Milk

Že by snad kolektivní herecký výkon roku? Jistě to všem může připadat jako přehlídka karikatur (a dle ohlasů to taky tak mnoho lidí bere), ale málo kdo si uvědomí, že pro napsané postavy byly předlohou skutečné osobnosti, skuteční lidé a hlavně - skuteční gayové. Jestli byly takzvanými karikaturami i ve skutečnosti pak není chyba scénáristů. Mně stačilo, když jsem viděl perfektní civilní výkon Jamese Franca, ten přeci není ve filmu žádnou napodobeninou ani karikaturou gaye. Proto si myslím, že herci odvedli obrovský kus práce a ten "titul" kolektivní herecký výkon roku bych jim udělil. Samotné téma je kontroverzní až na půdu americké akademie a v políčku pro počet proměněných nominací určitě nezůstane současná nula. Když nad tím však přemýšlím, nevím za co bych toho Oskara udělil, Sean Penn je sice skvělý ale Frank Langella jej předčí ve všech ohledech, to samé se dá říci o Gus Van Santovi a i ostatních nominovaných, samotné klání bude zajímavé sledovat (já nad ceremoniálem ještě hůl nezlomil). Milk si zařazuji do poličky s názvem jednou a dost, film mě chytil za srdce, nenudil mě a dozvěděl jsem se zase něco nového, ale nevidím jediný důvod projekci opakovat. (31.01.2009)

Sean Penn už chce zase Oscara, a tak hraje homosexuála. Van Sant k tomu přihazuje scény, v nichž se líbá s Francem nebo Lunou a občas se zastaví Josh Brolin, jehož nominace na všelijaké ceny vůbec nechápu. A i když jsem nepobral ani to, proč mám absolvovat těch 8 let napěchovaných do dvou hodin, když se na začátku dozvím, jak to všechno dopadne, není Milk taková nuda, jak by se mohlo zdát. Zachraňují ho hlavně kvalitní herecké výkony (vypíchnul bych obzvlášť Emila Hirsche) a silný závěr, který se vás asi dotkne chtě nechtě. 7/10 (15.12.2008)

Úvodná časť o zásadnej zmene životného štýlu pôvodne vzorného zamestnanca finančnej korporácie, úzkostlivo strážiaceho pred kolegami a známymi tajomstvo svojej sexuálnej orientácie, na odvaleného vlasatého hipisáckeho lokálneho gay maloobchodníka a zároveň gay aktivistu bol skvelý. Následné volebné súboje v znamení návratu hipíka späť do systému (zmena imidžu aj účesu prinášajú len klasické hollywoodske prehral-prehral-prehral-vyhral. Dobre zrežírované, dobovo vierohodne pôsobiace zobrazenie atmosféry sanfranciských aktivistických zhromaždení v 70. rokoch 20. storočia. Dôležitým príspevkom je i ukázanie mediálneho pokrytia všeobecných amerických spoločenských aj politických nálad vo vzťahu k homosexuálom. A herecký výkon Seana Penna je vskutku obdivuhodný. Takže napriek istej strednoprúdovosti spracovania, existujú plusové záchytné body posúvajúce hodnotenie nahor. Nemalou mierou tomu prispelo celkové vyznenie filmu, zastávajúce sa práv nielen sexuálnych menšín, ale aj ostatných, mediálno-politickým hlavným prúdom na okraj odsúvaných a právne utlačovaných spoločenských minorít - invalidov, žien, dôchodcov, ľudí odlišných rás. (30.03.2021)

Mám rád S.Penna. Vie si filmy vybrať, vie v nich dobre zahrať a vie aj šikovne režírovať. Niekedy, a to je tento prípad, napriek kvalite, ktorú film ponúka po všetkých stránkach ma jednoducho nechytí téma, o ktorej film je. Možno som staromódny a konzervatívny, ale nezdieľam ten súčasný humbuk okolo homosexuálov a všeobecnej módnej vlny pchať do všetkých filmov, seriálov, časopisov a médií dookola túto tému. Zatiaľ túto tému najlepšie spracoval A. Lee v Skrotenej hore. Herecké výkony, pravdivý príbeh, kvalitná réžia, jednoducho kvalitný film, kde by som objektívne mal dať štyri hviezdičky, ale téma je mimo mňa, takže sa prikláňam k trom. Film 60%. (11.04.2010)

To jsem se zase jednou zaradovala (Emile Hirsch a James Franco v jednom filmu, mňam:-)), rozčílila (Anitu Bryant a její přívržence bych nakopala do, ehm, zadnice), rozvášnila (senátor Briggs by zasloužil to samé co Anita:-)), nadchla (zelenání mapy) a dojala (Harveyho proslovy o svobodě a naději a ten konec!) - takovou škálu emocí u mě dlouho žádný film nevyvolal, a proto dávám Milkovi s čistým svědomím nejvyšší hodnocení. (09.02.2009)