Co se vlastně stalo

Co je to víc? Komedie nebo drama? Robert De Niro je posedlý hraním. Baví ho patrně víc než cokoli jiného, takže točí a točí. Na úroveň scenářů nehledí a na hodnotu filmů už vůbec ne. Inu asi se drží hesla, že vše bude stejně jednou zapomenuto. Kdo si za milion a tři století k tomu na něho z pozemšťanů vzpomene? Takže vlastně skrz tenhle úhel pohledu na život, když ho to baví, tak proč by nehrál v kdečem?***(6.12.2010) (06.12.2010)

I když se Robert De Niro snaží, role je prostě strašná a co může jiného dělat než přehrávat a snažit se vykřesat z hrozného scénáře aspoň něco, co by se dalo považovat za určitý úspěch. Jediný Bruce dělá svému jménu čest, hraje zde sám sebe, a je po čertech dobrý. Doufejme společně, že takhle nějak se chová i ve skutečnosti. Nechtěl bych ho potkat. Producent v Hollywoodu, to není jednoduchý job a je zde velká producentská úmrtnost. Ve filmové branži to tak zkrátka chodí. Kdo není dobrý, jde rychle dolů a i když se tonoucí stébla chytá, tak jako tak skončí na dně. Přesně jako tenhle brak. (17.02.2009)

Hned v úvodu musím říct, že mě zatraceně mrzí, že se mi na What Just Happened? nepodařilo sehnat lístky během Festivalu ve Varech. Takhle vyvážený a zajímavý film jsem neviděla už hodně dlouho. Jasně, řada psychologických dramat je perfektních, jenže 99% filmů má v podstatě stejnou zápletku: postava prochází složitým vývojem, aby z bodu A dospěla do bodu B. What Just Hapenned? nemá bod A, ani bod B. Jen líčí dva týdny v životě producenta. Vlastně byste si mohli vybrat úplně jiného člověka nebo úplně jinou dobu a nic by se nestalo. A asi zrovna to je na tomto filmu tak kouzelné. Nějak už jsem si zvykla, že se scénárista snaží narvat do filmu co nejvíc scén, které podpoří atmosféru celého snímku. To je přece logické. Když točíte komedii, naházíte do filmu co nejvíc komediálních scén, když drama, odpálíte pejskovi hlavu. What Just Happened? tohle nedělá. Ani v jenom okamžiku si člověk nemůže být jistý, co přijde příště; jednou se scénárista vytasí s vtipným pádem na rakev, podruhé nechá hlavní postavu zoufale řešit problém, jestli se věnovat bývalé manželce, nebo hlavní hvězdě filmu. Chvíli nechá člověka oddechnout, odstavit auto na okraji cesty a jen ze sedadla spolujezdce s De Nirem poslouchat soundtracky, jindy ukazuje hektický život zaměstnaného člověka, kterému by ani 10 000 volných minut měsíčně k telefonování nestačilo. A podobně jako v životě i na pana producenta čekají problémy, se kterými si poradí, zatímco další budou nad jeho síly. Těžko říct, jestli má tenhle film být satira, nebo melancholický pohled na chlapa, který chce patřit do nejvyšší ligy, ale ráno si barví vlasy, nedokáže vyjít s manželkou a na fotografii stojí až u "P". Ať už je tomu jakkoliv, Barry Levinson to znovu dokázal. What Just Happened? je úplně jiné než Vrtěti psem, úplně jiné, než jsem čekala, ale ani tak jsem se ani na okamžik nenudila. Nikdy bych nečekala, že mě nějaký film dokáže takhle sebrat ve tři v noci. "Studio zaplatilo 20 milionů, aby byl hlavní postavou. Za takové peníze mají i nějaká očekávání. Očekávají výborný herecký výkon. Za takové peníze čekají, že se s ním budou chtít vyspat miliony menstruujících žen." (30.03.2009)

Těžko posoudit, do jaké míry se jedná o parodii (tuším ovšem, že do značné), a do jaké to tak v Hollywoodu opravdu chodí (zhýčkané neurotické hvězdy týrající služebnictvo také nejsou žádná rarita). Popis sestupu kariéry jednoho producenta je však díky lakonickému De Nirovi zábavný. Neméně zábavné je sledovat, jak viditelně mizerný film, o jehož natočení se v příběhu celou dobu jedná, v očích „intelektuálniho“ publika stoupá, když se do něj vrazí trocha rozstříleného psa — ingredience, jež u „mainstreamového“ publika vyvolává opačnou reakci. Podstatou tohoto celkem málo objevného poselství je samozřejmě poukázání na to, že obraz rozstříleného člověka paradoxně už žádnou citelnou reakci nevyvolává — v druhém plánu viditelná konformita vnímání obou části publika však svou aktuálností nijak nezaostává… co mi to jenom připomíná? (08.05.2011)

Ale ne! Zastřelit psa ve filmu? Psa, nejlepšího přítele hlavního hrdiny? S tím budou mít Američani vždycky problém. Lidí může umírat, kolik jen chce, z toho jsme už otupělí, ale psi nesmí, všechno má přeci hranice: Člověk a dost. Tohle a mnoho dalšího kritizuje Barry Levinson v dalším svém filmu, kde tzv. "střílí do vlastních řad". Vedlejší dějová linka s Brucem Willisem mě naprosto dostala - slyšel jsem, že Bruce rád bere takové role a ani se mu nedivím - zahrát si sám sebe, rozbít trochu nábytku a pobavit se, proč ne? Škoda jen, že tomuhle ač krátkému filmu, občas dochází dech a občas si zaskočí do divácky nepříznivých míst... (28.03.2010)