Iná láska

Pan Trančík měl asi stroj času. Jak si jinak vysvětlit vznik tohoto filmu, z něhož přímo sálá atmosféra Twin Peaks (bez nadpřirozených aspektů), který je o 5 let dříve než samotné Twin Peaks? Odloučené městečko, dřevorubci, zvláštní lidé mezi nimiž se objeví hlavní hrdina. Hybnou silou však není vražda, nýbrž nedovolená interrupce. Rád bych zde napsal, že to je zastaralé téma, ale vzhledem k tomu, co se děje v USA nebo v Polsku, mě ta aktuálnost překvapila. Žádné kinematografické hody se nedějí, bodují tak zejména lokace, herci a herečky. Problém s předabováním českých herců do slovenštiny jsem, narozdíl od jiných lidí tady, neměl. (01.01.2024)

Boj s nespravedlností snad až s kafkovským nádechem. Sice až možná přehnané přirovnání, když si postavím vedle sebe působnost tohoto snímku a německy píšícího autora, nicméně jeden ze znaků tak typický právě pro Kafku zde dokresluje mrazivou atmosféru příběhu – ves je pro nás dlouho bezejmenná a pouze jen tak mimochodem se dovídáme, jak se centrum zdejšího fikčního světa nazývá. __ Důležitým místem v tomto díle je děj a jeho stavba. Bohužel, spíše v tom nepříjemném slova smyslu. Zdejší nedořečení informací totiž vede k pokládání otázek, které se ale nikdy nezodpoví a dokonce se i zdá, že je snad ani není potřeba řešit. __ Jakkoli tehdejší odborné kruhy přijaly snímek s více či méně rozsáhlým nadšením, nemohu jej sdílet právě pro zmíněné díry, snižující věrohodnost celého vyprávění. Možná jsem postrádal více klidu a chladné hlavy. Chlad jsem sice zásluhou atmosféry, dotvářené dramatickým soundtrackem, pocítil velkou měrou, přesto mi právě proto zdejší poselství proniklo mezi prsty, jakkoli jsem jej zřetelně zahlédl. Anebo jsem si vybral pro setkání se zdejším světem špatnou chvilku, i kdyby však časem můj pohled byl příznivější, nedokážu mluvit o „mementu, které není líbivé na pohled, ale jenž se velice nepříjemně zadírá pod kůži“, když budu doslova citovat právě jednu z tehdejších recenzí. (Zkrácená a upravená verze textu, psaného roku 2014 pro studijní účely.) 40% (15.08.2020)

najlepší hraný film Dušana Trančíka, skvelá kamera, hustá atmosféra a presne kreslené vzťahy a napätie, na polovicu osemdesiatych rokov pomerne hlboká kritika spoločnosti s demýtizáciou slovenskej dediny (skoro až hororová, tiesnivá atmosféra krčmy . . .), veľmi dobrá plejáda slovensko-česko-maďarskej zostavy hercov na čele s celkom presvedčivým mladým kramárom a aj keď miestami nepochopiteľne použitá, no skvelá hudba mariána vargu (25.05.2007)

Jeden z těch těžkých československých filmů z 80. let. Převážně slovenské obsazení i štáb doplňují Adamovská s Chýlkovou, ale zajímavou roli získal i maďarský herec György Cserhalmi (Mefisto, Hannusen, Želary). Síla Trančíkova filmu v hlavní roli s výborným Marošem Kramárem spočívá v realistickém zobrazení nepříjemné situace, ve které mladý lékař přichází o své povolání a hledá vykoupení za svůj přešlap. Zůstává otevřená otázka, co je víc, zda pomoc bližnímu nebo upřednostnění sebe sama. (06.03.2021)

Podařilo se mi pobrat alespoň základní dějovou osu. Motivy jednání jednotlivých postav jsem absolutně nepochopil, stejně jako celý film. Buď se příběh dá chápat jako intelektuální podivnost nebo jako slátanina bez ladu a skladu. Každý si může vybrat podle své nálady a vkusu. Některé momenty byly zajímavé, ale vzápětí je rozbil nesmyslný dialog či situace. 55% (04.06.2015)