Duel Frost/Nixon

Dvouhodinové drama o jednom interview mezi britským moderátorem Frostem a americkým ex-prezidentem Nixonem. Film je to napínavý, ne však strhující. Závěrečné přiznání Nixona k jim prováděným nezákonnostem nepůsobí tak úplně věrohodně, protože se mi nezdálo být nějak výrazněji vynucené novinářem Frostem, který v televizním rozhovoru byl rozhodně tou slabší stranou. Místo strhující kritiky Nixona je snímek chvílemi spíše jeho chválou a to činí z Duelu Frost/Nixon i přes 5 nominací na Oscara jen lehce nadprůměrné dílo mého oblíbeného režiséra Rona Howarda. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Ibxs_2nDXUc (24.02.2013)

Můj letošní oscarový favorit. Ron Howard po děsivě trapné ´Šifře´ asi prodělal záchvat tvůrčí kreativity a já mu tleskám. Protože jeho film patří mezi nejlepší politická dramata pro pěkných pár let dozadu. Je poutavě natočený, není nudně popisný, naopak prostřednictvím zajímavého slovního TV duelu obou stěžejních postav přibližuje společensky napjatou dobu po největší skvrně na politické kultuře historie Spojených států – aféře Watergate (kdy valná část americké společnosti nemohla rozdýchat Fordovu amnestii na přestupky Richarda Nixona). Frank Langella je se svým pronikavým pohledem, promyšlenou dikcí a uhrančivým sebejistým projevem ještě asi desetkrát větší ďábel, než Nixon samotný a já doufám, že ho čeká příjemná Oscarová noc :o) (06.02.2009)

Tak bohužel zdejší nadšení nesdílím. Z tohoto filmu jsem byl nejvíc nadšenej před jeho spuštěním. Tohle měl být napínavý rozhovor připomínající boxerský souboj ? Olala až na poslední den rozhovru mě to připomínalo Moravcovo nedělní kdákání s politikama. Mám být ohromen z toho že politici jsou kolikrát na rozhovor připraveni lépe než moderátoři ? Aby ne, vždyť mají celý týmy tzv. mediálních trenérů na druhou stranu třeba takovej Miloš Zeman je nepotřeboval vůbec a takovýmu Topolánkovi by nepomhla ani armáda mediálních trenérů. Tohle byla vysloveně nuda a velmi špatně udělaný film, postrádal tempo, adrenalin, ale i emoce. Vždyť jenom pátrání po výrocích,rozhovorech či skutcích se mohlo udělat napínavý jak finále hokejovýho mistráku a samotný rozhovor ? To měl být gejzír adrenalinu, kratkých slovních obratů, nevyvratitelných tvrzení z obou, upozorňuju z obou stran, tomu bych říkal "válka před kamerami" tohle bylo spíš v duchu kdo komu první rozšlápne pečlivě stavěnou bábovičku. Od většího hvězdnýho průseru film zachraňuje naprosto famozní herecký páně Franka Langella. (25.07.2011)

My čekali disciplinované, suchopárné plkání o politice z rodu stokrát omletých a zatím přišel vitální, vrstevnatý a kromobyčejně napjatý duel ve slovní rohované, který nakopává třaskavé pnutí mezi Howardovým pečlivým režijním vedením, slušným scénářem (rovinou významových monopolů) a neuvěřitelným über-výkonem veterána Franka Langelli, který proslulou postavu Richarda M. Nixona ani v nejmenším nekarikuje (!), ba dodává mu extrémní psychologickou hloubku a... polidšťuje jej (jinými slovy z něj nelze odtrhnout zrak). Abych se však zastal i ostatku skvěle vytypovaného ansámblu, ani ten Frankovi nezůstává nic dlužen a důsledně se vyhýbá situaci, že by spadl do kategorie hlavní hvězdou "označkovávaného" křoví (s prominutím) - vyzvedávám proto všechny, vyjma velkoústé R. "Thank you, Mr. President" Hall(ové). A speciální pochvala pak putuje do notového zápasníku Hanse Zimmera. Jeho novátorsky znějící minimalistická kompozice nemohla být k povaze filmu vstřícnější. // Nicméně s ohledem na to, že jsem při sledování první půle neustále váhal, zda sleduji komedii, která se tváří jako vážně pojaté historické drama či vážně pojaté historické drama, které se tváří jako komedie, za plný počet nenadělím. To je záležitost, kterou si budu muset do příštího interview ujasnit. (01.03.2009)

Solídna show. Ale stále iba show. Remeselne zvládnutá, nablýskaná, svižne odsýpajúca... a zároveň prekvapivo plytká, studená, bez vnútorného napätia. Hovno v pozlátku. A čakal som omnoho strhujúcejší herecký koncert. Vlastne sa nemôžem zbaviť dojmu, že tam Sheen a Langella nemali veľmi čo hrať, že o nič nešlo. Ako divadelná hra, bez toho filmového švihu, by ma toto poňatie zrejme zabilo... nudou. (23.03.2009)