt neuvěřitelné. No co říci závěrem. Něco se se mnou děje. Začíná se mi líbit romantika i lecos z osmdesátek. Asi stárnu. Asi souběžně s tím jak jde současný svět co měl jakýs takýs řád zvolna a v pokoji do hajzlu, člověk se asi začíná upínat k věcem, které mu nějak utkvěly ve vzpomínkách a také k věcem, které byly originální a měly nápad. A protože je tu film strhán soudobými znalci muzikálů jako jsou Kleopatra, Dášenka, Rychlé šípy, Galileo, Barbánek, Drákula a já ani nevím jaká všechna ještě další libreta ty naše serebrity napsali, tak tomuhle dnes už v pravdě klasickému kousku dávám schválně za plný počet ať tu trochu zahýbu procenty. Takže já dávám za 5 desek s Glennem Millerem ! * * * * * () (méně) (více)