Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Německá loď Wilhelm Gustloff byla v lednu 1945 zasažena třemi sovětskými torpédy a okamžitě se začala potápět. Nastal zoufalý boj o přežití, při kterém zahynulo 5krát více lidí než při zkáze Titanicu. Tato katastrofa se vepsala do dějin... (oficiální text distributora)

Recenze (53)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Napařit ne dvakrát dobré hodnocení filmu, jenž zobrazuje tragickou, skutečnou událost ne zcela nepietním způsobem, není úplně snadné, ale jsou chvíle, v nichž není zbytí. Vilsmaier Stalingradem dokázal, že válečná témata i dlouhé filmy umí. Rozklad lidské osobnosti, který v něm předvedl, je něco, co v Gustloffovi nedokázal vyrovnat. A přitom si lze povšimnout některých paralel, např. snaha dostat se na loď tady je téměř jako snaha evakuovat se letadlem tam. Emoce i rozum však zůstaly v obou případech uvnitř stalingradského kotle. Již ve Stalingradu jsem nebyl úplně nadšen tím, že jako hlavní postavy si Vilsmaier vybral morálně neklopýtající dobré duše, které si tuhle válku nepřály, čímž výpověď filmu lehce degraduje. V Gustloffu však tímto mnou nevytouženým směrem zachází ještě dál, do vod, ve kterých ti dobří vždy věděli, že se ten Hitler neměl poslouchat, že teď musí přijmout trest za způsobené zločiny, kterým nikdy nechybí odvaha, čest (podvádění je u nich motivováno vznešenou láskou a touhou pomoci bližnímu svému). Ti špatní, naopak, cítí poslední zbytky loajality k říši a plní rozkazy tak, jak jim jejich chybějící srdce káže. A nakonec se stejně ukáže, že jsou to zrádci. Ani půjčování si motivů z Titanicu, který je zřejmě laťkou, již je touženo přeskočit, nijak snímku nepomáhá. Koho zajímá u takové události nějaká lovestory? Koho zajímá ta trpká ironie osudu, že se někdo chce dostat a dostane na loď, na které být neměl? Kdo dvakrát potřebuje ve svém životě vidět, že ženám z potápějící se lodi, houpe se na krku jakýsi přívěsek? Já ne. Také ústřední hudební motiv, který ve Stalingradu poháněl vojáky k pochodu do zkázy, nemá na Gustloffu tu správnou sílu... Slaboučké ***. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Že je válka svinstvo a nejvíce veškeré válečné neštěstí postihne vždy to bezbranné, civilní obyvatelstvo, o tom se snaží podat zprávu i tenhle německý dvojdílný televizní film. Torpédování a následné potopení německé lodi Wilhelm Gustloff je považováno za největší námořní katastrofu v dějinách, a tak se nejen žánrově, ale i vizuálně německý snímek asi nejvíce blíže svému slavnému žánrovému předchůdci - Titanicu. I tady scénárista do ústředí postavil vznikající partnerský vztah, který je hlavním nosným tématem, na jehož pozadí probíhá několik paralelních dějů - konspirace, činnosti tajné služby...a hlavně záchrana desítky tisíc civilních obyvatel prchajících před Rusy, kterážto je reprezentována především osudy matky, malé dcerky a jejího syna, jemuž permanentně hrozí odvod na frontu, i osudy admirality. Tvůrci se snaží přistupovat k dané problematice objektivně a tak ani nepřátelská strana není interpretována v rastru propagandy a Rusové na palubě ponorky nejsou nijak záměrně zkarikováni (jak by se dalo při jednostranném pohledu čekat). Dá se vlastně říci, že režisér Joseph Vilsmaier se na problematiku 2. světové války specializuje (mimo Zkázy lodi Gustloff režíroval ještě Poslední vlak či jeho nejslavnější film Stalingrad...) a zvládá režii snímku s přehledem, to, že se jedná o televizní produkci, si uvědomíte spíše jen z konverzační podstaty filmu, než že by to byl patrný handicap na první pohled...(osobně jsem absenci akčních scén přivítal). Za zmínku stojí i herecká účast režisérovy oblíbenkyně Dany Vávrové (obsadil ji už ve svých předešlých filmech), další z u nás spíše přehlížených herců a hereček, která dělá celkem slušnou kariéru v zahraničním filmu... Podobné filmy: Titanic, Ponorka, Zkáza lodi Estonie ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Kamarád z Německa mi doporučil tento film na téma lodi Wilhelm Gustloff, o jejíž příběhu, přiznávám se, jsem ani nevěděl. O to více mě zajímal tento tříhodinový televizní film. Televizní píšu záměrně, protože je to na něm místy dost vidět. V celkovém kontextu to ale vlastně vůbec nevadí. Jsou tu dramatické postavy, je tu romance, všechno tak pasuje k sobě, i když je tu pár zbytečných scén, a na závěr je tu poslední půlhodina napětí, která na poměry filmu není vůbec špatně natočená. Pro edukativní činnost dost důležitý film. Téma, které se podle mě v době vydání filmu o Titanicu moc neslušelo, ale když se teď mluví o různých příbězích Němců z druhé světové války, tak určitě příběh, který je potřeba světu sdělit. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Joseh VILSMAIER opět natočil film na základě skutečné události z druhé světové války, na který se nedá zapomenout. Zvláště je zajímavá episoda dvou bratrů - důstojníku německé armády, kdy každý z nich stojí svým chováním a myšlením na opačné straně. (Velmi mi to připomnělo situaci z filmu "Doktora Živaga" z r.1965, kde byla obdobná konfrontace postojů dvou bratrů.) Mě se film velmi líbil (nevěděla jsem, že se něco takového v lednu roku 1945 přihodilo, protože se to zřejmě tutlalo, aby se neprozradila vina SS politického důstojníka, který v podstatě celou katastrofu zavinil. Po válce při vyšetřování se to "zametlo pod koberec" a nikdo nebyl potrestán. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Na TV film to ušlo. Samozřejmě se tam více mluvilo než dělo. Do toho nacisti, agenti, láska, hodný kapitán, fanatik, zlý kapitán bla bla atd... Řada reálií však seděla. Zejména živelné nastupování uprchlíků (díky čemuž se dodnes neví přesný počet obětí) bylo věrně znázorněno a i některé animované pohledy na Gustloffa se mi líbily. Ve srovnání s touto katastrofou a počtem civilních (zejména dětských a ženských obětí) je ztroskotání Titanicu jen malým žblunknutím. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (2)

