Zelená zóna

Jeden z nejrespektovanějších režisérů současnosti, Paul Greengrass, se opět vrhl vstříc kontroverznímu politickému tématu. Přiznejme si ale, že měl na režisérské sesli už lepší chvíle. Horká půda Iráku se vyrovnává se svržením krutého režimu Saddáma Husajna. Lidé nevědí, co bude dál a navíc tu dnes a denně opruzují američtí vojáci, kteří se snaží dostat zemi zpátky na nohy. Mezi nimi je i velitel Roy Miller, který je v téhle nehostinné krajině zejména proto, aby hledal zbraně hromadného ničení a velké ryby, které v bývalém režimu tahaly za nitky. Jenže to vypadá, že si Miller našel i jeden vedlejšák v podobě přísně tajných informací, které, zdá se, ukazují tuhle válku v trochu jiném světle. Zelená zóna má přesně to, co měl třeba režisérův kritikou milovaný United 93 nebo Singerova Valkýra – a to napětí. Nejednou by se dalo doslova krájet, hudba je dostatečně úderná, neposedná kamera navíc nepřešlapuje příliš dlouho na jednom místě. Neustále kmitá sem a tam a navozuje pocit, že se děje/stane něco sakra podstatného. A to je kámen úrazu. Greengrassův snímek se totiž stále tváří ambiciózněji, než čím ve skutečnosti opravdu je. Může za to zejména scenáristické pero. Toho se chopil Brian Helgeland (L.A. Přísně tajné, Odplata, Tajemná řeka), který vytvořil silně schematický politický thriller. Dialogy jsou mnohdy ukrutně nezáživné, příběh je jednoduše jednoduchý. Prostě další dítko dua Greengrass-Damon (mimochodem je opět výborný) i přes několik plně funkčních dílů úplně nechytne. Na druhou stranu poměřovat ho s díly, jejichž ambice leží někde jinde, není také úplně fér!! Tři * a kousek.. Na lecčems vytýkaném má zřejmě i svůj lví podíl skutečnost, že mě válečné politické thrillery z Blízkého východu, vracející se k bolístkám, které způsobil americký mocenský způsob vlády (Mariňák, Ve službách války, Redacted, Země zatracených aj.), dvakrát moc neberou.. (26.07.2010)

Velmi dobře natočené, ale dějově naprosto o ničem. O Zbraních hromadného ničení si každý už dávno myslíme své a tenhle film nic jiného nenabízí. Chvílemi to vážně silně nudí. Navíc přepínání mezi krimi a válkou nefunguje na 100%. Doufal jsem, že tomu budu moct dát lepší hodnocení než Hurt Lockeru. Nakonec to zůstane na stejných třech hvězdách. (05.06.2010)

Jestli je tohle nazývaný čtvrtým neoficiálním dílem Bourna, tak mně můžete rovnou řikat Rambo kříženej s Terminátorem, protože tohle je bohužel jen další z řady pro mě celkem nezáživných politickoakčně válečných filmů, kterých je docela dost a který mě moc neberou. Sice ve výsledku to špatnej film neni a Greengrass s Damonem to celkem utáhnou, ale podruhý bych si ho sám už nepustil. (11.06.2010)

Porovnávať s bourneovkami by nebolo dôstojné. Prehliadnime teda že Zelená zóna nemá ich zábavný drajv, nemá pútavú hudbu, odohráva sa od začiatku do konca akoby na jednom tmavom stavenisku a nepovie nám nič o svojich postavách. Schodnejšie je porovnávať ju s tematicky spriazneným Scottovym Body of Lies, ktorému som dal tri hviezdičky a pobavil ma viacej. Zelená zóna je iba čiernobiele militaristické cvičenie režijného štýlu, ktorý už bol aplikovaný inde, úspešnejšie, farebnejšie. (11.06.2010)

Domácí úkol odevzdaný o týden později. Tj. bezchybně odvedený (souhra Greengrasse s Powellem, kdy se tep hrdiny odráží v tepání hudby, nemá obdoby), nicméně zatraceně pozdní pomník zbytečnému konfliktu s průhledným, zároveň však s každou kapkou potu v Damonově tváři rezonujícím varovným vzkazem "s naší důvěrou do nekonečně vyj_ebávat nemůžete". Bourne je Bourne. Miller by mu ale svojí oddaností k uniformě, pravdě a vlasti v mnoha směrech stačil. P.S.: Případnou adaptaci Modern Warfare si představuji právě takhle. (16.07.2010)