Superman II: Verze Richarda Donnera

Od chvíle, co jsem se o této verzi dočetl (maxisérie Justice sešit no.8, prosinec 2006), jsem věděl, že ji prostě musím mít! a za půl roku se tak stalo:) A pak, když jsem dostal do rukou onu 3diskovou verzi, jsem po shlédnutí tohoto cutu, který měl jít do kin, místo té Lesterovy šaškárny věděl, že jsem narazil na zlato a už nikdy nebudu mít potřebu se dívat na ´´Lesterovu´´ II. Perfektně vybalancovaná vážná/humorná linka, návrat Jor-Ela (nic proti Kalově matce, ale Brando je prostě Brando), úvodní titulky tak! jak mají vypadat, tj. ve vesmíru a konečně fakt, že za osvobozením gen.Zoda a spol. z dopravního prostředku (ne, ta deska není samotná Phantom Zone, berte ji jako takový policejní anton), vezoucí 3 nejnebezpečnější kryptoňany v dějinách, alespoň dle tohoto filmu (v comicsech je jich víc), může vlastně Lex Luthor a ne žádní srandózní teroristé v Paříži. Zkrátka, film nebo přesněji II.část, naprosto perfektně zapadající do celkového konceptu 2dílného Donnerova (dodnes nepřekonaného), majstrštyku. Třešničkou (1 z mnoha) na již tak parádním korpusu, jest záběr v závěrečné sekvenci, kdy vidíme Perryho Whitea v koupelně s doutníkem v puse, jak si vymačkává pastu na kartáček. :))) (27.11.2017)

Tak nakoniec sa Donnerov Director´s cut predsa len prebojoval na csfd. A narozdiel od T2 som nebol veľmi nadšený. V prvom rade film obsahuje veľké množstvo logických dier, ktoré vznikli vďaka zlepovaniu archivných záberov s hotovými scénami z Lesterovej verzie. Týka sa to najmä poslednej scény s chlapíkom v reštaurácii kde Clarkova replika: "trochu som posiloval" stratila na význame nakoľko v tomto zostrihu nešťastne figuruje vracanie času podobne ako tomu bolo u 1. dielu. Vytratili sa narážky na Pulitzerovu cenu, pomarančový džús, chýba úvodná akčná scéna na Eiffelovke, scény na Niagarských vodopádoch zostrihané príšerným spôsobom, zle zosynchronizovaná hudba....aby som len nekritizoval musím pochváliť podstatne lepšie triky a skvelú scénu s Marlonom Brandom po tom, čo sa Clark rozhodne vrátiť do svojej kryštáľovej pevnosti aby získal svoje schopnosti späť. Oficiálna verzia je však akčnejšia, zábavnejšia, romantickejšia skrátka takmer po každej stránke lepšia. 65% (10.06.2008)

Původní verzi si pmatuji jen matně, ale řekl bych, že tato verze je méňě rodinná a komediální a to je u zfilmovaných komiksů vždy jedině ku prospěchu. Neustále zlehčování původního filmu komickými postavami svědčí o hlubokém nepochopení žánru komiksu. To, že je zde přibyl herec formátu Marlona Branda nemůže než filmu pomoci. Sice zde občas pokulhává logika, ale film je dalším důkazem toho, že v 99% případů jsou zásahy producentů ke škodě konečné podoby. (21.04.2011)

Nevěřil jsem tomu, ale ono se skutečně jedná o úplně jiný film než je původní verze a je stejně dobrý, neřku-li lepší. Scény mezi Kal Elem a Jor Elem dodávají postavě Supermana jiný rozměr. A nejvíc me pobavila scéna, kdy Lois pozná Supermanovu totožnost. A trošku si zaspoileru. I když se mi tahle verze líbila a řeší nějaké nejasnosti, které vyplývaly z původní verze, přesto dochází k minimálně jedné logické chybě. V téhle verzi se Superman nejprve vyspí s Lois a pak se jde zbavit svých schopností. Narozdíl od původní, kde se nejprve zbaví schopností, aby mohl být s ní. A všichni přece víme, že nemůže mít sex s pozemskou ženou, protože samotný akt by ji zabil..... (06.04.2013)

Poslední pokušení Kal-Ela. Výrazný upgrade Lesterovy nechtěné parodie. Podíl komického a tragického je dokonce vybalancovanější než v prvním filmu. Vážné je od nadsazeného zřetelně odděleno. Otázky takřka existenciálního rázu (nesvoboda spasitele odsouzeného k zodpovědnosti nad osudem lidstva) se řeší v romantické linii. K odlehčení slouží trampoty vesmírných návštěvníků, kteří přesto budí více respektu než Luthor a dokáží si postupně podmanit ideologický (média, vláda) i represivní aparát (policie, armáda). Prezident se sice stále dobrovolně podřizuje Supermanovi, ale vlezle patriotistický nádech ve filmu již chybí (ačkoli všechny symboly USA, Washington Monument, Socha Svobody i reklama na Coca-Colu, musí být v závěru uvedeny do původního stavu) – důležitější než vlast je pro vyprávění osud rozpolceného protagonisty. Epilog není zasvěcen nadosobním ideálům, jde v něm o hrdinovu osobní satisfakci. Rozumně dlouhý režisérský sestřih druhého Supermana je mnohem více než jednička ukázkou ekonomického vyprávění. Hlavní dějovou linii něčím obohacuje každá z postav, motivace jsou – vyjma slečny Tessmacherové (která po jedničce nemá důvod Luthorovi dále pomáhat) – zřejmé, paralely výstižné (Luthor se má ke generálovi jako Lois k Supermanovi), v každém prostředí se setrvává tak dlouho, dokud není plně vyčerpáno (čím dialogové scény působí lehce divadelně). Druhý Donnerův Superman není tak bohatý na hloub ukryté významy jako ten první, ale minimálně skutečnost, že otec pro syna představuje překážku v započetí plnohodnotného milostného vztahu, jistou psychoanalytickou hodnotu má… 85% (17.06.2013)