Hranice nemožného

I když mám tento seriál velmi ráda, musím souhlasit, že první sezona tak trochu ve stylu Akt X byla opravdu slabší a nebýt přesvědčování zdejších nadšenců o pozdější vzestupné kvalitě, asi bych to někdy v polovině vzdala. Ne,že by epizodní díly, ve kterých sympatická agentka Olivia vyšetřuje podivné nevysvětlitelné jevy, ze kterých se většinou vyklubou vědecké experimenty byly vysloveně špatné, ale jejich koncept je tak trochu stereotypní a tak mě to začalo brzy nudit. Ale vydržela jsem a s nástupem druhé série jsem za svou trpělivost byla bohatě odměněna výborným příběhem se všemi atributy scifi, které mám ráda - cestování časem, paralelní reality a mnoho dalších. Větší prostor tu dostávají Joshua Jackson a John Noble jako chytrý, ironický Peter a jeho geniální a poněkud excentrický otec Walter. Nejen,že je mezi nimi výborná chemie, která baví, ale i dějová linka kolem nich je celkově zajímavější. Kapitolou samou o sobě jsou Pozorovatelé, kteří jsou velmi originální a později se stanou pro seriál velmi zásadní, at' už v tom kladném či záporném smyslu. Dobrým nápadem bylo také střídání děje ve dvou realitách, kdy v jednom dílu sledujeme jednání postav z našeho vesmíru a v dalším zase z toho paralelního. Poslední pátá řada se už odehrává kompletně v budoucnosti a tentokrát se pro změnu ocitáme v totalitní společnosti, kde se naši hrdinové s plánem na záchranu světa musí skrývat a kde jim jde o život více než kdy jindy. Finále se naštěstí uzavřelo bez nevyřešených otázek jinak tak typických pro J.J.Abramse a já si i přes rozpačitý začátek přidala seriál mezi své nejoblíbenější, kam zcela zaslouženě patří. (29.01.2013)

Hodnocení po shlédnutí první série: Začnu výtkou, která - ač v podstatě nemá na celkovou kvalitu seriálu až takový dopad - paradoxně dokáže odradit spousty potencionálních diváků od jeho sledování. Tímto jediným nedostatkem není totiž nic jiného, než slabé začáteční díly. Po spektakulárním Dexterovi tu máme další jinak bezvadný, perfektně promyšlený a napínavý seriál, který nejvíce ztrácí na podivném tempu a nezáživnosti prvních několika dějství. V případě Fringe jsou to minimálně takové čtyři epizody, přes které jsem se musel docela znuděně prokousávat, než dostal příběh ty pravé grády. Pak už nebyl problém propadat se stále hlouběji do zdánlivě sofistikované mytologie nového Abramsova světa a s lehkým mrazením v zádech sledovat, jak je to celé neskutečně vypiplané. Největší nářezové padesátiminutovky pak definitivně přicházejí se třináctou epizodou, a třeba na úvod s motýly nikdy nezapomenu: tak neskutečně poetický pád z okna mrakodrapu už nikde neuvidím... Asi největší kosmetické plus je pak sekvence v každém díle před úvodními titulky (taktéž inspirace v Aktech X), kdy jsem u většiny z 20ti dílů zíral na monitor s otevřenou pusou a nevěřícným pohledem v očích. Největší ukázkové WTF se dostavilo v epizodě Transformation, značně inspirované dalším Abramsovým nápadem - Monstrem. Shrnu to jednoduše: věděl jsem, že první epizody budou celkem porod, ale příslibem mi byly pozitivní kritiky na pozdější díly, a předzvěst se naštěstí vyplnila. Fringe je další nadupaný "new age" americký seriál pro všechny milovníky inteligentních dramatických thrillerů s bezvadnými postavami. John Noble na hrad! 90% 2. série: Co si budeme povídat... už to zdaleka není takové WTF, jako na začátku. ALE - i tak stupnice zábavnosti ukazuje stále stejné hodnoty, jen ty začátky před úvodními titulky ztratili cosi ze svého kouzla. Linie s Peterem a otcem: bravo, je to nezapomenutelné. A ten konec... rychle sem s trojkou! 80%. 3. série jasněji naznačuje, že v TOM má prsty Abrams. Začínají se řešit spíše osobní linie, než jednotlivé případy, a kupodivu to jde... dobře! Vlastně je to lepší než předchozí aktaxovské díly - Fringe začíná být silnou emotivní záležitostí, konec třetí řady pak divákovi uštědřuje překvapivý políček do tváře a zároveň háže do trávy rukavici... co bude dál? (23.08.2009)

Mám s tímhle seriálem jeden vážný problém a nemyslím, že zmizí s druhou (či jakoukoliv další) sérií: postavy dělím na ty, které mě víceméně nezajímají (střelený vědec, jeho syn, chápavý kámoš-polda) a ty, které mě serou (hlavní bloncka-hrdinka, černý skinhead, ta ruská xantypa z *** Dynamics). Námět není vyloženě špatný, jsem ochotná překousnout všemožné úlety od reality i aktivní bůžky ve stroji, ale jak se mám, kurňa, smířit s tou imho nesympatickou pipinou v hlavní roli? S lepším obsazením by to byly silné čtyři hvězdičky, kdyby se mi někdo hodně líbil, tak třeba i pět. Ale takhle... 65% EDIT: Tak jo, zvykla jsem si, zápletky epizod mě celkem baví (když už ne jejich řešení deus ex machina) a postavy beru na milost, akorát Olivia mi pořád přijde hnusnější než prdel. Přidávám procenta a tím pádem je třeba prdnout hvězdičku navrch. 73% (20.03.2010)

Akta X skombinované so seriálom Ztraceni. Všetko je dobre premyslené, do seba zapadajúce. No zároveň dostatočne otvorené a záhadné, že človek nevie čo môže očakávať v ďalšej časti. Výber hercov musím jednoznačne pochváliť. Konečne seriál, ktorý ide v stopách legendárnych Aktov X a zároveň dokáže posúvať nimi dosiahnuté hranice. (10.12.2010)

První série byla naprosto skvělá a stal se ze mně pomalu závislák. Během té druhé mě to nějak přestalo žíly trhat a první půlka trojky mě otrávila nadobro (jak jsem si myslela). Ale nikdy neříkej nikdy. Naštěstí to laplo druhý dech a já musela ke třem *** zase jednu přihodit. Je to prostě můj oblíbený žánr, tak s tím nic nenadělám. Já prostě již od dob Star Treku miluju ty odborné názvy a popisy událostí, i když vůbec netuším o čem se to vlastně baví. (30.07.2011)