Avengers

Pár slov o tom, proč v Avengers nefungují akční scény a jaké to má příčiny. ____ Problém akce v Avengers spočívá podle mě v tom, jak moc je komiksová a jak málo je filmová. Ne každý si to asi uvědomuje, ale mezi akcí v komiksech a akcí ve filmech je obrovský rozdíl, protože obě ty média jsou zcela rozdílná. Zatímco komiks stojí na izolovaných okénkách, film stojí na rozpohybovaných okénkách. Akce v komiksech je tudíž založená na tom, že se v zastaveném okénku zachytí ten nejvýjimečnější moment, kdežto filmy staví na rozpohybovanosti a kontinuitě. Ačkoliv jsou tedy Avengers filmem, akci pojímají komiksově, a to jaksi ne vždy funguje – názorným příkladem toho je souboj Iron Mana s Thorem v lese, kde Thor nejprve třískne s Iron Manem, velká pauza, načež Iron Man práskne s Thorem, další pauza, Thor zase zasáhne Iron Mana atd. Problém je, že taková akce nevyužívá plně potenciál filmového média, které staví na kontinuitě a nikoliv na izolovaných momentech jak z komiksových políček. Nakonec už od samotného počátku kinematografie byla pro filmaře tou největší metou schopnost udržovat kontinuitu, přičemž cokoliv jako porušování plynulosti střihu (godardovské jump-cuty záměrně vypouštějící prostředek záběru) nebo návaznosti záběru (hraní si s pravidlem osy) odsouvalo filmy do oblasti experimentu. Není proto vůbec náhodou, že všechny tři pilíře filmové akce – honička, boj či přestřelka –, které filmaři po celá desetiletí pilovali, jsou z hlediska kontinuity zcela ideální. Jenže jak chcete natočit honičku, boj či přestřelku s komiksovými hrdiny? To nejde. Nefungovalo by to. Těžko může Iron Man s Thorem vézt pětiminutový souboj à la kung-fu, nebo se honit v autech jako normální dvě lidské bytosti (možná to je jeden z nejpodstatnějších důvodů, proč Nolan zrealističtil Batmana, aby mu fungovala akce). Stejně tak se můžeme zeptat, kolik existuje v komiksech kvalitně zpracovaných automobilových honiček či kung-fu bitek? Moc ne, ba téměř žádná. Samozřejmě i Avengers pojímají akci místy velmi filmově, třeba zápolení Iron Mana se soupeři během letu nějakou klasickou honičku dost připomíná, závěr je každopádně ten, že komiksové filmy vypustily džina z lahve, jehož je těžké zahnat zpátky, a bude tudíž nutné vymyslet zcela nový jazyk akčních scén, který by si nějak dokázal poradit s rozdílem mezi tím, jak je akce pojímána v komiksech (jednotlivá okénka vybízející k zachycení výjimečných okamžiků) a jak ve filmech (kontinuální, hladce rozpohybované záběry s minimem průtahů). (02.09.2012)

Šel jsem na projekci od půl desáté, po fyzicky velmi vyčerpávajícím dnu, a tak jsem se zařekl, že pokud mě ten film dokáže zabavit tak, že u něj neusnu, má pět hvězd jistých... takže tady jsou. Ale vážně: Avengers jsou dokonalý blockbuster s ohromným smyslem pro humor, nevídanou chemií mezi postavami a krásnou akcí. Když člověk nečeká batmanovskou depku, watchmenovskej přesah (či cokoli podobně "navíc") a chce se jen kvalitně filmově pobavit, není co řešit, v mezích oddechových letních blockbusterů to prostě skoro nemá konkurenci. A to říkám jako člověk, kterého předchozí marvelovky příliš nebavily. A do Whedonova seriálového fanklubu se taky neřadím. Na konec jen malá výtka: Black Widow a Hawkeye působí mezi těmi ostatními superhrdiny jako pěst na oko a děsní chcípáci. A teta Robin je v řídícím centru SHIELDu divná. Hulk/Banner rulez. (09.05.2012)

Tak, World Mightest Heroes, a co přijde teď? Bude vám Marvel malý a vznikne Avengers a X-Meni vs. Vetřelci, Predátor a Zodova partička v přiléhavých oblečcích? Whedon dobře ví, že komiksové univerzum většinou sází na jednoduchost, přímočarost a pokud možno černobílé charaktery a nesnaží se o nějaké shakespearovské zápletky, i když pravda, motivace Avengerů k pomstě tady působila více než hloupě. Na laboratorních váhách poctivě odměřuje stejný (hokejovou terminologií) ice-time pro každého z hrdinů (což však neznamená, že Captain America neměl jít raději hledat, na kterou popelnici pasuje to jeho víko), ale řekněme si otevřeně, s čím vlastně přišel novým, kulervoucím, co nesplyne s předchozími sólovými počiny? Vždyť Avengers se dostaly do ráže jen tehdy, když se na semaforu rozsvítila zelená (konečně Incredible Hulk a credible Bruce Banner).. A navíc, chyběl mi tam Toxic Avenger! …Ale vždyť já vím, že patří pod jiné vydavatelství a že by stejně těm egomaniakům kontaminoval ty jejich fajnové kostýmy.. (14.05.2012)

Řeším si teď nějaké svoje krizičky a sledování tohoto filmu vytvořilo dokonale odcizenou platformu pro dospění k následujícímu názoru: Myslím si, že jednou se moje odtržení od reality dostane do takové fáze, že bych byla schopná někoho zabít s přesvědčením, že si to svými skutky na sebe přivolal sám. Konec svěřovacího okýnka, internete. K filmu: Názorná ukázka, jak ošemetné je sledovat, co dělá mnoho postav v jednom čase. Zvláště mě zamrzelo promrhání potenciálu dvou bratrů, ale to jen proto, že bratři jsou moje osobní úchylka. Myslela jsem, že se zamiluji do Lokiho, ale absence jakéhokoliv magického oparu nebo alespoň zdání, že opravdu představuje smrtící hrozbu, způsobila, že jsem se zamilovala spíše do Černé vdovy, respektive jejího exteriéru. Opravdu mám raději, když se bojuje za osobní příběh a nikoliv za záchranu světa. (05.10.2013)

Musím se přiznat, že u mne nedošlo k filmovému ani jinému orgasmu ve chvíli, když jsem se doslechl, že ten zelený, ten s víkem od popelnice, ten v kovovém obalu, ten s lučíkem a ten s velkým kladivem budou zachraňovat lidstvo. Spíše jsem měl obavu, aby při prvoplánové touze vydělat několik majlantů nevznikl úplný blábol. Nakonec jsem dostal solidní dávku akce, hrdinství i hlášek, ale celkově jsem se v přehrdinovaném prostoru necítil nijak mimořádně skvěle. Tím samozřejmě nepopírám, že kdyby měl monitor, na kterém záchrana Země probíhala, tak o třicet metrů větší úhlopříčku, tak bych patrně se čtvrtou hvězdou neváhal. (06.09.2012)