Hriech Kataríny Padychovej

V televíznom vysielaní menej často frekventovaná snímka Martina Hollého z obdobia, keď bol v najlepšej filmárskej forme. Takéto ťaživé psychologické drámy, situované do dedinského prostredia, ktoré boli kedysi výstavnou skriňou slovenskej kinematografie sa dnes už bohužiaľ netočia. Pritom na vytvorenie solídnej zápletky či konfliktu v nich stačilo tak málo... (01.11.2018)

Baladický příběh na motivy povídky významného česko-slovenského spisovatele Petra Jilemnického mi z paměti zmizel, pokud jsem ho tenkrát dávno viděl. A zjišťuji, že má i dnešnímu divákovi co říct. Odchod Slováků za prací byl za "milované" 1. republiky opravdu masový, mnozí z těch, kteří se pak vrátili, snažili se neúspěch z Ameriky i odjinud pokrytrecky skrývat. Ano, Valenčík nějaké peníze přivezl, ale zdaleka to nestačilo na založení dřevařské firmy, byla to spíš silná slova... Část daroval své bývalé milé, která však byla provdána za kamaráda Štefana Padycha. Ten je v cizině nyní a láskychtivá Katarína se po dlouhém váhání Valenčíkovi oddá. Když pak zjistí, že je samodruhá, nyní už bez peněz raději ze vsi zbaběle utíká. Kataríně se naštěstí nepodaří pokus o sebevraždu a se strachem čeká návratu manžela. Přijíždí, o jednu nohu kratší, a manželce beze slov velkoryse odpouští. Film režírovaný skvělým Martinem Hollým ml. a obsazený výbornými herci, které tehdy Slovensko i v Čechách proslavili - Kvietik, Dočolomanský, Machata, Polónyi, Horváth... Milá podívaná a pět hvězdiček. (10.02.2017)

Vesnická sociální balada o hříchu a odpuštění. Když se jde Katarína vyzpovídat ke svému vesnickému faráři, slyší od něj jen odsudek: "Urazila jsi Pána Boha". Co ji asi čeká po návratu svého manžela? Od manžela, který odešel za prací do Francie, aniž by ji po celou dobu napsal jedinou řádku (ač ona právě na to dlouhou dobu žádostivě čeká). Katarína je tak nucena se se zoufalou sociální situací, kterou přitom zavinily manželovi dluhy, vypořádat sama a to i za cenu, která vzhledem k době a prostředí, ve kterém žije, není zrovna malá... Musím přiznat, že mě ten konec filmu jednak poněkud překvapil, ale především mi přišel trošku nedotažený, resp. nedopovězený. Přesto mě Hollý, ostatně jako většinou, nezklamal. Film z vesnice v Kysuciach má výbornou atmosféru, hodně poetických záběrů (zejména ve chvílích, kdy Katarína v zoufalství vzpomíná na chvíle rozloučení se svým mužem) a do toho všeho zní podmanivá (naprosto typická) Liškova hudba. (27.07.2018)

Obľúbená formulka slovenskej literatúry "opustená žena mužom, ktorý išiel na skusy do sveta, podlieha zvodom ďalšieho muža" je v prípade Hriechu K.P. ozvláštnená do filmovej podoby silnou vizuálnou stránkou, premyslenou kompozíciou a vhodne zvolenou hudbou. Psychologický film sa ponára do myšlienok Kači, aby nám poodhalil jej motivácie a ukázal nám, že ľudské rozhodnutia nie sú ani dobré ani zlé, ani správne ani nesprávne, jednoducho ich učiníme a musíme sa neskôr vyrovnať s ich následkami. Hlavne netreba podľahnúť dedinskej náboženskej doktríne a pokiaľ možno nepočúvať dedinské ohováračky, aby sa z toho človek nezbláznil. Nakoniec nejako bude a či to nazveme šťastím alebo nešťastím, je vlastne úplne jedno. (01.12.2013)

Niečo ako Bačova žena od Stodolu, ale ten záver nemal taký ťah na bránku, nebol silný, ako som očakával. Pritom tu herecké skvosty nestačím vymenovať. Dočolomanský v skrátenej verzii, Kvietik, Machata, Polónyi... to všetko sú výstavné kusy. Na strane druhej Pastejříková mala lepší slovenský dabing než parametre výstavnosti. Film zaujme, ale to chýbajúce silnejšie finále ho delí od veľkoleposti. (11.07.2022)