Thirteen Days
13 dní
Režie:
Roger DonaldsonScénář:
David SelfKamera:
Andrzej BartkowiakHudba:
Trevor JonesHrají:
Kevin Costner, Bruce Greenwood, Steven Culp, Dylan Baker, Jon Foster, Kevin Conway, Caitlin Wachs, Stephanie Romanov, Dakin Matthews, Olek Krupa (více)Obsahy(1)
Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)
(více)Recenze (134)
Vzniklo spousta snímků na téma konfliktu USA vs. Rusko a tento víceméně ničím nevyčnívá z řad spíše lehce nadprůměrné tvorby. Celková podoba spíše připomíná TV produkci (i přes poměrně vysoký rozpočet) a Kevin Costner by filmu -i přes velice slušný výkon- vůbec nechyběl. Nejedná se o špatný film a třeba takovým hercům nemám co vytknout ale je to téma určené pro úzkou skupinu diváků, kteří v něm uvidí mnohem více než já. A délka filmu je opravdu přestřelená. ()
"Situácia je horšia než sme si mysleli. Napočítali sme 40 striel..." Iba tí, čo to zažili vedia presne ako vážna situácia vtedy bola. Z dnešného letmého pohľadu sa to až také tragické nezdá, dnešná mladá generácia o tom ani netuší, ale pri podrobnejšom pohľade na vtedajšiu situáciu akú ponúka Donaldsonov film vám bude jasné, že 3. svetová vojna bola naozaj veľmi blízko. Režisér to rozhodne nemal jednoduché, pretože vo filme je množstvo postáv, udalostí a informácií, ktoré treba ukočírovať v jeden fungujúci a prehľadný celok. Donaldson to však dokázal a jeho film a je pútavý napriek svojej dĺžke. Zmenil by som iba záver, ktorý tradične zaváňa veľkým patriotizmom, ale na to sme si u Američanov už zvykli. 80%. ()
Docudrama o události, kdy svět nejen že stál na prahu Třetí světové války, ale už i strkal rypák do její vstupní haly.. Napínavé ve své autentičnosti (černobílá měla evokovat dobové fotky z Life Magazine), plné patriotismu, střetů diplomatického smýšlení s návrhy použít sílu (Kennedy správně řekl, že by jim pak neměl kdo říct, že se mýlili) a s hodně přikrášleným vlivem poradce O´Donnela (Costner) na vyřešení krize. Když se to tak vezme, kdyby JFK nebyl rozvážný (demokrat) a Chruščov se špatně vyspal, nebyla by příležitost kvákat na csfd, nebyla by příležitost, nebyl by nikdo.. Jestli celá Karibská krize nakonec nebyla zinscenována nějakou telekomunikační firmou, protože až po ní napadlo Kreml a Bílý dům, že si na sebe dají telefonní čísla.. ()
Kvalitne spracované udalosti studenej vojny. Pôsobivý politický thriller (a to ich nemám moc v láske) s veľkou dávkou čo do reálnosti. Prvá hodinka možno trošku povoľnejšia, ale druhá hodinka a pol je strhujúca a plná napätia. Nechcel by som byť v koži JFK a som veľmi rád, že v Amerike nežijem. Ale na druhej strane, nebyť JFK, tak tu možno nie som vôbec. Costner herecky prekvapil po nie príliš výrazných rolách. 80%. ()
FAKTA /// ...Politické důsledky byly významné. Obě mocnosti si uvědomily riziko možné války a vzaly si ponaučení. Již nikdy nebyla situace tak nepjatá jako v roce 1962. Přímým důsledkem pak bylo zhotovení „horké linky“, přímého spojení mezi oběma hlavami států. Tato linka měla být použita právě v takto vyhraněných chvílích...... 13 dní je politický film. Všechna ta jednání, úvahy coby kdyby opravdu proběhla. Atmosféru dotváří i autentické záběry. Samotný příběh je výtečně odvyprávěn a dialogy jsou minimálně stejně působivé jako v JFK . Ostatně – jistě ne náhodou je tu také K.Costner. Vysoká politická hra převedená do filmového dramatu, musí nadchnout každého, kdo má o tuto tematiku zájem. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět jednu s posledních zajímavých rolí K.Costnera. 2.) Nevím, co znamenalo v politické hantýrce slovo ,,ORTSAC“. 3.) Zajímá mě souboj SS-4 vs. U-2 (nebojte se, Bono zůstane v teple..). PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()
Galerie (44)
Photo © 2001 New Line Cinema
Zajímavosti (14)
- Během cesty Kennyho O´Donnella (Kevin Costner) z Bílého domu kolem sovětské ambasády na ministerstvo spravedlnosti, kde se má konat jednání s velvyslancem, se několikrát změní typ Cadillacu, v němž jedou. Nastoupí do modelu z roku 1963, během záběrů z cesty jej nahradí model z roku 1961, před sovětským velvyslanectvím je z něj opět model 1963 a při příjezdu na ministerstvo spravedlnosti znovu model 1961. (curfew77)
- Snímek je natočen na motivy knihy "The Kennedy Tapes: Inside White house during the Cuban Missile Crisis" od Ernesta Maye a Philipa Zelikowa. (Terva)
- Na dvou záběrech se ve filmu objeví rotory helikoptéry typu CH-46, která přitom začala sloužit armádě až od roku 1964. Výčet nepřiměřeně moderní vojenské techniky použité ve filmu je ovšem mnohem delší. Čítá například stíhačky Northrop F-5s, ve skutečnosti nasažených poprvé až v říjnu 1963, palivový tanker International S-Series používaný až od roku 1978 či tankovací zařízení Oshkosh R-11 Fuel, který byl zařazen do výzbroje dokonce až po roce 1989. Ve filmu se navíc objeví na základně námořnictva, zatímco v realitě slouží výhradně letectvu. V jedné ze závěrečných scén pak pro změnu písařka přepisuje prezidentovu řeč na psacím stroji IBM, jehož typ však byl ve skutečnosti vyroben až v roce 1969. (curfew77)
Reklama