Štíty království českého

Pro mě, jakožto historického negramota, jsou Štíty království českého jakousi školou hrou. 25minutové lehce stravitelné bonbónky s radostí mlsám, kdykoli je zahlédnu v televizním programu. Oni na to šli páni dokumentaristé velice dobře. Nesnaží se dalekosáhle pojmout jedno historické období a násilně nás s ním seznámit, ale postupně poodkrývají jednotlivé vrstvy. V každém jednotlivém díle máme možnost proputovat několik rozmanitých míst, na nichž jsou jednotlivá témata blíže rozpracována. A právě kvůli tomuto přístupu jsem hned zpočátku komentáře použil ono známe spojení slov škola hrou. Ono to tak totiž v důsledku opravdu funguje. Zatímco se Jaroslav Plesl chytře ptá a snaží se vložit do věcí svůj vlastní pohled a pan Durdík odpovídá, přičemž nezapomíná občas přihodit nějakou tu pěknou historickou historku, je divák jakoby mimochodem seznamován s jednotlivými hrady a zámky, které v té naší malé republice máme. Na konci tak odchází divák poučený nejen o jedné etapě života našich předků, ale zároveň má k dobru několik veselých povídaček, pozná další české hrady a zámky, přičemž se mu daří lépe chápat jejich fungování apod. (11.08.2009)

Asi to nejlepší, co se v Čechách urodilo z dokumentů o českém středověku. Zvídavý divák si podobné dílka sám najde a standardního ignoranta to k obrazovce v žádném případě nepřiková. Velmi to připomíná české školství, nikoliv naučný, ale poučující způsob vyprávění, přehlcení fakty, přeskakování mezi tématy i hrady, minimální systematizace předložené faktografie, minimální animace – tj. tam kde se vykládá o stavebních postupech, způsobech obrany i obléhání a kde by byla vysoce žádoucí, není vůbec, použije se pouze k dokreslení hradu v místech, kde jsou dnes jen ruiny. Navrch její úroveň je stejná, jako malířské možnosti Mr. Beana při restaurování obrazu Whistlerovy matky. O rekonstrukci některých událostí za pomocí herců a hraných scének se autoři ani nepokusili. Tomáš Durdík je evidentně odborník na slovo vzatý, ale také brutálně nudný patron a uspavač hadů. Kdosi tu psal, že by měla být delší stopáž, aby to bylo ono. Neměla, usnuli by i ti, které historie baví. Jak na konci, tak na začátku každého dílu jsou stejné, nicneříkající kecy páně Plesla, místo toho by tam mohlo být jedno až dvouminutové opáčko a shrnutí o čem vlastně (na začátku minulý, na konci právě shlédnutý) díl byl. Na historický dokument je formát Kalendária Saskie Burešové poněkud nešťastné řešení, navrch bez časové posloupnosti prezentovaných údajů. Na to, kolik hradů ten kočovný cirkus s natáčením navštívil a kolik to muselo i tak stát, je velká škoda, že televize nedala do projektu víc peněz a nezkusila jednou formát, který by byl schopný i exportu. V Čechách špička, bohužel jen v Čechách. (30.03.2013)

Marně na tomhle cyklu hledám vady. Pro mě jako milovníka hradů a jejich zřícenin je to série luxusních názorných přednášek v terénu, Tomáš Durdík je pak zárukou věrohodnosti. Tvůrcům se především podařilo vyvážit pořad tak, aby nebyl jen suchým přeříkáváním faktů, ale ani křečovitě humornou snůškou "zajímavostí" (viz duo Bartoška-Donutil v cyklu Na cestě po...). Dvojice průvodců se skvěle doplňuje, doba, o níž je řeč, dostává díky nim plastičtější podobu, sem tam dojde i na ozvláštnění nějakou tou rekonstrukcí, všechno v nenásilném, populárním a přece poučném duchu. Výborné. (25.12.2010)

Štíty království českého jsou na ČT nezvykle pokrokový dokument, který sleduje moderní trend historiografie - "malé dějiny" (protože ty "velké" jsou už dostatečně prozkoumány) a historii všedního dne. Durdík jako sympacký pan profesor mluví srozumitelně a jeho mladý společník neruší. Jednou z mála vad tohoto počinu je, že bychom potřebovali trochu víc podpořit představivost. I přes občasné grafické dokreslování toho, jak památky kdysi vypadaly, totiž jaksi chybí lidský rozměr. Nemám na mysli hrané scénky, ale suchá ilustrace hradu přece jen působí trochu mrtvě. Co bychom ovšem mohli chtít za rozpočet, kvůli kterému se muselo natáčet pod zataženou oblohou nebo dokonce v noci... Přesto ČT uctivě děkuji za tuhle přívětivou lekci z dějepisu. (24.08.2008)

Škoda, že tam nebyl prof. Durdík sám, byl by to kvalitní objektivní dokument. Pleslovy komentáře o temně temném a barbarském středověku byly vyloženě debilní. Mám rád, když o humanitě žvaní představitel pohanské společnosti, v níž matky jen v ČR nechají každý rok zavraždit více než 22 000 vlastních dětí. Tento počet je několikrát větší než počet heretiků odsouzený k smrti katolickou Inkvizicí v celé Evropě během 500 let jejího trvání! Pohani nemají žádné právo brát si Inkvizici do huby. (08.05.2014)