Náš vůdce

Autokracie je forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci buď jednotlivec nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí. Oporou moci v takovém politickém uspořádání většinou bývají ozbrojené síly a byrokratická státní správa.…. Tak tohle je film, na který dlouho nezapomenu. Ne snad kvůli filmařině (i když co vytýkat?), ale díky poznání, že i dnes je tak jednoduché stvořit ideologické monstrum. Nejsem naivní, ale že to jde tak lehce, jsem si uvědomil až při tomto filmu. A určitě je to i tím, že byl natočen v Německu, protože je to pro ně citlivé téma. Stálo by za zvážení, jestli by jej neměli pouštět ve školách. Spolu s American History X Možná je to bezpečnější, než se pouštět do týdenního projektu. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Volby 2008. ,,Zastavme oranžovou vlnu“ vyzval Topolánek. A jak to bude dál? My nesmíme ani naznačovat.... (28.02.2009)

Sice předvídatelné, ale hlavně strhující a působivé drama, o tom jak lehce se dá zmanipulovat dav, a že slova jako diktatura nebo vyvyšování vůdce (jedince) jsou stále aktuální. Tvůrci se naštěstí vyhnuli přehnanému filozofování a moralistickému kázání. Další důkaz toho, že v Německu vznikají i výživnější věci, než nesmrtelná Kobra 11 a otravný ovčák Rex... (16.02.2010)

Skvělej film, ale jestli je to opravdu podle skutečné události, tak se to podle mě nemohlo všechno stát za týden. Týden mi přijde jako hrozně krátká doba, aby se lidi takhle vyhrotili. I když je mi naprosto jasné, že by se je takhle zmanipulovat dalo. Řemeslně je to profesionální práce po všech stránkách. Navíc mám rád filmy s totalitní společností, kde hrdinovi něco přeroste přes hlavu (pamatujete na tu beznaděj v Klubu Rváčů?) Nenudil jsem se ani chviličku. (21.08.2009)

Můj osobní film roku 2008. Přitažlivý moderní filmovou řečí & obsahově a myšlenkově neskutečně hutný. Obdobný sociologický pokus se skutečně odehrál v šedesátých letech v Americe - jak ale režisér Gansel příhodně ukazuje převedením děje do současnosti - nic není nemožné a bylo by chybou myslet si, že fašismus je jednou provždy záležitostí učebnic dějepisu. Záverečný projev učitele Wengera (v podání výtečného Jürgena Vogela) je dechberoucí... a co následuje po něm - je plně nevyhnutelné. Po odchodu z kina se mi hlavou honilo milion otázek s jednou zásadní odpovědí - ten film musím vidět ještě jednou! (30.05.2008)

Opět moc zajímavý snímek, navíc z německé kinematografie. Perfektní ukázka toho, do jaké míry jsme zmanipulovatelní a jak málo k tomu někdy stačí. Tady šlo Rainerovi o experiment, ale netušil a asi ani nedomyslel možné důsledky, které ve finále byly katastrofální. Stačí být dobrým manipulátorem, který umí velmi dobře jednat s lidmi, získat jejich sympatie, být dobrým řečníkem, hrát na city, navíc být svým způsobem charismatický a tak pomalu, ale jistě získává převahu nad ostatními. To všechno bylo skvěle ve Vlně vidět. A taky i fakt, jak je obtížné pro jednotlivce nejít s davem. Pro mně silný zážitek a ta postupná gradace událostí i když kvůli stopáži značně zrychlená, byla výborná. (12.01.2013)