Čas umírat

Ne film, ale takové hezké, hodné, lidské vypodobněníčko o správňácké stařence. Aneb: "Hurá, správně, babičko! - Tlusťochu, utíkej! - Hé hé, ani houpat se neumí..." pošklebují se děti ze sousedství, protože ve scénáři jest tak napsáno, že bezelstné děti za plotem budou v pravidelných prostřizích pošklebky stíhat ty zlé a ošklivé, a přirozeně fandit dobrým, milým, bezmocným. A tak podobně. Humanisticky smýšlející poroty z toho musejí být nadšené, důstojné stárnutí je téma pro EU parlament a navíc je to černobíle a občas rozostřené, takže to je prokazatelně umění. (01.11.2014)

Nebudu se opakovat s tím, co se píše už nahoře v obsahu, ale věřte mi, že je to jeden z těch malých velkých filmů, které mě dostaly do stavu velmi zvláštního rozpoložení a myšlenkách na stáří, kam směřujeme bez vyjímky úplně všichni, ať je nám momentálně zatím jen patnáct, dvacet, třicet........a dál. Nádherné momenty, kdy Aniela vzpomíná na své mládí a třeba chvilka jak tančí se svým milým za krásného klavírního doprovodu, byla zcela odzbrojující. Ani chvilku jsem se nenudila a situace s Romkem ze Sibiře nebo její vnučkou, která mě s těmi ořechy silně připomínala Marfušu z Mrazíka a ještě jich bylo mnohem víc, donutí diváka k přemýšlení o postoji k životním hodnotám. Danuta byla skvostná ve své roli Aniely, ale já jako milovnice zvířat musím vyzdvihnout i Filomenu s jejíma podmanivýma očima, kterou jsem si zamilovala od prvního momentu až do úplného závěru. Dokonalé a já to mohu jen vřele doporučit. A mně to nedá a musím si tu milou a moudrou Anjelu dát alespoň na krátký čas do své topky (10.03.2014)

S takovou pokorou a zároveň vtipem vyprávět o stáří... Už ta černobílá kamera mi vzala dech, taková voyeurova óda (nemyšleno pejorativně). Pochopitelně největší devizou filmu je bezprostřední výkon Danuty Szaflarske a její ironické komentáře. Žádná sentimentální klišé o bolestech a strastech člověka "nad hrobem", žádné kajícné vzpomínání nad promarněným životem. Touha nebo spíš potřeba vzdorovat lidské omezenosti a vypočítavosti. Nádherný zážitek to byl. (29.09.2010)

"Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla." Johan Wolfgang von Goethe. - Hlavní představitelka je skutečné umělecké dílo a nejde jinak, než ji mít rád. Jejího psa si také hned zamilujete. Její tlustou a hloupou vnučku budete nesnášet. Přesto, mně na tomto jinak určitě zajímavém snímku něco vadilo. Sama nedokážu definovat co, možná až moc pomalu plynoucí čas. To mě nutilo dlouho přemýšlet nad hodnocením, ale nakonec, mé rozhodnutí vidíte sami… (26.11.2008)

Něco tak krásnýho jsem dlouho neviděl! Na konci sem měl fakt co udržet slzy ale přesto jsem se celou dobu bavil s úsměvem na rtech. Ta babička je prostě super :) a její herecký výkon byl fantastický a soudě podle toho jak mluvila v diskuzi je tak sympatická i osobním životě. Na filmu krom příběhu upoutá i vynikající kamera a hudba. Původně jsme na ten film vůbec nechtěli jít s tím, že to bude nějaká polská slátanina ale byl jedinej na kterej byl ještě volnej lístek :D a nakonec se z toho vyklubal pro mě jeden z nejkrásnějších filmů festivalu. 100% emotivní zážitek, všem vřele doporučuju. p.s.: ten pes byl taky úžasnej :) (11.07.2008)