Stáhni mě do pekla

„Teraz stojím pred tebou. Ponížená. Ale onedlho prídeš za mnou prosiť ty.“ Sam Raimi a Peter Jackson pozoruhodne striedajú veľkofilmy (SPIDER-MAN, PÁN PRSTEŇOV) s nízkorozpočtovými gore/splatter horormi (BRAINDEAD – ŽIVÍ MŔTVI, EVIL DEAD), komornými drámami (NEBESKÉ STVORENIA, JEDNODUCHÝ PLÁN) a malými mysterióznymi horormi, kde ide skôr o atmosféru, než o krvavé fľusance (TAKMER DOKONALÝ ZLOČIN). Raimiho STIAHNI MA DO PEKLA je fajn oddych. Hoci ponúka presne to, čo čakáme (vrátane ľakačiek), aj oddych treba vedieť nakrútiť. Raimi z jednoduchého scenára (pripomínajúceho novelu Richarda Bachmana „Thinner“) vyťažil nie ani tak maximum, ako skôr... dosť. Výživná masa mäsa s atmosférou, humorom, sem-tam sviežimi nápadmi (hrdinkin priateľ dievčaťu verí, čo je v žánri nečasté, v 80% iných hororov by ju okamžite poslal k psychiatrovi) striedmymi no presnými hereckými výkonmi (Lohmanová, Long, Paymer) a nečakaným záverom na železničnej stanici. Hoci Raimi opätovne dokazuje, ako má rád „vizuálne detaily“ (a nechutné fyzické záležitosti mu stále nie sú proti srsti), stratilo to dravosť. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/duchovia/116-stiahni-ma-do-pekla-60- Polus Bratislava 2009 (16.09.2009)

Nemusíš věřit v peklo, stačí, když peklo věří v tebe (!!!) aneb urbanizovaný ethno new age The Evil Dead pro 21té století... Inu takhle, děsit za černočerné noci, to je v jistém smyslu dar, kterému stačí jít naproti, ale děsit i ve dne, to už je svým způsobem obskurní umění a v tom hraje Sam Raimi prim. Po dlouhých letech zrušil "pakt o neútočení" se všemy démony a v Drag Me to Hell poskládal prakticky dokonale funkční horor, který se ale vůbec nebere dokonale vážně. Hlavně díky hodně nadneseným efektů, ne nepodobným digital gore v The Midnight Meat Train - zkrátka taková správně nadefektovaná efektivita přesně v Raimiho stylu. Příběh má spád, byť je v mnoha ohledech průhledný a dopředu čitelný, atmosféra se mu drží u zadku jak hladový pes a vizáž neuvěřitelné Lorny Raver aspiruje na legendární hororový "facelift ksicht" á la Regan Macneill (a to včetně posterů, které jsou taky docela "cool"). Rozhodně jsem nečekal a ani nemohl čekat nějaký návrat do "analogových" osmedesátek, přesto mě však nezaměnitelná hororová ironie ruku v ruce s nespochybnitelným napětím téměř absolutně pohltila. Sam tu možná vyvolal staré démony, dost možná taky porazil některé vlastní a já.........tleskám. [final rate: 80%] (08.03.2011)

Znáte ten pocit, když se posadíte na horskou dráhu a po prvním sešupu si uvědomíte, že jste právě udělali obrovskou nevratnou chybu, kterou si v následujících subjektivně nekonečných minutách pěkně vyžerete? Po prvních pár traumatizujících lekačkách jsem se cítil být prokletý a odsouzený k mučení stejně jako hlavní hrdinka, s tím rozdílem, že moje mučení bude trvat jen po délku filmu (snad), nebudu po něm stažen do pekla, ale propuštěn na svobodu a že mým mučitelem nebude Lamia ale Raimia. A za tohle musím Raimimu tu čtvrtou hvězdu přišít, i když jsem si film de facto protrpěl a i když mi lekání neustálým sadistickým otáčením volume doprava přijde primitivní. To není film, ale sonická zbraň. (19.06.2009)

Mrštný Spider-Man je pryč a Raimi spředl novou síť, kterou si mě zcela omotal. Hororům obecně neholduju, nikdy jsem v kině na žádném nebyla, nikdy jsem žádné nevyhledávala, viděla jsem jich v řádku jednotek. Nemám ráda nechutné věci, zbytečné násilí a děs. Řekla jsem si, že tak výborné ohlasy nebudou jen tak, a přizvala tedy do kina kamarádku. Ta se mě většinu filmu chytala, vykřikovala, zakrývala si oči, a tudíž jako morální podpora zcela selhala. I já jsem byla ale párkrát znechucená a ulevovala si citoslovci typu: „Fujtajksl, bléééé, fůůůůj“ atd. Avizovaná humorná složka filmu nebyla rozhodně žádná nevinná ´prdel´. Začne to vyjmutím zubní protézy v bance a vykašláním hlenů, za které by se nemusel stydět ani Hulk se Shrekem dohromady. Když v autě Christine prošije babku sešívačkou, ta ji potom oslintá bezzubou čelistí obličej, smějete se, ale zároveň je to nechutné. Při vymýtání lamii už ale úsměv zmizí, kozel je totální nářez a česká věta „Přišel tvůj čas“ se do vás zařízne. Pak už si jen oddychnete, když se bloncka knoflíku na hřbitově zbaví a váš tep se začíná vracet do normálu, ale jenom proto, aby se o vás potom pokoušel infarkt myokardu, protože pro mě osobně byl konec nečekaný. Zvukové efekty a soundtrack skvělý, žádné nudné scény a Lorna Raver jako cikánská babka s tendencemi k postmortálnímu vykašlávání mukusu je na Oscara. 95 %. P.S. Ale umím si představit, že stejně jako půlka diváků odchází ze sálu nadšená, tak druhá jen kroutí hlavou a nemůže se smířit s rozháraností filmu, který celou stopáž balancuje na hranici třeskuté komedie a děsivého hororu. (21.06.2009)

,,Slyším ten hlas. Je pořád hlasitější.“ ,,Možná Vás někdo proklel?“….. Je to přesně tak. Když bába s dráty ze sešívačky v čele řekne ,,LAMIA“ je to v prdeli. Film, na který jsem se moc těšil není tak strašidelný, ale určitě je zajímavý. Než nastane den TŘETÍ, jsou tu očekávané serepetičky – hýbající se zákusek atd., atd. nebo spousta hnusu. Občas přeběhne mráz po těle, víc než hrůza – spíš lekání. Jistě na tom má podíl i hudba Ch.Younga. Ano, je to výborně udělané, ale přiznávám, že jsem čekal víc. Takovej moderní ,,DUCH“. Není to málo a vlastně to i stačí. PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE *** NAPĚTÍ ** (24.10.2009)