Režie:
Árni Ólafur ÁsgeirssonScénář:
Denijal HasanovićHudba:
Jóhann JóhannssonHrají:
Róbert Arnfinnsson, Þorsteinn Bachmann, Aron Brink, Hilmir Snær Guðnason, Ólafur Darri Ólafsson, Sigurður Skúlason, Margrét Vilhjálmsdóttir (více)Obsahy(1)
Islandské rodinné drama, situované do současného Rejkjavíku, nás přivádí do rodiny úspěšného Pétura a jeho manželky Asty. Žijí si spokojeně, ze svého desetiletého syna Örna mají jen radost a navíc se těší na nový přírůstek do rodiny, který by se měl narodit co nevidět. Jenomže pak se všechno během pár vteřin změní. Během fotbalového zápasu Örm omdlí a musí být odvezen do nemocnice, kde ho čekají krevní testy. A během nich se prozradí tajemství, jež mělo být navždy zapomenuto. Rozbor ukáže, že Örm má jinou krevní skupinu, než by měl mít. Tedy pokud by Pétur byl jeho biologický otec, což zjevně není. Asta sice jakoukoli mimomanželskou aféru popírá, ale výsledky hovoří jasně proti ní. To, co bylo včera krásné, se dnes stává pro Pétura peklem na zemi. Spásu hledá v alkoholu a sebelítosti, ale ta nepřichází... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Typicky studený příběh ze severu, kde se nám před očima rozpadá jedno do té doby perfektní manželství. No, když "otec" zjistí, že není biologickým otcem "svého" desetiletého syna, vznikne chaos zřejmě v každém manželství. Sympatičtí herci zachraňovali utahaný, i když naprosto věrohodný děj, ale mnou tolik vyhledávaná severská depka si mě tentokrát nenašla. ()
Ačkoliv jsem se ne ve všech ohledech ztotožnila s jednáním hlavních protagonistů, celý film je tak reálný a výkony herců tak civilní, že nelze než smeknout před čistou filmařinou. Opět položím tu samou otázku, kterou si pokládám s každým skandinávským filmem - jak to ti skandinávci dělají, že točí psychologické filmy takové, jaký je sám život. Bez příkras. Bez stylizací... ()
Opravdu výborně zahrané. A to nejen ty životní tragédie. Mě zaujaly také takové ty drobné pohledy, kdy se zklamaný muž rozhlíží po jiných ženách, apod. Kamera je udělaná opravdu skvěle, že si člověk všimne i těchto drobných pohledů. Proč jsem nedala za pět? Myslím, že rozhodla scéna s řízením pod vlivem. Přišla mi za prvé zbytečná, za druhé bylo jasné, co bude následovat, a také tam působila jako taková varovná reklama proti řízení pod vlivem. Narušilo mi to celkový dojem z filmu. ()
Kdykoliv kdekoliv zahlédnu v televizi Islandskou produkci, ihned okamžitě a nepředvídatelně zbystřím natolik, abych si takovýto film dokázal užít na minimálně stodvacet procent, protože Island a jeho mystičnost mě pohltila natolik, že všecko z té země prostě musí zákonitostně být dobré i když i výjimky se najdou, přičemž Zkalená krev to rozhodně nebude. Ta se výborným způsobem zaobírá psychologií postav, které ve filmu hrají, zaobírá se hlavně tím, protože příběh je vlastně o vztahu jako takovém a sleduje co se děje, když muž má pokrk rodiny, začne mu hrabat, začne se rodině vzdalovat, začne si užívat. Je to pojato tak nějak normálně a přitom hluboce a zajímavě. Rozhodně jsem se u filmu dobře bavil i když na plný počet to určitě nemá. Příběh je totiž jen hra jednoho ze vztahů a hlavně dokazuje proč je Island jednou ze zemí která se nachází na topce v počtu sebevražd za rok. Zkalená krev zabaví, poučí a hlavně zaujme a to je to hlavní a důležité stanovisko, proč právě tento film vidět. ()
Pétur, těhotná manželka Asta i desetiletý synek žijí šťastně a těší se na nového potomka. Jejich život se však zhroutí v okamžiku, kdy se víceméně náhodným vyšetřením krevní skupiny jejich syna zjistí, že Pétur nemůže být jeho biologický otec. Nikdo neví, jak se se situací vypořádat, jak o ní mluvit či mlčet a jak unést tíhu poodhalené pravdy. Silný příběh bez citového vydírání diváka. ()
Galerie (29)
Photo © Pegasus Pictures
Reklama