Královna Viktorie

Staré dobré Spojené království miluji. A královnu Viktorii ještě více. A opravdu mě naštvalo, že film o této britské osobnosti točil francouzsky mluvící Kanaďan. WTF? ... No, ovšem opět se mi vymstily mé předsudky vůči frantíkům etc. Jean-Marc Vallée se fakt hodně snažil a The Young Victoria dotáhl na sakra hodně vysokou úroveň. K tomu samozřejmě byl důležitý správný výběr lidí, protože bez lidí, kteří neví, co dělají, by historický film neměl žádný smysl. Perfektně vybraná ústřední dvojice mě doslova ohromila. Z béčkové herečky Emily Blunts, jež se proslavila filmem The Devil Wears Prada, se díky této roli vyklubal velmi nadějný talent a doufám, že u královny Viktorie neskončí a půjde ještě výše. Rozhodně má co nabídnout a nebojím se říct, že se máme od ní ještě na co těšit. To samé platí o Rupertu Friendovi, typickém Anglánovi, jehož pět minut slávy jistě nemine. S dalšími kšefty může určitě počítat i Ilan Eshkeri - autor nádherné hudby, která byla pěkně doplněna Händelovým slavnostním Zadok the Priest. Když se ještě k tomu všemu připočtou pestré scény a kostýmy, máme zde takřka perfektní film. Bohužel, scénář, na kterém já si tak trochu potrpím, už tak perfektní nebyl, a to se raději ani nebudu zmiňovat o historických chybách. První polovina byla super, ta druhá už trochu pokulhávala. Vypadalo to, jakoby si tvůrci uvědomili, že už musí asi končit (podobně to máme u ságy Harryho Pottera), ale jejich obavy byly zbytečné. Však 100 minut na historický film není moc a myslím si, že kdyby scénáristé přidali další půlhodinku, mohli by vytvořit zcela ideální konec a ne takový zásek, jaký udělali. To jediné zkazilo celkový dojem z filmu, ale nic to nemění na tom, že ten frantík z Kanady to dokázal. (29.12.2009)

Bohužel nic moc. Viděl jsem spíš trochu rychle slátanou romanci na pozadí historických událostí, než historické životopisné drama, které jsem podle popisku žánrů očekával. Nijak jsem se za těch 100 minut nedokázal vžít do situace žádné postavy - tedy tohle je snad první film, kterému ta relativně krátká stopáž vadí, i dvacet minut navíc by mohlo pomoci. Dalším "bohuželem" je fakt, že je mi Emily nesympatická - jasně, moje mínus, ale já na ni musel skoro 100 minut koukat. Možná fakt hraje dobře, ale mozku neporučíš. V každém případě postava Emily prostě jen byla, vlastně všichni tam jen byli, ale nijak nevytvářeli příběh, který by zaujal nebo alespoň nebyl podáván tak povrchně. Jediní, kdo mě zaujali, byli Mark Strong a Miranda Richardson, což zřejmě nebylo tak úplně záměrem filmu o jedné životní etapě královny Viktorie. (16.07.2011)

Film mapuje život mladičké královny Viktorie na prahu dospělosti, dále vypořádání se s fyzickým nátlakem na podepsání regentství, a v neposlední řadě její vztah s princem Albertem. Jeanu-Marcu Valléemu se daří výborně vykreslit jednotlivé charaktery, jejich pohnutky a uvěřitelnost příběhu. Stejně tak kvalitně se mu daří vážné téma prokládat humornými prvky. To co však Královně Viktorii chybí k dokonalosti je interesantnější a dramatičtěji vygradovaný scénář. Tím se stává i přes svůj příjemný feeling „nezapamatovatelným“, což je velká škoda. Tři hvězdičky. 🙂 (05.05.2021) (06.05.2021)

Film je sice zařazen do kategorie historické drama, ale nejsem si jista, jestli je to správné, podle mě se jedná spíše o romantický historický film, s prvky celkem inteligentního britského humoru (ukázky některých vtipných dialogů nebo prostě jen hlášek je možné nalézt v mém Deníčku zde)... A taky můžeme slyšet pěknou němčinu, kterou spolu mluví sasští princové Albert s Ernestem: "To si mám myslet, že si jedeš do Londýna užívat počasí?..." Ač film působí skoro jako pohádka, až se tak moc neliší od reality, neboť hloubka citů mezi Albertem a Viktorií nezůstala utajena ani pro další generace, dokonce ani historikům. I když pánům by někdy mohl film připadat příliš sladký, dámám se bude určitě líbit, já byla spokojená zcela. Emily Blunt byla jako mladá Viktorie velmi půvabná a Rupert Friend?..., byl jako princ Albert doslova k sežrání. Vážný a dramatický byl jen samotný závěr filmu, kdy Albert zachrání (vlastním tělem - sic) svou těhotnou manželku, na kterou byl spáchán (nejen díky pohotovému zásahu Alberta, ale i špatné mušce střelce) nepovedený atentát, včetně pak posledního rozhovoru královny Viktorie s lordem Melbournem při jeho odchodu z funkce premiéra, kdy jí čestně a spravedlivě pochválí její volbu Alberta za chotě a spoluvladaře. V mých očích si tak poněkud srovnal předchozí negativní hodnocení, byť hlavně ve srovnání s Albertem (jež nám film stále nabízel) byl Melbourne pěkný sobec a dokonce ani s tím Viktoriiným čoklem to neuměl (film také pěkně a zajímavě srovnával, jak Viktorie malovala svého psa (teda čokla, když už jsem ho tak nazvala) a později “svého” Alberta, oba teda neposeděli) :-) Opravdu za sebe nemám, co vytknout, snad jen, že se tím jejich životem mohli zabývat déle... (29.09.2011)

Viktorie je sice momentálně druhým nejdéle vládnoucím panovníkem/panovnicí v britské historii, pro film je ale důležitá osobnost. A z královského páru to byl podle mě spíš princ Albert, kdo byl podstatně zajímavějším charakterem, který se díky své inteligenci a pracovitosti nespokojoval jen s rolí prvního gentlemouna, což v raných letech manželství bylo příčinou častých sporů s panovačnou Viktorií. O tyhle věci se film jen otře a většinu výplně tvoří vkusná kostýmní romantika okořeněná dobrými herci. Emily Blunt se postupně propracovává do mého oblíbeného žebříčku a není to jen vzhledem. (25.06.2011)