Bratři

Chybí patřičná hloubka a Sheridan až příliš spoléhá na vyvolávání emocí skrze trochu kýčovitou kameru a líbivý soundtrack, nicméně parádní herecká sestava odvádí maximum (i děti) a jak vyústění v Afghánistánu, tak závěr na americkém předměstí vtahují do plátna a zároveň zarážejí do sedačky s mrazivostí chladících boxů od Algidy. 7/10 P.S.: Gyllenhaal potvrdil, že dokáže hravě přepínat mezi drsňákem a romantikem. Tedy že zvládá vše potřebné pro perské princátko. (07.02.2010)

Říká se, že jen mrtví viděli konec války. Já konec války viděl. Otázkou je, jestli můžu zase žít..... Co očekávat od filmu, kdy jeden bratr jde po ženě toho druhého, o kterém jen my víme, že není mrtvej? A když se vrátí, tak je tu místo idylky trauma. Jde prostě o film, který je o komplikovanosti života, vztahů a války a já jsem rád, že jsem to zajetí u Talibanců nepřežil. O třídu vejš ho každopádně povyšuje herecké obsazení a hlavně výkony. (To jsem si užil!) Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět něco smysluplnějšího. 2.) Přesvědčím se, že T.Maguire přežije i bez Spidermana. 3.) Chystám se do zajetí, mám bratra a krásnou ženu. 4.) Mám trauma a dr.Uzel nemá čas. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (12.07.2010)

A teď se asi krucinál budu muset podívat na ten dánský originál, protože mě zajímá, jak se tam popasovali se spojením tolika protichůdných nálad na poměrně krátkém časovém úseku, protože Jim Sheridan to tam seká jak malé dítě s plastovýma nůžkama a dává mi to celé jenom pramálo smyslu. Tím, že je to tam tak podivně vměstnané vedle sebe, působí oba dva titulní chlapíci spíš jako parodie na postavy z masa a kostí, Maguire nicméně o trochu víc, Jake pro mě pláče alespoň trochu věrohodně. Natalie mě utvrzuje v mém přesvědčení, že dobrou herečkou přestala být někdy před rokem 2000. Co mě ale dost potěšilo byla práce obou dětských představitelek, protože ty dvě malé dcerky na mě působily jako nejdospělejší a nejhotovější postavy celého filmu. (11.01.2018)

Komorní drama asi není nutné příliš dlouze představovat. Sam a Tommy jsou dva bratři, respektující se, milující, ale zároveň i dosti odlišní. Ambiciózní Sam měl vždycky navrch. Vzdělání, kariéru, rodinné zázemí i stabilní povolání v armádě, kde kus života strávil i jeho otec. Naopak Tommy vždycky spíš platil za černou ovci rodiny a za barového rváče bez budoucnosti. Vojenská mise v Afgánistánu udělá nicméně celé rodině tragickou čáru přes rozpočet. Sam je prohlášený za mrtvého, jeho bratr nečekaně brzy zaujme jeho místo.. zbytek znáte. ODVAHA. To je to, co tu chybí. Uznávaný režisér Jim Sheridan se pustil do hodně předvídatelných vod v typicky uhlazeném, zaoceánském podání. Přesto dokáže udržet diváka v napětí a očekávání. Vadily mi přesto dvě věci. Chybí mi hlubší prokreslení „pouta“ mezi oběma bratry a mrzí i samotná délka filmu. Po delší době jsem si přál být s hlavními hrdiny o pár desítek minut víc. Klidně i za cenu emočního drásání. Režisér totiž chvátá kupředu, trestuhodně klouže pouze po povrchu a jen v několika scénách se dostává hrdinům skutečně pod kůži. A to navíc až v samotném závěru (oslava narozenin, výbuch v kuchyni), kdy divák skutečně ani nedutá. Což je škoda, protože tahle příliš americká a doslovná story měla na víc (doporučuji se mrknout třeba za dva roky na postdogmatický originál Susanne Bier). Naštěstí její atraktivitu posouvají nahoru samá zvučná jména. Tobey Maguire, Jake Gyllenhaal, Sam Shepard i Natalie Portman jsou jednoduše výborní, přičemž nejsilnější part asi odehrál první jmenovaný, podrážděný a paranoidní cizinec, u kterého už asi nic nebude jako dřív. Brothers jsou sázkou na jistotu, která se bojí víc tlačit na pilu!! Škoda.. Poctivé psychologické drama dnes v Hollywoodu umí málokdo. Sheridan to předvedl tak napůl.. (15.11.2010)

Za posledné obdobie sa to hemží vojnovými drámami - Hurt Locker, Triage, Brothers, našťastie každá ponúka niečo iné. Titul Bratia síce stojí na dosť predvídateľnom príbehu, no jeho najväčším tromfom sú výborne prepracované charaktery ústredného tria a ich pozície v rodinných vzťahoch. Je tu viacero línií (mix krehkosti a sily Grace ako manželky, aj ženy, Samova rodinná idylka, obľúbený strýček Tommy, náhľad do detského sveta očami Samových dcér), film ako celok vypĺňa množstvo emotívnych momentov, dramatické miesta úderne hrajú na citlivú strunu, trochu veľa amerických vlajok na môj vkus, čo sa dá odpustiť, pretože výsledný dojem je jednoznačne nadpriemerný. (09.04.2010)