Tři životy

"Mysli si třeba, že to je úžasná lahůdka…Tak to byla ta nejúžasnější lahůdka na světě." Něco na téhle pohádce vskutku lahodné je. Samotný scénář (se zápletkou o očarování Aničky důstojníkem) je možná trošku prostinký, zato kamera kouzlí po krásné české (šumavské) krajině a to za doprovodu velmi libé Bokovi hudby. Hned v úvodu se divák nemůže nabažit třech krásných dívek v kulisách magické zříceniny hradu Helfenburk a pak se na scéně objeví Anička, jejíž cudné vnady můžeme nejprve pozorovat z okénka za světla svíčky a posléze, když se nahá koupe v Čertově jezeře. Jak lahodné. (26.12.2021)

No žádná bomba to sice nebyla a když to porovnám s klasickými pohádkami na jaké jsem se díval jako malý,tak je to docela hustý, kam až se filmový vývoj posunul... V sedmi letech bych to asi moc nepobral,ale na druhou stranu dnešní děti jsou už taky o dost jiné, než jací jsme byli my, takže trocha moderních prvků (nahá hlavní hrdinka, poprava, omamné látky ve víně...) vůbec neškodí. Strašně se těším na to, až Jiří Strach konečně dostane k dispozici větší rozpočet a ukáže nám svůj talent naplno... (26.12.2007)

Trochu to skřípe v pojetí některých postav, protože poručík je nižší důstojník od slova po ruce a rozhodně to není týpek, co bydlí na hradě a má kolem sebe skoro armádu. Ale jinak docela příjemná pohádka se sympatickou dvojicí Dyk-Cíl a spoustou fotogenických destinací. Možná to ale chtělo přitlačit třeba na humoru, protože takhle se divák soustředí na to, že ta hlavní slečna je úplně o hovně. (03.03.2019)

Pohádky jsou ve své podstatě většinou morbidní příběhy plné násilí a krutosti, ale nahotu, chlast a sex bych tam teda nečekal. Jak je u Stracha obvyklé, hemží se to tu hereckými rutinéry i skvělými mladými herci, ale tady je příběh jaksi moc navážno - kdyby to bylo pojato méně jako pohádka (jakože prvoplánově), tak se bych to bral vážněji, takhle je to slabé... (03.01.2014)

Před hrdinu této pohádky jsou stavěny zkoušky věru přetěžké: Nejprve musí strávit noc v posteli se svůdnou svíjející se krásnou zakletou princeznou a nezasunout, aby se později jeho vyvolená (dcera udavačského kováře) stala zfetovanou konkubínou jakéhosi bezvýznamného poručíka. To je dost odvážná koncepce. Nahota hrdinovy milé u rybníka do toho samozřejmě tématicky zapadá (na pohádku dost odvaz, ale koneckonců není to princezna, jen holka z kovárny), lepší by ale bylo třeba pozorněji ošetřit ten sňatek beze svědků. Taky je smutné, že zachráněný přítel, ačkoli celou dobu působí jako „kořen“, nezasáhl v kritické chvíli; pozdější padouchův konec ve formě totálně sjetého hromosvodu je zatraceně slabým zadostiučiněním. Opět bohužel mizerný scénář. Vcelku pěkné záběry působí začasté dojmem kvalitního reklamního spotu. Nicméně alespoň jeden esteticky silnější se najde. Pohádka nešetří klasickými motivy a jako příběh lásky až za hrob a věrného přátelství rozhodně stojí za pozornost, takže by se dalo uvažovat i o vyšším hodnocení. Všechny ty drobné trapasy bych nějak dal. Celý ten komplex celibátního hrdiny a jeho šoustající milé bych dal, bonzáckého kováře i podbízivě hodného žandára bych taky dal. Ale romantické vyznání v poli kvetoucí řepky olejky – to prostě nedám. (04.01.2015)