Hotel Transylvánie

Na jednu stranu v podstate bez pribehu a 90% priser nevyuzitejch. Na druhou stranu super svizna neprerusovana 90 minutova zabavna jizda s perfektni animaci i vizualni strankou, super sympatickejma postavama a naprostym minimem nejakyho poucovani, co je spravny. V podstate takova jedna velka kalba vsemoznejch potvor s sice vicemene infantilnim, ale hodne zabavnym humorem. Pro me totalni oddechovka, kde si nemuzu absolutne na nic stezovat. (22.03.2013)

Genndy Tartakovsky, spolutvorca a dlhoročný udržiavateľ vysoko originálnych stálic a klenotov televízie Cartoon Network ako Dexter's Laboratory, Samurai Jack, The Powerpuff Girls alebo aktuálnejšieho Star Wars: Clone Wars servíruje nečakane obohraný podradný popkultúrny pastiš, ktorý sa priživuje na sláve "demytizujúcich" komédií 80. rokov a trendoch animovanej produkcie. Hotel Transylvania ponúka miesto skutočného zábavného potenciálu len prázdny nenápaditý obal hýriaci farebnými obrázkami monštier klasických hororových príbehov a hollywoodskych filmov 30. rokov. Miesto oživenia ich slávy a inteligentného humoru cieli na tínedžerské publikum zlepencom bláznivých scén, okorenených modernými "in" fenoménmi (postrehnuteľnými najmä vo hudobnej kulise), ktoré nemajú inú rolu než prosto a priemerne baviť nenáročné rodiny divákov, ktorým nevadí platiť si za to, čo už videli sto krát a lepšie. Výsledok je nemastná, neslaná koláž, postrádajúca aspoň štipku vlastnej identity. Ani post mortem by to nepôsobilo čo i len o kúsok zaujímavejšie a zábavnejšie. 35% (01.01.2015)

Lidi o strašidlech říkají spoustu ošklivých a nepravdivých věcí, třeba to, že upíři sají krev. Ale fuj, co si myslí, že by požírali něco trejfe, hnusnou lidskou krev? A vlkodlaci že jsou zlí? Takoví rozkošní vlci a ta jejich štěňátka, celá smečka těch nevycválaných zmet... bratránci drazí. Když chcete odsuzovat, zameťte si před vlastním prahem, já tam pak zkusím strčit prstík nebo dva a běda vám, jak budete asociální a skřípnete mi ho mezi dveře. To bych musela ... s vlídným úsměvem zkusit znovu podruhé, nebo po sto osmé, nebo po milion šesté, protože my strašidla jsme přímo nelidsky báječná stvoření. A je s námi neuvěřitelná sranda. Ona taky možnost měnit se v netopýra, létat na stole či na koštěti, používat draka k vyhřívání sauny nudu prakticky nepřipouští. Jedna věc funguje stejně ve světě strašidel i lidí, když se na někoho podíváte a ozve se to magické (vida, kouzlo, takže to patří přeci jen k nám) "cink". Jo, lidi, mějte rádi svoje strašidla. (22.07.2013)

Prosím pěkně, vážení přátelé, já bych chtěl také! To totiž musí být vynikající houbičky, kterými tvůrcovstvo podpořilo svou fantazii. Gejzír výtečných nápadů, animejšn na špičkové úrovni, za to, že Quasimoda obkreslili podle mé držky, dostanu zajisté tantiémy. O poslední hvězdu připravily tento vydařený spektákl dvě drobnosti: ten potroublý americký baťůžkář je skutečně noční můrou každého zodpovědného otce dospívající dcery. A hudební čísla mají obsahovat hudbu, ne nějaké zasrané hiphoperské prdlání. (17.07.2013)

Jsem stabilně přemlouvána, navštívit kino a zhlédnout dvojku. Jelikož jsem neviděla ani jedničku, šla jsem to omrknout, ať jsem v obraze. Možná byla chyba pustit si to s dabingem, protože se mi nelíbila narážka na Ducháčka, který všechno zařídí. Spousta vtipů byla křečovitá, z mnoha příšer jsem nadšením nehýřila a ta hudba mým šálkem houbičkového čaje rozhodně nebyla, není a nebude. Je to zvláštní. Jsem příznivcem animáků, a tenhle vypadal slibně, až jsem si říkala, proč tak dlouho otálím se zhlédnutím, ale nemůžu si pomoct ... nebavila jsem se tak, jak jsem očekávala. Rozesmál mě jedině šéf kuchyně Quasimodo a naplno jsem si užila jen perfektní létací zábavu na kulatých stolech. Ta bylo super! Já bych chtěla taky! ... no, a to je konec. (08.10.2015)