Jezero smrti

Masakr! MASAKR! Masakr! Prozatím s velkým přehledem nejlepší horor roku 2008. Dost dlouho mě takhle horor nezasáhl, nesrazil psychiku dolů a nevzbudil emoce. Tolik jsem hlavní dvojce fandil a přál. Tolik mi přišla parta „anglických“ „teen“ zmrdů reálná, až moc v dnešní době reálná. Brutalita je pořádná, kamera necuká bokem ve chvílích kdy se v mnoha filmech otáčí, stříhá…..Brutalita ale není samoúčelná, jako v jiných filmech "alá" Saw…10/10* (25.11.2008)

Až znepokojivo reálny a brutálny horror, zatiaľ jednoznačne najlepší mrazivý príbeh za posledných pár rokov. Porcia napätia je brilantná, príbeh (aj napriek štandardnej zápletke) maximalizuje svoj potenciál a už po úvodných minútach začína vyvražďovacie inferno, pekelná jazda smrti. Mladí herci sú ukážkou herectva v existenciálnych situáciách, od hnevu až po zúfalstvo som im veril každé slovo, každý výkrik. Záver je absolútne unikátny, viac takýchto filmov. 95%. (26.05.2009)

Kurva fix budu taky zabíjet!!! Občas se mi prostě stane, že mě nějakej zásadní kousek totálně mine. Jako v tomhle případě obal mě nikdy moc neoslovil. Říkal jsem si no jo další průměrná vyvražďovací teanegerská srajda... Ach jak jsem se mýlil. Dlouho jsem se tomu vyhejbal. Dneska mi to kámoš pustil a já už rozumím všem těm vesměs pozitivním ohlasům tady od pravých milovníků slasherů. Tenhle kousek je opravdu promakanej cítíte tu skutečně tvůrčí nadšení a radost z každé smrti a přitom to není ani žádná laciná píčovina bez hlavy a paty a kromě toho, že si užijete solidní masakr vás možná i film donutí k přemýšlení co, že je to vlastně omezování osobní svobody co je povoleno a tolerováno a co se vlastně může a co ne. Shrnuto vaše osobní svoboda končí tam kde omezujete druhé, ale můžete to taky vyřešit tím, že zabijete každýho kdo vám tu vaší svobodu naruší. Tak jako tak hutnej film 5* to sice nebude, ale jinak parádní maso.85% (19.01.2014)

Horor, po jehož skončení se mi nechtělo dělat nic veselého, to je Eden Lake. Je to velmi dobře natočené, napětí se stupňuje v podstatě každou vteřinu a je zde i několik scén, které nejenže šokují, ale zamrazí vás z nich do morku kostí. Přesto nedávám maximální hodnocení ze dvou důvodů: 1) nesnáším když postavy dělají HODNĚ BLBÉ a nereálné věci, a v posledních minutách se mi tedy moc nezdálo, co hlavní hrdinka udělala; 2) dále pak nečinnost ostatních přihlížejících "útočníků v partě" v některých scénkách je také dost ujetá. Jsme jen lidi, tohle bylo fakt moc. Jedno dítě terorizuje - OK, ale celá banda? Hmm. (26.02.2009)

Hororům jsou občas vytýkány klišé a stereotypy, přestože jsou to právě ony, které posilují nevyhnutelnost událostí tím, že z pravidel a očekávání ani na moment nevybočí. Co se v jiných žánrech stává tisíckrát omletým schématem, je v hororu osudovostí. Tomu odpovídá koncept identifikace s postavami pozměňovaný v průběhu filmu – divák začíná jako klaďas (páreček), ale ve druhé půli se mění v ty, kdo mučí a ubližují, protože svým voyeuristickým zájmem prodlužuje utrpení obětí a film to o něm moc dobře ví. Leckdo u konce jistě zatouží vrátit se do pozice párečku a pomoct jim seřezat záporáky, jenže je pozdě. Musí to vytrpět s nimi. Něco jako když se vám přetrhne lano při bungee jumpingu. ____ Proč mám opět ten důvěrně známý pocit, že zatímco většina filmů nám bezostyšně lže a operuje s nereálnými hrdiny, jedině horory odpovídají skutečnosti. Zvláště pak současná oblíbená módní vlna anti-frankensteinovského hyperrealismu výhradně lidských monster. Ono je to velice ošidné, protože štáb se při natáčení nepochybně bavil – jako se to ostatně děje při každém natáčení, pokud tedy nerežíruje Kubrick, který dělal jeden záběr na 70krát –, ovšem nejzazší hmatatelné síle fikce to v dopadu kupodivu nikterak nebrání. Proto jsou horory herecky nejméně náročný žánr – protože odpovídají životu a herci nemusejí číst vykonstruovaný scénář a přebírat rejstřík akčních, melodramatických nebo oduševnělých hrdinů. Stačí jim sáhnout do podvědomí, do oblasti, kde mají nahrány odpradávna zafixovaný darwinistický kódy. ____ Ten film jistě potěší feministky, protože zjevně umísťuje středobod vyprávění do ženy. Chlap je zde slaboch a pouhý strůjce mučení – jak v rovině neschopnosti hrdinku chránit (přitom Michael Fassbender hrál ve 300), tak v rovině hlavních záporáků. ____ Zjevná je paralela s filmem This Is England. Jeden ze záporáků v něm dokonce hrál (Thomas Turgoose) a pouze se přesunul z role skinheada do role hixploitationera, burana mučícího bezbranné měšťáky. Vtip je v tom, že do obou rolí dorostl nikoliv vlastní vinou – tím, čím je, se stal díky špatnému sociálnímu zázemí, jinými slovy, když je fotr hajzl, je hajzl i dítě. Ostatně, jistě ne náhodou je hlavní hrdinka vychovatelkou dětí ve školce a nesporně i budoucí matkou. Celý film tudíž tematizuje koloběh dítě-puberťák-rodič a ptá se po bodu, kde se tento koloběh zvrtne a začne produkovat násilníky. (24.11.2008)