Sherlock Holmes

Guy Ritchie nabízí uspokojivou detektivní jízdu s výbornými akčními scénami (a kulervoucími výbuchy ve zpomalovačkách!), kterou krom nevýrazné zápletky kazí hlavně přílišné otálení s odklonem do temnějších vod, podfinancované triky ve velkých scenériích a nedotažené konverzační duely Holmese a Watsona. Po tom, čím chce nový Sherlock Holmes být, se pátrá zbytečně dlouho, když se ale všichni konečně dohodnou, celý případ s restartem začne dávat smysl. A promění se v zatraceně zábavnou podívanou. 7/10 zaokrouhlených nahoru, protože dojmy se naštěstí s odstupem zlepšují :) P.S. Zimmer těžce válí [novinářská projekce s Londýně] (16.12.2009)

Spolok okolo Ritchieho po kastracnom zakroku. Celkovy vysledok mi prisiel ako snaha o skombinovanie poetiky Piratov s jazykovou ostrostou "dualnych" slovnych vymien v novych bondovkach. Namiesto klzkej jazdy som mal vsak pocit pohybu po smirglovom papieri. Pohyb dopredu zabezpecoval Downey, stroj miestami mazal Ritchie (i ked sa ani zdaleka nezapotil ako pri svojich predchadzajucich projektoch), ale scenaristicky nemastno-neslany spolok tlacil na brzdu co len im sily stacili. Ich "usilie" utlmilo nielen bezvyraznu zapletku (s charakterovym neduhom megalomanstava hned na dvoch frontach), ale i ocividnu snahu o chemiu medzi Downeym a Judeom - v naznakoch obcas vyprskla, vacsinou vsak vyznela akosi do stratena. To, ze bude Adams do poctu som tak nejak cakal, ovsem ze aj Strong (vdaka pribehu), to zamrzelo. (22.12.2009)

Nebavilo mě to. Byl to průměr průměrů. A to ten průměr nedokázal zachránit režisér, herci a ani závěrečná scéna na rozestavěném Tower Bridge, no a zapomněl bych hudbu od Hanse Zimmera. Prostě ten film předpoklady měl, ale absolutně zkrachoval. Sherlock Holmes má být takový, jak ho všichni známe. Střídmý, plný skutečně inteligentních zapeklitých situací a ne akční a agresivní. S čímž teda Angličani chtěli udělat díru do světa a zaujmout minimálně tím. Zaujal by, kdyby všecko kolem něj nebyl průměrný paskvil. Vždyť i během filmu to muselo být znát. Londýn uvrhnutý do šedivých scén mluvil za sebe. Kdyby alespoň byl pěkně ponurý, ale ono kuloví. Akční Sherlock, Dr. Watson na něj kvůli ženský sere a to všecko se odehrává v Londýně, který zahaluje takový počasí, jaký jsem prožíval poslední zimu. Šedavo, nudně, ospale....stejný případ. (30.01.2010)

Je fakt, že kdo na princip nespolehlivého vyprávění nepřistoupí hned od počátku a nenechá se unášet iluzorní realitou, tomu se může zdát film poněkud stereotypní a nudný. Robert Downey Jr. (film od filmu ho mám raději) zde představuje totálně racionálního a poněkud sociálně bezohledného Sherlocka Holmese a Jude Law jeho věrného pomocníka, válečného veterána a "vyléčeného" gamblera dr. Johna Watsona. Právě racionalita pravděpodobně odděluje Holmese od většiny publika. Toho, kdo se nechá unášet vyprávěním a zmást se černou magií, pak o to víc překvapí závěr, který Sherlock svým postojem proklamuje vlastně celý průběh filmu a svým silným vrozeným citem pro pozorování à la Mentalista se staví do pozice téměř "vševědoucího", určitě ale o krok napřed jdoucího než je sám divák, který se o průběhu dané scény (akce) dozvídá až zpětně za pomoci krátkého dovysvětlujícího flashbacku (často o nějaké skryté fintě či triku). To je jeden z prvků, který ozvláštňuje celkem přehledné a vyvážené vyprávění. Vzhledem k častému opakování tohoto aspektu může střední část filmu poněkud nudit, nicméně charisma hlavní dvojice na tuto skutečnost dává rychle zapomenout. Druhým z prvků jsou krátké flashforwardy při detektivových boxových vsuvkách, kdy jako zkušený bijec nejdříve ve zpomalených záběrech názorně ilustruje dopady různých úderů na protivníkovo tělo, jeho přemožení a následné zdravotní komplikace a poté jde do pravé bojové akce. Vzhledem k humornému tónu filmu se mohou zdát být tyto vsuvky jako matoucí (Holmes dostane nakládačku), nicméně není tomu tak. Moderní akční háv a další žánrová oscilace zasazené do období britského impéria druhé poloviny 19. století jsou zjevné, inspirace forenzními vědami z mnoha seriálových řad Kriminálek také. Guy Ritchie natočil povedenou poctu literárnímu hrdinovi sira Arthura Conana Doyla, vzkřísil skomírající filmy o době panování královny Viktorie. Anglii při vrcholu průmyslové revoluce zobrazil sice jako prosperující, ale plnou špíny, korupce a zločinu. Právě proto nemohl být Sherlock Holmes zobrazen jako uhlazený elegán a gentleman, ale jako tvrdý, poněkud asociální a vše přeživší jedinec (s dýmkou v ústech samozřejmě). (16.01.2010)

Hm, mě, starou konzervu, tady nemá co zabavit. Co se stalo s detektivkami? Zachraňujeme svět, ach bože, toho mám po krk. Proč se nemůžeme hňahňat v nějakých nicotných problémech, na kterých vůbec nezáleží, třeba já nevím, proč třeba lady Sherwoodové zmizelo ze špajzu skopové? Nebýt Boba, který mě proti mojí vůli (Jeremy Brett forever!) nakonec docela bavil, tak budu asi dštít síru mnohem víc. (30.06.2010)