Paříž

Jó ti francouzi, ti umí žít. Tančí, pijí, milují se, sní, trpí a pořád nejsou s nečím spokojeni. Příjemná oddychovka, popisující život obyčejných pařížanů. Poetický. stylový a milý film, který však naštěstí není kýčovitý. Jednotlivé postavy a jejich provázané osudy jsou velmi pěkně vykresleny a film popisuje radosti a strasti protagonistů nenásilnou formou. . (07.12.2008)

Tento film ma zlákal najmä kvôli samotnému názvu PARIS, keďže to mesto je môjmu srdcu veľmi blízke. Keď som si prečítal stručný popis k tomu, tešil som sa ešte viacej... No po vzhliadnutí mám zmiešané pocity z toho - a skôr prevažuje bohužiaľ negatívny dojem, keďže celý film pôsobil dosť nepriehľadne, tých dejových línií bolo zbytočne veľa - niektoré dokonca nedostali ani priestor. Neviem aký mal režisér zámer, ale toto miešanie a striedanie rôznych príbehov všetko akurát tak skomplikovalo. Hlavná dejová línia o smrteľne chorom mužovi bola ale najlepšia + ešte niektoré ďalšie, ale inak bieda. Dávam 2 hviezdičky - jednu za krásne zábery Paríža a druhú za hlavný príbeh. (05.06.2013)

Paříž je film, kde postavy působí jako skuteční lidé se skutečnými problémy a pronášejí věty, které by mohly padnout i v reálu.To je celkem vzácná vlastnost, proto ji chci vyzdvihnout. Bohužel s sebou tento přístup nese i pomalé tempo, málo zapamatováníhodných scén a příběh/y celkově vyzní do ztracena. Ale nedivím se, natočit film realistický a přitom bohatý na na dramatické, dobře napsané scény, navíc se zapamatováníhodným koncem musí být dost těžké. (22.01.2009)

Že by "V Bruggách" po francouzsku? Ne, to určitě ne :-) Paříž je dalším filmem do počtu, kde se prolínají mozaiky lidí a jejich životních příběhů, které nám jsou v tomhle případě naservírovány opravdu senzitivně s citlivými hereckými výkony. Je to možná trošku zdlouhavé a místy nedotažené, ale pokud milujete Paříž a máte rádi tenhle žánr, určitě se vám to bude líbít. (18.10.2008)

Ani nevím, kde mám začít, jak jsem ohromen, okouzlen a nadšen. Asi větou, která byla pronesena v závěru filmu: "To je Paříž, nikdo není spokojený, remcáme, ale máme to tu rádi." Tahle věta nejvýstižněji charakterizuje Paříž a život v tomhle velkoměstě. Cédric Klapisch mě napotřetí přesvědčil o tom, že je mimořádný režisér s naprosto obdivuhodným smyslem pro detail, jeho pozorovací schopnosti jsou brilantní. Nedokážu ještě pořádně celý film vstřebat, natolik mě zasáhl a vzal za srdce. Díky Klapischovi beru zpět všechny své tvrdé výroky směrem čtvrti Neuilly a jejím obyvatelům, Klapisch je zářným příkladem, že tam nežijí v bublině. Stále nemohu uvěřit tomu, že se mu podařilo tak objektivně a opravdově vystihnout jak všechy pařížské půvaby, tak odvrácené stránky tohoto slavného města. Obsáhnul naprosto vše. Nyní k hercům, Klapisch vybral vskutku elitní seskupení známých francouzských herců, u nichž těžko vybrat jednoho či jednu, kteří by vyčnívali. Přesto si neodpustím vyzdvihnout přímo nadpozemský výkon Karin Viard v roli pekařky, to je snad nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, jaký jsem kdy ve francouzských filmech viděl. Její mimika, akcent, gestikulace, přesvědčivé, famozní a dokonalé, kdo si někdy kupoval bagety v nějaké z pařížských pekáren, musí mi dát za pravdu. Romain Duris, Klapischův dvorní herece, pro mě suverénně nejlepší a nejvážnější role, v jaké jsem ho viděl, Gadjo dilo, Možná, Péril jeune a další jsou zapomenuty a odsunuty. Juliette Binoche, vždy jsem k ní zachovával neutrální postoj, po Paříži ji mám moc rád, také nejlepší role, v jaké jsem ji viděl. Fabrice Luchini - toho jsem viděl poprvé a musím konstatovat rovněž famozní výkon na hranici sebeobětování. Mélanie Laurent, k ní ani nelze mít výhrad, jen mě trošičku mrzí, že už podruhé dostává podobnou roli, mně více sedí jako Chloe v Jusqu´a toi. Cluzet, Dupontel, Soualem, Bonamy, ti všichni jsou ve svých vedlejších rolích taktéž výteční. Vypadá to, že nedokážu nalézt žádné negativum či kritiku. Hudba podbarvující Paříž je tou nejsladší tečkou za skvostem, který klepe na brány mé osobní TOP 10. Nezbývá než dodat, že snímek Paříž je skutečným holdem tomu úchvatnému velkoměstu a všichni režiséři povídkové blamáže Paříži, miluji Tě (Toma Tykwera nepočítaje) by se měli stydět. Bravo, vive Cédric Klapisch!!! (23.01.2010)