Život Briana

Když jsem Briana kdysi viděla poprvé, jen jsem se občas usmívala, ale nesmála - což nyní připisuji mému nízkému věku (minimálně tomu mozkovému) nebo nějakému chvilkovému totálnímu zatmění mysli, popřípadě upadnutí do lehčí formy kómatu - protože napodruhé jsem se smála téměř v jednom kuse, a to pěkně nahlas (což u mě při filmu zas tak obvyklé není) - a při jedné nejmenované scéně s nejmenovaným vtipným Palinem a nejmenovaným vtipným jménem, jsem se málem počůwala smíchy! No tekly mi aspoň slzy - asi přibližně ve stejně hojné míře, jako při pomyšlení na to, že podobně skvostné dílko, utahující si ze všeho a všech tím nejbrutálnějším způsobem, už prostě nikdo nikdy nestvoří. . . . . Nakonec nezbývá, než s pokojným výrazem smíření prohlásit: "Yes I know, out of the door, one cross each, line on the left." (19.05.2006)

"Já jsem Brian a moje žena taky." Tohle prohlásí ukřižovaný, aby se vyvlekl ze svého neodvratitelného trestu. Další skvělou scénou je ukamenování anebo Pilát Pontský s Biggusem Dickusem. Pythoni jsou prostě neuvěřitelní. Romanes eunt domus je samozřejmě gramaticky špatně. Správně se píše Romani ite domum. Takže se člověk dozví i něco z latiny. 90% (10.08.2011)

Žádnému jinému filmu se nikdy nepodařilo tak pregnantně pojmenovat všechno to, co si myslím o věřících. Myslím, že psát cokoli dalšího je zbytečné, snad jen, že až mě někdo bude chtít zabít, ať mi pouští pořád dokola scénu s Pilátem na téma "Můj pfítel Pyjus Čůvus" - uřehtám se k smrti a na pohřbu mi dejte zahrát "Allways Look on the Bright Side of Life". 100 % (11.04.2003)

Aj napriek tomu, že mi humor Monty Python nie je veľmi blízky, musím uznať, že Život Briana sa vydaril a mňa príjemne prekvapil, pre mňa podstatne lepšie ako časť o sv. Grále. Trefná, zábavná a hlavne nadčasová satira na všetko možné, náboženstvom začínajúc a rôznymi spoločenskými nešvármi a neduhmi končiac.... 75/100 (04.05.2016)

Přiznávám, že tento druh humoru mě zcela míjí. Pro mě to byla od začátku do konce nuda. Jediná vtipná scénka snad byla „Našli jsme vařečku.“ v duchu Žhavých výstřelů. Přesto kvůli těmto pár vteřinám vtipu předtím museli minuty pobíhat vojáci sem a tam. Nechápu. Samotný nápad karikovat život Ježíše jde naprosto mimo mísu. Duchovní věci, které nemají jednoznačnou interpretaci lze těžko vystavovat kritice, natož je parodovat. Než něco paroduji, musím přeci vědět, co chci parodovat. Tady mi smysl trochu uniká. Když paroduji konkrétní film nebo knihu, divák si za konkrétní scénou něco vybaví a přijde mu to pak vtipný. Těžko lze parodovat věci, které nejsou jasně uchopitelné a které si každý představuje jinak. Už samotná myšlenka parodovat symboly duchovního života milionů lidí mi nepřijde jako dobrý nápad, ale spíš jako hloupý vtip. Odhlédnu nyní od základní myšlenky filmu, kterou považuji za zcestnou a podívám se na konkrétní scénky. Hned, jakmile divák pochopí styl humoru, který se zde prezentuje (stačí hned první scénka s narozením), stávají se všechny vtipy očekávatelné. Některé scénky bych tu přirovnal k situačnímu humoru založenému na doslovnosti ve stylu TeleTele (např. sebevražedné komando na konci). Rozdíl je v tom, že humor TeleTele si alespoň na nic nehraje a od začátku říká divákovi. „Takhle to děláme a víme, že jsme trapní.“ na to lze přistoupit a člověk se pak občas i zasměje. Kolikrát víc těm „blbcům“, kteří to hrají a dělají si srandu sami ze sebe než samotným scénkám. Bohužel film Život Briana se staví do pózy rádoby intelektuálního humoru, na což u spousty scének přistoupit nelze a budí tak ve mě trapné rozpaky. Jsem alespoň rád, že se autoři vyhnuli fekálnímu humoru, který sem tam už chvílema také čekal. Abych jen nekritizoval, některé scénky byly i lepší. Např. debata o tom, co vlastně Palestině přinesli rímani, byla vtipná. Bohužel dobrého jako šafránu. Ani nápad utahovat si z života a chování lidí ve starověké Palestině mi nepřijde jako rozumný. Kolik lidí asi ví o tehdejších poměrech a kultuře. Historii bychom se neměli posmívat, ale hledat v ní poučení. Teprve když jí pochopíme, dělejme si srandičky. Tento film nejsem schopen hodnotit pozitivně, protože místo úsměvu ve mě probouzel spíše pohoršení. (15.10.2010)