Bratři

Pre európskeho diváka je toto čisto teoreticky len zbytočné naservírovanie raz nakrúteného príbehu pre angloamerickú divácku obec. Ale len teoreticky, pretože fakticky remake prevalcoval originál: stačí si len porovnať počet hodnotení rovnomenného filmu od Suzanne Bierovej a tohto prekrúteného bratríčka na čsfd. Americká verzia valcuje severský originál takmer štrnásťnásobne. Stredoeurópske teritórium je totiž kultúrne pod vplyvom distribučných mágov, usmerňujúcich do tohto priestoru všetok potenciálne zárobkový produktový americký tok. A tak sa v kinách, na obrazovkách televízií aj na dvd uprednostnil, ako obvykle tento prevarený americký výrobok. Profesionálne bezchybná verzia sa vezie na vlne emočnej zhodnosti s predchodcom, no nedokáže sa zbaviť pachute poznania, že opakovaná dráma prestáva byť skutočnou drámou. Stala sa, vďaka jemným obrúseniam drsných výčnelkov originálu, čo sa týka vyznenia i formálneho spracovania, skôr jeho nejakou síce konzumne chutnou, no stále len instantou náhradou. (24.11.2013)

Pekné to bolo, aj keď s výhradami. Originál som nevidel, takže neviem nakoľko sa upravovalo, no prišlo mi to strašne skratkovité. Hlavne v druhej polovici by som uvítal polhodinku navyše a možno by som bol absolútne nadšený. Inak silné, citlivé, veľmi dobre zahrané (aj keď Maguire občas nestíha).Škoda, že tento film kinami tak prešumel. Slabších 8/10 (28.06.2016)

Ačkoliv jsem neviděl dánský originál, tak po deseti minutách jsem byl schopen odhadnout celý následující vývoj děje ... a to je tak všechno, co na Brothers mohu zkritizovat. Silné téma, pěkná režie a úžasné herecké výkony hlavní trojice - v několika závěrečných scénách se mi živě vybavily loňské výkony Leonarda DiCapria a Kate Winslet v Revolutionary Road. Ze zdeptaného Maguirea mi šla chvílemi až husí kůže a dokonce bych si jej dokázal představit v nějakém psychologickém hororu. Silné čtyři. (30.12.2009)

Skvělé herecké výkony, o tom to vlastně všechno je. Zkušený Jim Sheridan se narozdíl od autorky originální verze Susanne Bier jednoznačně rozhodl pro plynulý a ortodoxně melodramatický styl – Bratři jsou řemeslně vychytaní a dotažení, dokáží přesně zasahovat první signální, ale po po jejich shlédnutí zůstává podivná prázdnota. Ten film pod popově načinčanou fasádou totiž neskrývá nic než jakýsi opatrný pacifismus a jednoduchou psychologii. Hudba U2 se k něm hodí pěkně. Všechna ta učesanost a decentní morální apely je totiž snadno zaměnitelná s ideovou nevyhraněností. (07.02.2010)

Jim Sheridan má na kontě pár vydařených snímků, z nichž těmi nejlepšími jednoznačně jsou ty s Danielem Day-Lewisem. Mám za to, že Sheridan není až zase tak moc dobrý režisér. Spíše si umí vybrat zajímavé scénáře a hlavně obsadit do svých filmů zdatné herce, na jejichž umu pak film stojí. To platí i v Bratrech. Gylenhall, Maguirre i Portmanová podávají v rámci svých rolí přesvědčivé výkony a film je tak hlavně o nich. Jen mi uniká smysl tohom proč se tyto filmy, navíc ještě za čerstva točí znovu. Původní Bratry jsem sice neviděl, ale vůbec nepochybuju o tom, že budou lepší. Kdyby tato americká verze filmu nevznikla, nikomu by nechyběla. (20.06.2011)