Souboj Titánů

Je lépe přepsati báji o Perseovi tak, jak se do dnešních dob dochovala či snad vzít balíček karet Medusa, Akrisios, Perseus, Pegas a další (i z jiných pověstí) a pořádně ho zamíchat? Pro obé snadno najdeme pro i proti, u výsledku míchačky "Souboj Titánů (2010)" pak snadno proti a těžko pro. Děj snad není ani příliš podstatný - od HW blockbusteru s hrdiny, cíly, jichž třeba dosáhnout a monstry, která stojí v cestě čeká divák heroické činy (taky tam pořád hraje heroická hudba), jimž bude vévodit akce, akce, akce. Od světa mýtů chtějí se bytosti nevídané a výprava velkolepá. Všechno tu je. Akce však postrádá jakýkoliv nápad - drtí se kameny, seká se mečem, vzduchem létají lidé a šípy, lidé se ohýbají, uhýbají, skáčou a běhají... leč nic konkrétního, na co by člověk mohl do budoucna vzpomenout, spatřiti nelze. Krajina a monstra občas předvedou nějakou tu krásu i hrůzu, já osobně však mám raději filmy, jež skrývají více než přebarevné, rozpohybované ilustrace k fantasy románu. Klady bych tedy měl shrnuté, vzhůru dolů na zápory. Zápory, prosím, netlačte se. Začal bych herci, ale proč ty chudáky kritizovat, když museli ztvárnit postavy s psychologií, chováním, slovní zásobou i oblečením zápasníků wrestlingu. I přes hrdě nošené označení 3D, měli rozměr povětšinou jen jeden - tu mužnost, tu mocichtivost, tu zhrzené otcovství - doplněný o vzpouru proti božímu (ne)řádu. Jelikož byli takto chudě vybaveni povahou, museli v každé scéně, v níž zrovna nebojují, buď machisticky machrovat nebo deklamovat jak Mussolini: "Ach ti hrozní bohové, udělali mi to, to a to a já je nemám rád a já se jim postavím a nebudu kopat za jejich tým, i kdyby mě draftovali vším zlatem světa navěšeným na trojské Heleně." Pořád! I celá slavná 2.5D technologie, která umožňuje zdařile simulovat vystřihovaný betlém, stojí za starou belu. Nicméně, dvakrát jsem se upřímně pousmál, u sovičky a SPOILER - vzkříšení Ió s většími prsy - KONEC SPOILERU. Je ovšem možné, že to druhé se mi jen zdálo. Nevadí, i tak to hodnotím kladně. (14.04.2010)

Vypadalo to, jako kdyby si partička homoušů chodících dvakrát denně do solárka řekla, že je na čase se na chvíli přestat opalovat a jít nakopat prdel bohům. Výběr herců je totiž první obrovská slabina filmu, hlavní hrdina vypadá spíš jak Cristiano Ronaldo z modrejma očima. Ona vůbec celá parta je jeden velkej úlet. Dva z nich vypadají jak kdyby ještě těsně před jejich narozením nebylo rozhodlo zda to budou holčičky a nebo kluci a podle toho nakonec vyšli na svět, další dva vypadaly jak důchodci, kteří si musí přivydělávat hraním ve filmech než jim Paroubek přidá třináctý důchod a pak tam je ještě nějaký hovado, co připomíná jiný hovado z Hvězdných válek, jen místo žlutých svítících očí, nafasovalo od Transformerů modrý svítící oči. Druhou slabinou filmu je třaslavá kamera při nekterých akčnějších scénách. Ovšem vůbec nejhorší na celým filmu je nulová snaha dostat do diváka alespoň nějakou porci emocí. Přehršle efektů naprosto nedává šanci vytvořit atmosféru tajemství a napětí. Je to všechno v duchu "koukni se diváku, jak to umíme s počítačem" a to Souboj titánů naprosto pohřbívá. Jediný co se mě líbilo byla hudba a některé záběry kamery, ale to je asi tak všechno. Vím, že film je určen k zábavě, tak jsem se svým hodnocením maximálně možně vstřícný, ale víc jak dvě hvězdy z toho prostě nedostanu. Na závěr ještě mé díky uživatelům Viktooorka, Malarkey a Spinosaurus, za doporučení jít na film ve 2D. Příplatek za 3D u tohoto filmu, jsou opravdu jen naprosto zbytečně vyhozený prašule. (20.04.2010)

