Veřejný nepřítel č. 1

Když jsem tu viděl taková vysoká hodnocení, říkal jsem si, že to bude zase nadhodnocené a já z toho budu zase zklamaný, jak se mi to už bohužel poslední dobou stává zvykem. Ovšem chyba lávky přátelé, tentokrát je 82% plně zasloužených. Nejenom parádní režií a scénářem tento snímek oplývá, ale i hereckými výkony, výtečně prokresleným příběhem či chytlavými dialogy. No prostě po dlouhé době zase paráda. (20.12.2008)

Jacques Mesrine: Reservoir Dog nebo Baron Prášil? Sága o francouzské gangsterské celebritě zakončila můj víkend s Casselem a já po něm odhazuji vůči manželovy Monicy B. svou infantilní žárlivost a smekám. Disponujíc výhodou vidět oba filmy bezprostředně za sebou jsem byl svědkem rozkošně natočené první půle s už pohublým Vincentem (nenatáčelo se chronologicky, nýbrž od konce, kdy měl 20 kilo navíc), jenž i přes svou útržkovitost splnila účel a dokonale mě navnadila na tu druhou. Teď jen čekám, že do těch téměř skvěle šlapajících kapesních hodinek dosadí Richet to pověstné poslední kolečko a stvoří tak dokonalý stroj.. (15.07.2009)

Scénář: Abdel Raouf Dafri, Jean-François Richet .. Français gangster. Jacques Mesrine. 28. prosince 1936 - 2. listopadu 1979 kráčel tento šarmantní chlapík zejména po Pařížských ulicích a psal svůj bohatý život předního muže zločinu z temného podsvětí. Jeho filmový portrét svojí skladbou obeznámení se s osobou, důvody, vzestupem, apod. nikterak nepřekvapí, ale osobně mi byl potěšením v každičkém úseku, scéně, záběru. Zpracováním, tj. vykreslením dobového odéru, kostýmy i výpravou velice precizní - jde vidět, že se Richetův štáb na tak závažný film patřičně připravil. Totéž předvádí Vincent Cassel, patrně ve své životní roli a náležitě se jí oddává. Nepříliš známý režisér Jean-François Richet pak odvádí poctivou práci a tesá do náhrobku subžánru „zločineckých poct“ další kousek z takzvané povinné četby! ___ Výtečný koloběh mnoha událostí vzestupu, který funguje na 100%. (16.12.2008)

Na jedné straně bych měl být rád za to, že se scenáristé rozhodli Mesrinovu postavu nijak nezlidšťovat a nepřibarvovat, ale (oproti českému distributorovi, který div že neláká na příběh lupiče-gentlemana) ukázat ho (zřejmě) takového, jaký byl. Jenže na straně druhé je tady můj problém sledovat filmy s vyloženě zápornou hlavní postavou. Což Mesrine je. Veřejný nepřítel č. 1 je dobře natočený, Vincent Cassel v hlavní roli skutečně válí a sledovat Gérarda Depardieu, kterak si užívá svoji vedlejší roli, bylo opravdu pochutnání... Škoda proto, že mozaikovitě poskládaný scénář působil zmateně a že ačkoliv hýřil postavami, žádná z nich mi vyloženě nepřirostla k srdci (na mysli mám především společníka Merciera, který mi připomínal Eliho Wallacha). Až na jednu scénu na schodech byl dost odbytý i Mesrinův osobní život. Dovedu si představit, že Mesrin tímto způsobem napsal knihu, podle níž film vznikl. Jenže v té knize on zřejmě vystupuje jako vypravěč a všechny ty drobné epizodky s největší pravděpodobností spojuje dohromady. Tady nic. Posledním kamenem úrazu pak je rozdělení filmu na dvě části. Když už se tak tvůrci rozhodli, měli se alespoň postarat o to, aby tahle první působila jako uzavřený celek. Ne ji skončit nemastným neslaným "finále" a laciným mrknutím "Honem, honem, pusť si druhý díl" na diváka. Tři hvězdy a kousek. (02.07.2011)

Napumpovaná jízda po horské dráze, která sice postrádá pořádnou hloubku a motivace postav, ale je tak skvěle uchopená a odrežírovaná, až mi to bralo místy dech. Scény z drsné káznice, dynamické přepadení casina (geniální kamera) a závěrečná ultimátní akce (byť scenáristicky děsně hloupá a nedomyšlená) se mi vysloveně zařízly do mozku podobně jako dokonalý (konečně!) Cassel a Depardieu. (14.01.2009)