Mighty Boosh

Naprosto geniální seriál s nezapomenutelnými postavami a především ústřední dvojkou Howarda a Vince, kteří v každém díle zažijí něco neskutečně absurdního a já se u toho neustále tlemím. A to ani nemluvím o většinou geniálních hudbeních vložkách. Prostě neskutečně geniální podívaná plná skvělého absurdního humoru, u kterého se pobavím klidně i při sedmém zhlédnutí jakékoli epizody a pořád se chlámu nahlas. To se mi stalo snad jen u dvou nebo tří seriálů, což z toho dělá... prostě něco neskutečného. Nejlepší epizody: Noční můra o Mléčeném Joeovi, Bollo, Volání Yettiho, Tundra. ale klidně bych jmenoval i všechny ostatní, až asi na dvě... 5* (22.12.2018)

"Rychle Bollo, zkus Vince rozbrečet!" "Ehm... Iggy Pop pracuje v Tescu!" Nepopsatelná záležitost, která sice dokáže střídat geniální momenty a nezapomenutelné fóry s naprostou trapností, kdy už nevíte, jestli si z vás tvůrci dělají prdel nebo tuhle úchylárnu myslí smrtelně vážně... Ale Noel Fielding je Bůh a celé Mighty Boosh je tak šíleně ulítlá věc, že se od ní nelze odtrhnout. Crimp, Zákeřná jazzová buňka, šamanské party... Je tady všechno, co chcete vidět, plus hafo věcí, které jste asi nikdy v životě vidět nechtěli. Tohle rozhodně nesedne každýmu, ale za zkoušku to každopádně stojí. (14.09.2015)

Mistr Julian Barratt (Moon) a jeho podruh Noel Fielding (Noir) doplnění výborným Mattem Berrym (Bainbridge) a MAGOREM Richem Fulcherem (Fosill) nás doprovázejí na této cestě světem s názvem Mighty Boosh. Nenechte se odradit "slabším" rozjedem v prvním díle. Přestože si tento seriál získal širokou oblibu hlavně kvůli Noelovi a jeho účesu, na kterej padla půlka rozpočtu, já mám radši Juliana a vyloženě se těším na jeho mono/dialogy. (08.10.2009)

V prvních dílech je poznat, že nejsou hoši ještě úplně jistí v kramflecích, avšak s o to větším zápalem se pouští do díla v druhé a třetí sérii. A jsem moc rád, že nerezignovali ani na formu (jak to často bývá zvykem u komediálních seriálů). Když si odmyslíme skvěle namixovaný humor (kombinace konverzační a situační komedie s příměsí značné dávky absurdna), Mighty Boosh nabízí i svérázný vizuální spektákl (často se surrealistickými prvky) a v neposlední řadě i skvělé (a žánrově velmi rozmanité) hudební vsuvky (složené jedním z hlavních protagonistů a autorů - Julianem Barrattem). (19.03.2017)

Hm, tak nevim, je to docela trapny. Snaži se to být ujetě a ulítle šileny, ale chyba je ta, že to neni vtipny. Myslim, že tohle by dokázal vymyslet i puberťáckej spratek s trochou fantazie. Ale tohle není ani humor, tohle je prostě jenom směska trapnejch scének. A Vincent Noir, respektive ten herec, co ho hraje, mi jde strašně na nervy (ať už hraje jakoukoliv zamaskovanou roli). Prostě tohle asi vymyslel někdo na houbičkách a myslel si, že to bylo tak skvěly, že nám to musi zprostředkovat skrz tenhle seriál. Ale že to ve skutečnosti je o ničem, to mu uniklo. Fakt jsem se snažil, abych našel něco, čemu bych se zasmál, ale je toho pomálu... Možná tak ty hudební zpívající a taneční vložky, ale ani to neni podle myho gusta... No, v první sérii jsem se zasmál asi tak 2x... Ani druhá série na tom není líp. Herci furt hrajou asi padesát různejch rolí, ale ať se snaží sebevíc, vždy jdou poznat a neni to vtipny a nic. K tomu ten trapnej měsíc, děsíc... Na druhou stranu musim uznat, že nějaky zlepšeni pozoruju a dokonce sem se i několikrát zasmál. A hlavně po hudební stránce to je fakt kvalitní a takovej "We love the chosen one" mi zůstává furt v uších. Ok, ukecali jste mě, dám tomu dvě hvězdy... Třetí sérka opět nic moc. Akorát jsem si všiml zajimavyho úkazu - Julian Barratt se ani nemusi snažit a je vtipnej, naproti tomu Noel Fielding se snaží jak může, ale vtipnej není. A to platí asi ke všem postavám, ktery ztvárnili. Mužu s klidnym svědomím říct, že i všichni ostatní herci jsou lepší než Noel Fielding. Třeba takovej Rich Fulcher je fakt masochista, a Naboo (Michael Fielding) je vtipnej už svým vzhledem, chch. Každopádně po hudební stránce to furt perlí a v hlavě mi z tohohle ujetyho seriálu určitě něco zůstane. (09.06.2014)