Frankenweenie: Domácí mazlíček

Temné stíny odpuštěny. Opět totiž nastupuje ten pravý Tim, jak ho máme rádi - se spoustou nápadů, hravým vizuálem a srdcem na dlani. I přes tu hromadu hlášek a vtipných scén musím ovšem už i já, Burtonův velký fanda, uznat, že v některých místech už je vykrádání sebe sama až moc do očí bijící. Jeho fanoušci však budou spokojeni stejně. (22.12.2012)

Mrtvoly se nevyplatí oživovat. Podobně to platí i o předchozí práci, v tomto případě kraťasu, Time. Frankenweenie má uspávací vizuál, dialogy i postavy. A hlavně odzívané finále. Jedná se spíš o chtěný dojáček, který je v letošní záplavě "hororových" animáků trochu do počtu. Nemůže to myslím bavit ani děti, ani dospělý doprovod. 50% (04.12.2012)

Uprimne receno, nevim, proc mel Burton potrebu remakeovat svuj starej pulhodinovej film, ale budiz. Dej je sice drobet natahlej, precejen pulhodinka by tomu slusela vic, ale jinak to je docela zabava. Skvela, temna atmosfera, sem tam nejakej vic hororovej nebo naopak komickej prvek, skvela animace i hudba. Sice jeden ze slabsich Burtonovo filmu, ale zase jeden z nejlepsich animaku tohohle roku. (29.12.2012)

3,5*/5...Tim Burton sa konečne vykašlal na Deppa a aspoň malý progres predsa len nastal:) Hoci slovo progres je pri látke z roku 1984 asi nie veľmi výstižné slovo. Burton vybrakoval zo svojho starého "kraťásku" čo sa dalo, dal tomu celému nádherný čierno-temný vizuál a príbeh natiahol o hodinu. Dobre sa na to pozerá, postavičky sú skutočne výstižné a premakané, ale už poslednú polhodinu mal človek (teda ja:) pocit, že už sa nevie odkiaľ kam a už to nie je pocta, ale obyčajná kopírka. Každopádne, pozerá sa na to dobre a ako rozprávka na "dobrú noc" to funguje. Otázka však znie:"Vráti sa ešte Tim Burton v plnej sile alebo si budeme musieť už nadobro zvyknúť na priemerné recyklované filmy, ktoré sa podobajú ako vajce vajcu???" (28.07.2014)

Tim Burton je zpátky a v duchu své ústřední dětské postavy oživuje své dávné umělecké mrtvolky. Téměř třicet let starý krátkomentrážní kraťas Frankenweenie se dočkal napojení na Burtonovy bleskosvody a v jeho laboratoři se zrodil nový celovečerní snímek, příběh víceméně zůstal, změnila se forma, hraný kraťas se proměnil v tak typickou Burtonovskou animovanou poctu brakovým béčkům 30. až 50. let., s obrovským množstvím popkulturních odkazů a aluzí k mnoha legendárním černobílým americkým filmům - v první řadě jde samozřejmě o poklonu klasickému hororovému snímku Frankenstein. Tak typická makabrózní poetika, kombinovaná s poetikou pokleslých žánrů, hororů a sci-fi z úsvitu hraného zvukového filmu, kde je ještě patrný silný vliv expresionismu (práce se světlem a stíny, podhledy zdola a podsvícení tváří atd.), morbidní příběh, stará dobrá ruční animace, kdy věci mají své stíny a figurky takovou tu nezaměnitelnou kinetiku, vynikající hudba Burtonova dvorního skladatele Danny Elfmana. Je fascinující sledovat, jak se za těch 30 let vyvinul Burtonův cizelovaný styl (a jak se protl s image studia Walta Disneyho). Škoda jen toho finále, které bylo víc pompézní, než by se možná slušelo, neboť se tak stalo na úkor originality. (23.12.2012)