Režie:
Martin ScorseseScénář:
Ted GriffinKamera:
Harris SavidesHrají:
Simon Baker, Christopher Denham, Michael Stuhlbarg, Ted Griffin, Nellie Sciutto, Richard Easton, Kelli O'HaraObsahy(1)
Martin Scorsese nalezl poznámky popisující asi tři minuty nikdy nerealizovaného Hitchcockova scénáře k filmu s názvem The Key to Reserva. Jako Alfredův fanoušek se rozhodl tento fragment zfilmovat v mistrově stylu 50. let, jedná se však o mystifikaci. Neznámý muž v obleku pátrá v divadelní lóži po ukrytém klíči... (J.Connor)
Recenze (83)
skvělá mystifikace od Scorseseho, jež je zároveň solidní poctou režisérovi Hitchcockovi a jeho filmům. Klidně bych dal i 4 hvězdičky, kdyby tam bylo něco víc než poctivá thrillerová atmosféra, která vyústí v reklamu ... dobrý režijní úlet. Odkazů je tady hafl, tak si nějaký vyberte. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Hitchcockovu tvorbu nemám zatím nakoukanou natolik, abych byl schopen rozpoznat všechny odkazy a posoudit, jak moc se Scorsesemu podařilo jeho styl napodobit.. každopádně je to ale moc povedené vzdání pocty jednomu z největších filmařů historie, které je navíc zakončené skvělou závěrečnou scénou.. silné 4* ()
Pocta Hitchcockovi cez oči Martina Scorseseho. Metafilm a zároveň samotná pocta. Mystifikácia funguje, rovnako ako aj scény alá Hitchcock. Potešilo všestrannosťou a pripomienkou na veľkého majstra. Scorsese ako usmievavý režisér hraje sám seba perfektne. Jeho úsmev, mávanie rukami a postrehy nútia k úsmevu. Rovnako ako je tomu v jeho neskoršom kraťase Audition. Na poli 10 minút je toto lepšia pocta Hitchcockovi ako je jeho Departed pocta geniálnemu Internal Affairs. ()
Martin Scorsese z úcty ke svému oblíbenému režiséru Alfredu Hitchcockovi a jeho dvornímu skladateli Bernardu Herrmannovi natočil krátký film podle nalezeného tří a půl stránkového scénáře, který měl Hitchcock jednou zrealizovat. Je na nás, zda téhle pohádce uvěříme, ale myslím, že ve finále je to jedno. Scorsese se snažil přizpůsobit Hitchcockovu stylu, co nejvíce to šlo. Výsledek je zajímavý. Jde o milou poctu zmiňované legendě s vydařeným hudebním doprovodem, skládajícím se ze slepence největších Herrmannových hitů. Závěr mě příjemně rozesmál, roztomilá věcička. ()
Rok ďábla ála Scorsese. Režisér velmi chytře cituje, a tím nemám na mysli to okázalé gesto s ptáky na konci filmu, jako spíš Muže, který věděl příliš mnoho a 39 stupňů. Jak už tu poznamenal Lavran, ve zcela puristické podobě se tu objevuje legendární Hitchcockův "macguffin", kterého může Scorsese ponechat bez vysvětlení díky tomu, že "další část filmu se ztratila a my nevíme, co se stalo". To byl vždycky Hitchcockův sen - nechat ústřední předmět zápletky bez vysvětlení. Vynikající pocta. ()
Zajímavosti (2)
- Film obsahuje hned několik odkazů na tvorbu Alfreda Hitchcocka. Jsou jimy úvodní titulky a padající hudebník, odkazující na snímek Vertigo (1958), iniciály na kapesníku R.O.T. a focení po pádu hudebníka směřující k filmu Na sever severozápadní linkou (1959), nápis "Top Secret" na špuntu odkazující na snímek Pověstný muž (1946) a závěr, který odkazuje k filmu Ptáci (1963). (J.A.K.)
Reklama