Poslední údolí

Michael Caine krásně shrnul dvě věci. Zaprvé, že válka je naprostý nesmysl a vraždí se jenom proto, že se vraždí, protože jiný smysl to nemá. A zadruhé, že Bůh je jenom zkurvená vymyšlená karikatura, která kdyby existovala, musela by zákonitě okamžitě zabít úplně všechny, protože to jsou šílení zmrdi. 70% (22.08.2017)

Podobenství o válce a moci nad člověkem, které se dá dosáhnout silou nebo myšlenkou. Jedno z nejpřesvědčivějších vylíčení nesmyslnosti války o víru s výborně obsazenými herci a zvládnutým prostředím. Škoda, že si Clavell sám nezrežíroval svou první a nejlepší knihu Král krysa. Podle kvalit Posledního údolí by to zřejmě dopadlo lépe, než sice dobrý, ale za knihou daleko zaostávající film. (25.06.2011)

Trošku jiný historický snímek. Určitě stojí za shlédnutí, ale není to žádný akční trhák plný nervydrásajících scén. Je to více zaměřené na nesmyslné náboženské spory katolíků a protestantů. "Trest za znásilnění bude slepota pro katolíky, pro ostatní 100 ran" atd.. Michael Caine je ve své roli kapitány věrohodný, v průběhu filmu mě dostávala "chytlavá" hudba. Snímek o setkání vojáků a obyvatelů úrodného údolí se točí hlavně kolem potřeby nasytit se jídlem a sexem. (23.10.2011)

Když jsem kdysi dávno viděl tento film poprvé, tak to byl zážitek. Už jen ten kapitánův trik s helmou mne dostal. Působivost film neztratil ani po všech těch letech. Originální zápletka a vzájemná konfrontace světonázorů čtyř hlavních postav: kněze (ideologa), Grubera (praktika moci), učitele Vogla (intelektuála s otřesenou vírou) a kapitána (cynika z nezbytí). Michael Caine ovšem svým výkonem v roli kapitána s duší spálenou válkou jednoznačně dominuje: „ Nemluv mi tu o Bohu. Zabili jsme ho v Magdeburku. Zabili jsme vše - muže, ženy, taky děti. Dvacet, třicet tisíc. A pak jsme všechno spálili.“ Snad co mi tam vadí, je to, že kapitán své proticírkevní názory občas formuluje spíše jako člověk dvacátého století než člověk století sedmnáctého. K působivosti filmu přispívají nádherné exteriéry a vynikající kostýmy. Ta kapitánova banda jako by vypadla ze Simplicia Simplicissima. (18.09.2010)

Jeden z filmů, v němž charisma Michaela Caina převyšuje údolí, okolní krajinu i ostatní postavy jako mrakodrap podomácku stlučené králíkárny. Zvláštní výběr Omara Sharifa jako jeho důstojného a rovnocenného parťáka na mě působil sice trochu úsměvně, ale v zásadě zas tak nevadil. Poslední údolí pokládám především za velezajímavý a inspirativní filozofický film o střetu dvou světů a přístupů k životu. Dvou možných protipólů na jedné ose, přičemž každému z nich se dá porozumět i vřadit jej do kontextu doby. (15.07.2011)