Zelená zóna

Našlapaná sonda do války v Iráku se vyvedla stejně dobře jako oba Bournovi bratříčci. Greengrass, Damon a Powell šlapou na plyn úplně všude, ale závěrečná akce (dokonalá kamera) nemá obdoby. To tempo, napětí, a řemeslně dokonale zvládnuté vedení... prostě paráda. Helhelandův scénář opírající se o lež, která měla posloužit (tak jako vždy) dobrému účelu přes všechnu tu dynamiku zůstává v popředí a ukazuje na chyby, které by neměli být zapomenuty a smeteny ze stolu. Jestli někdo umí sladit chytrost a zábavnost do jednoho celku je to právě Greengrass. Všechno do sebe perfektně zapadá a vážně dobře se na ZÓNU kouká. (10.06.2010)

Velice dobrý politicko akční film, Paul Greengrass je nejlepším režisérem s ruční kamerou, který dokáže perfektně používat rychlý střih a roztřepanou kameru a tím pádem opět vzniká jak v jeho předchozích filmech hektická a zároveň přehledná filmová podívaná. Příběh je dovyprávěn citlivě a přehledně a Matt Damon je vynikající. Paul Greengrass opět nezklamal, mé hodnocení 4 hvězdičky… (02.04.2010)

Hodně znepokojivé morální implikace války v Iráku navlečené na docela zajímavý thrillerový půdorys, který veškeré kvality těží z otestovaných Greengrassových schopností nasadit dračí tempo. Matný dřevák Damon je jen špičkou ledovce nevyužitých šancí a dušínovsky oběhnutých otázek, které mohly a měly zasahovat mnohem hlouběji – ke své škodě se Greengrass pokusil najít prázdné místo mezi nezúčastněností a syrovostí United 93 a odpichem Jasona Bournea. Zelená zóna není ani zdaleka tak působivá jako první a ani zdaleka tak zábavná jako druhé. Je... prostě zelená. (15.06.2010)

Zelená zóna přesně v rytmu akčních filmů pohybu servíruje neúnavnou a nezastavitelnou honbu za pravdou v jedné velké a "ošklivé" konspirační teorii. Greengrass servíruje dyniamiku a servíruje ji dynamicky, film, přestože skromný na akční scény si zachováva akční tvář i v pasážích dialogů a těch je více než dost. Ovšem s jejich kvalitou se pojí jeden nepříjemný nezmar, ačkoliv v Bournech Greengrass dokázal skloubit velkolepé pozadí s intenzivními a diváku maximálně přiblíženými prožitkami jedince, nyní v onom lidském rozměru tak trochu selhává. Film, podobně jako Body of Lies, nedokáže pořádně přirůst k srdci, či nějak oslovit na emocionální rovině, Damona sice sledujeme celou dobu, ale jakoby v tom byla jen suchá politika... Jedná se tedy o technicky vytříbenou, ale spíše zapomenutelnou, jednohubku. 7/10 (10.06.2010)

Neoformalistův splněný sen! Ve všech ohledech neskutečně důsledný film, jehož leitmotivem není nic menšího než motivace, motivace a zase motivace; ať už jde o motivace odůvodňující užití toho a onoho stylistického prvku (např. změny kamerového hlediska či razance střihu), motivace vypravěčské (kompoziční atd.) či motivace podmiňující konání postav, vlád, organizací. Za jedinou potenciální slabinu považuji politicky angažovanou zápletku, která je na můj vkus až příliš jednoduchá a naivní. Je to však pouze malá vada na kráse jinak výborného a nejen dynamikou fascinujícího filmu. Další projekce povinností. 4,5* (22.06.2010)