Veřejní nepřátelé

[imdb: 7.4/10] | me: Výborné obsadenie, dobrý motiv, ... ale predsa nie je to úplne ono. Prečo ? Film by mal mať vlastne všetko ... a vlastne aj má, ale spôsob vykresľovania niektorých momentov a scén ako keby sa zrazu nehodil do celkoveho kontextu filmu. V istých momentoch je film silný a výborný a z ničoho nič sa vyskytne scéna v ktorej niečo ako keby nebolo ok,... ako keby zlyhala logika. Našťastie takýchto momentov nie je veľa. Avšak prechody v rámci deja bývajú trošku zdlhavé (ako keby nepodstatné). No zrazu príde sekvencia nabitých momentov, pričom každá má svoju hĺbku a strháva pozornosť a človek rýchlo zabúda na to nevýrazne. Naštastie, posledná tretina filmu sa už nesie v silnej dynamickej atmosfére a tak film zanecháva príjemný pocit - hlavne vďaka Deepovi (What keeps you up in the night Mr. Dillinger? Coffee ... :)) Mohol to byť však nezabudnuteľný film,... potenciál tam bol. Škoda, že sa tak úplne nastalo. (19.10.2009)

Miami Vice nasadilo laťku zatraceně vysoko a bylo jasné, že se mistr nejspíš nepřekoná, smutné je, že se jí svým novým filmem ani nepřiblížil. Veřejní nepřátelé jsou dlouzí, až na drobné momenty ale poněkud chladní. Dobová atmosféra nefunguje, postavy nejsou zajímavé a jsou si podobné, takže se hrozně pletou a za zmínku tak stojí opravdu jen Johnny Depp, slaďounká Marion a čas od času zajímavá hudba (i tu ale umí Mann použít lépe). Digitální kamera mi nevadila, kouzelné obrazy, které by si zasloužily vytípat, vytisknout a rozsvěsit po stěnách ale ve filmu nehledejte. Potěší několik scének typu "čekání na červené", "procházka po policejní kanceláři", nebo finální scéna před kinem. Poslední slova filmu mě ale dojala, to zase jo... (25.08.2009)

Proč bych to schovával za horu textu, když existuje jedno slůvko, které dokáže Public Enemies popsat nejpřesněji - nuda. Možná ještě rozšířená o přívlastek digitální. Těžko říct, čím si tahle plochá gangsteka, v níž se ani jeden z hlavních protagonistů nikam znatelně neposune (Purvis má jeden cíl celou dobu, Dillinger se od setkání s Billie také nijak nevyvíjí), vysloužila tak dlouhou stopáž. Nezajímavost obou hlavních postav je naprosto zásadním problémem - co má jako divák dělat, když ani jedné postavě nemůže fandit (protože oba lze vnímat spíše negativně) a jejich osud je mu ukradený? Slabších 6/10. (18.08.2009)

Díky digitální kameře mě Michael Mann chytil pod krkem a chtě nechtě mě vtáhl do svého filmu. O to víc pak člověk prožíval všechny ty přestřelky, naháněčky ale i tuctové tlachání u stolu. Jedinou výtkou tak je poněkud nevyrovnané tempo snímku, který pak i přes všechny uhrančivé Johnny Deppy působí poněkud hypnoticky, a to tentokrát v pravém smyslu slova. (19.08.2009)

Použiť digitál v dobovom gangsterskom filme je vcelku odvážny tah. V niektorých momentoch funguje, v iných pôsobí skôr ako rušivý element, v globále síce výrazné opodstatnenie nemá ale aj vďaka tomu ide o inováciu, ktorá Verejných nepriateľov neopakovateľne odlišuje od konkurencie. Presvedčivá dobová atmosféra Chicaga 40. rokov a vhodne zvolená herecká zostava však sama o sebe nestačí, naštastie Mann prechodom do druhej časti snímku a s blížiacim sa záverom čoraz častejšie spomína na svoje majstrovské kúsky. Po rozležaní sa naviac v pamäti dokáže vynorit viacero silných scén, a aj ako sprievdodca posledným Dilligerovým rokom Mannov opus funguje, hoci na pamätné máčanie vreckoviek v krvi v závere dôjsť určite mohlo. A Bale definitívne potvrdil, že vie byť aj kvalitným nahrávačom. (13.10.2009)