Liga spravedlnosti

Zcela dle očekávání, tj. několik fajnových akčních sekvencí pohřbených pod vrstvami milionkrát ohraného příběhu, plochých charakterů a bezduchých keců. Flash je sice príma, ale k čemu mi vlastně tahle v závěru hořkosladká komediální pilulka je, když se do temně laděné storyline humor jinak vůbec nehodí? Každej další DC film zvedá procentuální hodnocení tomu předchozímu, no prostě úplně jiná pohádka než s Marvel Studios. Nejsmutnější na tom je, že to výborně funguje jako víkendový výplach mozku, ale už dávno ne jako blockbusterový event roku, na který se stojí fronty den před premiérou. Nuff said (mám ještě furt soucit a hodnotím ten výplach). (13.02.2018)

Po všech stránkách horší než Batman vs Superman a už to nebyl žádný zázrak. Vděčný příběh o skládání týmu a přetahování se o tři škatule s jakýmsi galaktickým šaškem a jeho armádou vážkolidí (jako fakt?) nemůže být směšnější, není to tak snyderovsky vizuálně sexy, akce je průměrná, Affleck se zjevně nudí a vyretušovaný Cavill vypadá hodně divně. (31.05.2018)

Úsvit spravedlnosti trpěl začátečnickými chybami, ale v jeho velkoleposti a až úsměvné touze obsáhnout či zasáhnout jedním filmem celou generaci příběhů jsem mu dokázal mnohé odpustit. Liga si ale ze svého předchůdce nebere žádné ponaučení a naopak je ve všem horší. Zvláštní efekty se buď ztrácí ve tmě nebo působí při finální velebitvě až ostudně nedopečeně, rozhovory Clarka a Lois jako kdyby vypadly z nejrozpačitější fanfiction a představení Aquamana i Cyborga pomocí shrnujících dialogů ve své překotnosti diváka více zmate, než že by cokoli osvětlilo. Pár Whedonových dolepených hlášek nezakryje fakt, že tahle týmovka působí polovičatě téměř na všech frontách a nebýt geniálního Ezry Millera a neselhávajícího mesiáše Cavilla, katastrofa by byla dokonána. Když si vzpomenu na výtky vůči záporákům z většiny Marvelovek a pak se podívám na až trapně generický vývoj Steppenwolfa, je mi za tu salvu výtek, která se snese několikaletým snahám DC na hlavu, docela nepříjemně stydno. Tady vede cesta vzhůru už jenom přes sólovky. V té nejvyšší kategorii a v téhle podobě ale už ona cesta skončila. (15.11.2017)

Nepopírám, že velký podíl na vysokém hodnocení superhrdinského filmu má IMAX. Úplně s klidným svědomím lze říci, že Justice League je důstojným soupeřem předchozího snímku Batman vs Superman. Navzdory zprávám o přetáčení a nahrazení Zacka Snydera v průběhu produkce Jossem Whedonem (v titulcích je uveden pouze jako spoluscénárista) drží Justice League pohromadě. Přidané humorné narážky ("kde jsou ty časy vybuchujících tučňáků") osudovost naštěstí nenarušují, jak jsem se původně bál. Kdepak, Justice League je osvěžující superhrdinský snímek a nepůsobí únavným dojmem jako oba díly Whedonových Avengers.___________P.S.: Ezra Miller v roli Flashe je zde krásně rošťácký a zároveň rošťácky krásný. (15.11.2017)

Ezra Miller je dozajista požehnáním od bohů, ale pomalu mi docházejí kreativní způsoby, jak k těmto filmům napsat pouze wtf, tak zkusím svou myšlenku trochu rozvinout. Justice League vůbec nemá ponětí, co znamenají slova jako rytmus, gradace, intenzita, vývoj, plynutí, překvapení, očekávání, napětí, uspokojení. Každá scéna působí úplně stejně, bez rozmyslu, a nic nepůsobí skutečně a hmatatelně. Ten digitálně vymazaný knír funguje jako pěkné zosobnění veškerého toho marastu a jestliže ho Cavillovi vymazávali na dotáčkových záběrech a on vypadá digitálně v každém svém záběru, tak to znamená, že původně v tom filmu vůbec nebyl nebo co? Jsem zmatená. Plus Affleck vypadá taky v každém svém záběru tak nějak divně vyžehlený, jako kdyby se ho snažili nějak digitálně omladit nebo mu dodat alespoň trochu zdání života, nebo jako kdyby se ten opravdový herec rozhodl na to vykašlat a tak použili dvojníka a dodatečně na jeho tělo přidělali batffleck tvář z jediček a nul. (02.01.2019)