Frankenweenie: Domácí mazlíček

Budu se hodně opakovat, ale Frankenweenie je prostě stoprocentně typický Burton. Tento film se mi sice nelíbil tolik jako animačním zpracováním podobná Mrtvá nevěsta, ale rozhodně mě zaujal více než Temné stíny ze stejného roku. Dojemný příběh chlapce a jako psího miláčka, které nemohla ani Zubatá rozdělit, není vůbec nijak komplikovaný, ale potěší právě svou jednoduchostí. Černobílý vizuál perfektně podtrhuje ponuré vyznění filmu, které mám na Burtonových snímcích rád. Film je plný odkazů na Burtonovy i jiné snímky a nebýt toho příliš sentimentálního konce, tak by byl skoro dokonalý. Zkrátka film, který má ono typické burtonovské kouzlo, kterým se nechám rád pohltit. (13.03.2014)

Tim Burton je zpátky a v duchu své ústřední dětské postavy oživuje své dávné umělecké mrtvolky. Téměř třicet let starý krátkomentrážní kraťas Frankenweenie se dočkal napojení na Burtonovy bleskosvody a v jeho laboratoři se zrodil nový celovečerní snímek, příběh víceméně zůstal, změnila se forma, hraný kraťas se proměnil v tak typickou Burtonovskou animovanou poctu brakovým béčkům 30. až 50. let., s obrovským množstvím popkulturních odkazů a aluzí k mnoha legendárním černobílým americkým filmům - v první řadě jde samozřejmě o poklonu klasickému hororovému snímku Frankenstein. Tak typická makabrózní poetika, kombinovaná s poetikou pokleslých žánrů, hororů a sci-fi z úsvitu hraného zvukového filmu, kde je ještě patrný silný vliv expresionismu (práce se světlem a stíny, podhledy zdola a podsvícení tváří atd.), morbidní příběh, stará dobrá ruční animace, kdy věci mají své stíny a figurky takovou tu nezaměnitelnou kinetiku, vynikající hudba Burtonova dvorního skladatele Danny Elfmana. Je fascinující sledovat, jak se za těch 30 let vyvinul Burtonův cizelovaný styl (a jak se protl s image studia Walta Disneyho). Škoda jen toho finále, které bylo víc pompézní, než by se možná slušelo, neboť se tak stalo na úkor originality. (23.12.2012)

Tim Burton se pouští opět do animovaného děsivého příběhu. Příběh o klukovi, co bohužel nešťastnou náhodou přijde o pejska, je smutný a zároveň jak asi fanoušci Burtona i čekají, tak temný. Výborně naamimované postavičky, které jsou technikou stop-motion animace bravurně zvládnuty. Burton a jeho "děsivá " atmosféra na vás v tomto snímku bude dýchat po celou dobu. Film je v černo-bílém provedení a to se mi taky sakra líbí. Vkusný, příjemný snímek, u kterého mě trošku zarazilo nelogičnost "finále" filmu. Kdy Viktorovi spolužáci začnou ožívat všechny svoje malé potvůrky. Potom zírám na Godzillu a kočko-netopýra a vlastně ani není vysvětleno, proč pes Sparky je stále stejný a naopak jiná zvířátka se mění v monstra. No nebýt tohodle úletu, líbil by se mi Frankenweenie mnohem více. Zkrátka a dobře na Mrtvou nevěstu to nemá. (72 %) (14.01.2013)

Tak a je to tady. Tim Burton natočil konečně nadprůměrný film! Tím myslím to že po roce 2000 točil průměrný filmy na který jsem si po chvilce ani nevzpoměl. Ale u tohohle díla jsem konečně cítil Burtonovynu. Hodně příjemná černá pohádka kterou ocení spíše starší publikum. Je zajímavé že v tomhle filmu nehrajou Depp a Carterová, a najednou je to hodně dobrý film. Plno odkazů na starší horory též dost potěší, a hudba je úžasná. Je tu sice pár prázdnějších scén ale to ani moc nevadí. (24.02.2013)

"Nesuď knihu podle obalu" se zpívá v závěrečné písničce filmu, v němž hloubka postav nesahá za design loutek, co je ztvárňují. Rovněž se mi nezamlouvá trend poslední internetové dekády, kdy popkulturní odkazy začínají trvale nahrazovat originalitu a humor. Burton je každopádně dávno vyhaslý režisér, takže už nic z toho nebolí. 50 %. (04.12.2012)