  • Filmové spracovanie najväčšej námornej katastrofy v dejinách, pri ktorej zahynulo až šesťnásobne viac ľudí ako pri skaze Titanicu. Niektoré historické pramene uvádzajú počet obetí od 6 000 do 9 400. Torpédovala ju sovietska ponorka S–13, 30. januára 1945 pod velením kapitána Alexandra Marineska. Nemecká loď Wilhelm Gustloff patrila organizácii Kraft durch Freude (V radosti je Sila) a bola pomenovaná po švajčiarskom nacionálnom socialistovi zavraždenom v roku 1936, Davidom Frankfurterom, ktorý mal židovský pôvod. Z Gustloffa urobili martýra Tretej ríše. Loď bola postavená v Hamburgu v známej lodenici Blohm & Voss, bola 208,5 metrov dlhá a 23,59 metrov široká a vážila 25 484 ton. Na vodu ju pustili 5. mája 1937. Po zásahu torpédom zo sovietskej ponorky sa potopila za 45 minút. Zo začiatku slúžila ako výletná loď (mala aj bazén a kino), neskôr ju prevzalo vojenské námorníctvo a slúžila ako nemocničná loď (Lazaretschiff), ale bola aj napriek Haagskym konvenciám čiastočne ozbrojená. Pri svojej poslednej plavbe bola preplnená utečencami z východného Pruska a vyplávala z prístavu Gotenhafen, Gdyňa v dnešnom Poľsku, do Kielu. V čase katastrofy mal vietor silu 7 stupňov, boli vysoké vlny, teplota vzduchu mala 17°C a voda 4°C. Keď sa o udalosti od admirála Dönitza dozvedel Hitler, v záchvate zúrivosti nariadil kapitána Zahna zastreliť ako poslednú obeť Gustloffa 3. februára 1945.

    Bilancia zachránených:
    Torpédoborec T 36: 563 zachránených
    Minolovka Löwe: 472 zachránených
    Minolovka M 387: 98 zachránených
    Minolovka M 375: 43 zachránených
    Minolovka M 341: 37 zachránených
    Parník Gottingen: 28 zachránených
    Torpedofangboot TF 19: 7 zachránených
    Fregata Gotland: 2 zachránení
    Hliadková loď 1703: 1 zachránený (kojenec) (Cicis)
  • Poslední film, ve kterém hrála Dana Vávrová (M.B)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno