Poslední noc v Římě

Prázdný, bezvýznamný a strašně zbytečný soft-porno, u kterýho jsem umíral nudou. Celý ten rytmus filmu, který je určován třemi opakujícími se předěly v podobě (1) dialogů plných svěřování životních bolístek, (2) lesbických hrátek a (3) hledání něčeho na internetu, mi přišel nesmírně otravný, stejně jako ten pseudointelektuální punc artovosti, o který se tenhle biják snaží. Elena Anaya je navíc v roli Alby velmi ošklivá, na rozdíl od jiných filmů, které jsem s ní viděl a ve kterých se mi vždycky velmi líbila. Jsem skoro v pokušení domnívat se, že si vznik téhle slátaniny zaplatil Microsoft, aby pomohl svému vyhledávači Bing - na celý snímek lze nahlížet jako na jeden velký product placement. Za zhlédnutí Habitación en Roma si ukládám soukromý trest napsat stokrát na tabuli: Už nikdy si nebudu pouštět nějakej biják jen proto, že na plakátě sliboval pokoukání na dvě hezký holky ve vaně. (29.01.2012)

Může jedna žhavá noc plná lesbického sexu dvou neznámých žen vyústit v něco hlubšího? a je to snad láska? to si musíte odpovědět sami, ale já vám prozradím, že se na to kouká velmi příjemně. Jak na sexuální scény, tak na ty konverzační, kdy holky zlehounka a opatrně povolují uzdu své upřímnosti a odhalují před sebou nejen svá těla. Pokud je láska jen chemická reakce v našem mozku, zaslouží si Medem Nobelovku za chemii, protože vzorec jejího vzniku zapsal dokonale. (29.07.2011)

Představte si pokoj v hotelu, v Římě, hlubokou noc a tam dvě krásné ženy, Rusku a Španělku, a obě nahé. A obě nahé celý film. Někdo by řekl, ideální kombinace. Jenže všechno není tak růžové jak by se zdálo. Julio Medem se pokusil natočit smyslné lesbické drama, plné žhavých sexuálních scén a hlubokých myšlenek a názorů. A výsledek? Vypadl z toho lesbický eroťák s nádhernou kamerou, krásnými hlavními hrdinkami (u mě vyhrála vytáhlá Natasha Yarovenko) plné naprosto prázdných a nudných dialogů a myšlenek, s gradací Honzíkovy cesty. Kdyby měl tak dobrý scénář jako měl zmáklou kameru a žhavé postelovky/vanovky, vyšlo by z toho opravdu kvalitní drama. Jedno musím uznat. Ústřední píseň Loving Strangers z hlavy asi jen tak nevyženu... (16.02.2011)

Proti nápadu nic nemám, proti rychlosti, s jakou se to šine kupředu, taky ne. Kamera byla fajn, muzika taky. ALE. Pokoj v Římě ničí (ne)herecké výkony, a to především Natashy Yarovenko. Nepřesvědčivé, toporné... nechápu, jak za tohleto mohla být nominována na cenu GOYA. --- Ale jinak naprosto souhlasím s jedním komentářem na imdb, tohle mělo dostat Oscara za kostýmy:D (26.02.2012)

Abych nezapomněl, hudba v tomto filmu není nijak objevná ale je od Jocelyn Pook, proslavené v posledním Kubrickově díle Eyes Wide Shut. Hóódně rychle jsem si sháněl soundtrack. Když jsem v lesbické konverzačce slyšel příběh o šejkovi, chtěl jsem to tradičně vypnout. Pak si říkám Medeme, Medeme něco dobrého z tebe přece musí vylézt. A vylezlo. Netradiční drama dvou žen, které převážně vystupují nahé. Jedna lesba je a druhá má tuto zkušenost poprvé. Medem to vymakal tak, že Alba je skutečně hispánka a Nataša skutečně ruska. Kamera opravdu skvělá. Holky jsou tam pořád nahatý a strkají si prsty do vaginy. Film ale nevyznívá nijak pornograficky. Medem citlivě tlačí na pilu inteligentních heterosexuálů. Chlapi neblbněte, tohle se fakt mohlo stát.....A vydržte do závěru-nechci spojlerovat ale závěr není tragický ani šťastný-je reálný. (16.08.2012)