Saw 5

Po přelomové jedničce, uspávací dvojce a silně sračkoidní trojce jsem se vloni náhodou nachomýtl ke čtyřce a byl jsem natolik příjemně překvapen, že jsem pětku dokonce vyhledal sám. Sice se nejedná o žádný zázrak, ale bronzovou medaily mezi dosud natočenými díly získává pětka s přehledem a já nemám problém s udělením příjemných 50% pro vcelku neškodný a solidní kousek, po kterém mě šestka i docela láká, což by mě teda po dvojce a hlavně po trojce nenapadlo ani kdyby nevim co. (06.01.2009)

Přezevšecky pochyby jsem na Saw pětku šel do kina a abych se přiznal, docela jsem se bavil. Saw 5 není tak krvavá jako její předhozí díly, nesnaží se zaujmout jen krví, a morbidností smrtí, snaží se trošičku docílit faktu, že příběh, kterým nás po několik let obklopovala je vlastně jinak, než by být měl, nebo spíše po několik let byl, což se dalo čekat. Nenapadá mě, co jiného by se na to všecko dalo vymyslet. Rozhodně jsem se ale po hodinu a půl docela i bavil. Sice to skončilo jak jinak než otevřeně, takže nezbývá nic jiného než počkat na příští Halloween, ale po hodně špatné čtyřce jsem byl vcelku potěšen. Hlavně tedy tím, že z až příliš zlého a krvavého ztvárnění se trošku upustilo, a to především. Jen stále po shlédnutí filmu nemohu setřást ten pocit, že pětka byla vlastně o ničem. (04.11.2008)

Přecejen opět mírné zlepšení. Přichází na scénu dvojice detektivů, která si trošku začně šlapat na kuří oka. Detektiv Hoffman mých sympatií příliš nepobral, nicméně účel světí prostředky a je třeba pokračovat ve hře. Takže zde máme pětici lidí, kteří se musejí rozhodovat kdo další odpadne a ve druhé dějové rovince to končí krásnou lisovací scénou. Upřímně jsem velmi rád, že ze série odešel režisér minulých tří dílů a na scénu nastupuje někdo jiný. 50% (26.04.2014)

Od čtyřky malé, ale rozpoznatelné zlepšení se. Všechny tři dějové linky se rozjíždějí nadějně a v úvodu mě mile potěšil odkaz na Jámu a kyvadlo. Bohužel, i nadále pokračuje neskutečně přeplácaná scenáristická matematika, což se projevilo zejména na nevhodném propletenci tří dějových linií, které chvílemi nechávají diváka ve zmatku. Pátrání agenta Strahma je nezáživné a flashbacková linka s Hoffmanem podtrhuje další chorobu této série - nedostatek vlastní invence je nahrazován úpravami a doplňováním událostí z předchozích dílů. Z původní one man show se už bezmála stává práce organizované skupiny zločinců (vlastně bych se nedivil, kdyby se v desátém díle provalilo, že za jménem Jigsaw stojí půlka města). Pryč je dávno kouzlo šílence, který trestal své oběti tím, že je nechával v dilematu, zda zemřít, či obětovat to, čím se provinili. Brutalita je stále samoúčelnější a původní schéma už ani s takovými úpravami nefunguje. Poslední linie s pěticí lidí, putujících tak trochu ve stylu druhého dílu místnostmi plnými nástrah, je paradoxně nejzábavnější, ačkoliv postrádá jakýkoliv scenáristický podklad a chování postav je občas přinejmenším zvláštní. Pro pastičkáře další update série, pro neznalce nepochopitelná šmodrchanice se spoustou krve a pro běžného diváka další důkaz, že při třískání peněz z dojné krávy je někdy lepší nechat původní produkt spát... (03.08.2009)

Soundtrack Charlie Clouser: 1. Trap Attacks - Charlie Clouser ,2. True Believer - Testament ,3. Death And Destruction - Ministry ,4. What's Next - Filter ,5. Thanks Again, Again - Almighty ,6. The Banishment - Prong ,7. The Dawning Of Doom - Die Krupps ,8. Power Player - Clutch ,9. ugLi - Skinny Puppy ,10. Strangers - William Control ,11. Unlaced - Emilie Autumn ,12. Blood And Music - Fixmer/McCarthy ,13. Wizard Of Sextown - Revolting Cocks ,14. Date Of Expiration - Funker Vogt ,15. What It Takes - Charlie Clouser , (14.06.2011)