Za daný rozpočet (v dnešnom svete Hollywoodu) slušne namakaná fanasy pecka s krásnym vizuálom, len s sem-tam haprujúcimi digitálnymi efektmi. Najväčšiou chybou je určite scenár, kde je každá náväznosť a vývin deja SAMOZREJMOSŤOU, čo podkopáva všetkú možnosť prehĺbenia pocitov k postavám, a celku tiež. - Najčastejší negatívny syndróm všetkej filmovej tvorby kinematografie... (03.10.2010)

Leterrierova antická bondovka, jejíž hloupost Olympu se dotýká v dvakrát vylouhovaném příběhu, pixelově rozloženém vizuálu a emocionálně plytkém dodatku, který se rozpadá jako nepovedená plastika přímo před divákovými zraky. Tohle hloupoučké puzzle nezachrání ani Worthingtonovo charisma ani Gemmina éteričnost. Byť bez nich by se jednalo o čistě odpadovou podívanou. Laciná pouťová atrakce, z níž odcházíte nezklamaní, ale u které dvě hodiny po skončení dumáte o čem to vlastně celé bylo. Letterier zvládá civilnější polohy a v akčních scénách se zdá, že si na pomoc musel přizvat snad ty největší z neumětelů a dává vzpomenout na Bretta Ratnera nebo Stevena Sommerse. Takhle bezkrevná akce tu naposledy byla v případě Transformers 2. Na Leterrierovu obranu musím říct, že mně Titáni bavili víc, než jeho předešlý CGI zelený chrchel. Každopádně Damn the Leterrier. Souboj Titánů je objektivně na 1*, ale za podprahové varování před Twillight: Zatměním, kde tvůrci pravidelně vypouští na díváky Krakena přihazuju tu 2*. (14.04.2010)

Souboj Titánů by měl mít mnohem větší koule. Tohle byly trapné kouličky./// Olympané jsou vyobrazeni dost divně. Diovo brnění svítí jako prdel z roští, je naleštěné jako porcelán mojí babičky - vážnost a charisma jsou ty tam. Ostatní bohové stojí okolo, mlčí a jen důstojně stojí ve svých děsně nóbl hadrech. Když už se konečně blíží pořádná řežba (bitka se škorpióny), zkazí to naprosto šíleně nepřehledná střihová skladba a cukající se kamera. Až po několika minutách jsem například zjistila, že škorpión není jeden. Boje působí dost nevěrohodně, družina dostává zabrat, vojáci se poroučí k zemi jako loňské švestky, a přesto na konci vstanou a nic jim není. Neskutečně zábavná je následující scéna, kdy jsou všichni zachráněni písečnými kreaturami se svůdnými modrými očky, které se nápadně podobají pouštním lidem z Hvězdných válek. Škorpióny uklidní, zaženou a pak se ukáže, že na nich dokonce rádi frčí pouští. Na jejich hřbetech jsou jakési ´minidomečky´, které se velmi podobají těm ze zad olifantů z Pána prstenů. Zkrátka každou chvíli vám něco připadá povědomé, známé. A to ani nemluvím harpyjích, které utočí na Argos, podobnost hlavně v pohybu a ve způsobu snímání s okřídlenými nazghûli nezapřete./// Finální souboj (obětování princezny připomene scénu z King Konga) s Krakenem, který vypadá, že má vystouplou leda tak půlku jednoho chapadla, je bez šťávy. 3D efekt zde naprosto selhává. Jediný, kdo se povedl nejlépe byl převozník Cháron. Pak už je to jen horší. Když družina konečně narazí na Medusu, je to k popukání. Bájná Medusa vypadá, jako kdybych ji vytvořila v Malování a pak s vypětím všech sil udělala její trojrozměrnou podobu v tom nejhorším programu. Tady se triky fatálně nepovedly - a to je za ně zodpovědný člověk, co dělal na perfektním Temném rytíři./// Putování družiny je rozhárané, věci se dějí bez jakékoliv vnitřní logiky. Náhodné potkávání a nalézání nepřátel, přátel, bohů a věcí působí jako divné záminky pro akci a posun v ději. Worthington si od Avatara trochu polepšil, ptáka má taky, ale ani ho nemusel ochočovat. Konec je trapný jak Paroubkovy předvolební billboardy a nasládlý jak cukr s medem. Celkově je to na slabých 60%, ale čím více času od zhlédnutí uběhlo, tím více to klesá. Zážitek vyprchá asi tak rychle jako když vedle vás někdo v metru ´vypustí krakena´…/// Místy jsem se už tak nudila, že jsem se spolusedícím zabývala otázkou, jestli má Worthington pod krátkým oděvem nějaké spoďáry, nebo jestli chodí všichni správní tvrďáci naostro. (Pozorné oko se odpovědi dočká). (06.04.2010)